Aspirin snižuje riziko rakoviny tlustého střeva. Jde o desítky procent, říká docent Tachecí
Aspirin je známý svou schopností zmírňovat bolest svalů a hlavy. Snižuje horečky a nízké dávky mohou ředit krev, čímž se snižuje pravděpodobnost vzniku sraženin, které způsobují mrtvici a infarkty. Nynější informace naznačují, že může také hrát roli v prevenci kolorektálního karcinomu. „Jde o dvacet až čtyřicet procent u jedinců s průměrným rizikem,“ potvrdil Čtidoma.cz doc. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti.
Nová studie podrobně popisuje, jak může denní dávka aspirinu zabránit nebo oddálit progresi jednoho z nejčastějších typů rakoviny na světě, tedy rakoviny tlustého střeva či konečníku. Data ukazují, že pacienti postižení kolorektálním karcinomem, kteří užívali denní dávku aspirinu, měli nižší míru metastáz do lymfatických uzlin a silnější imunitní odpověď na jejich nádory.
Kolik aspirinu? To není zcela jasné
Výzkum naznačuje, že aspirin může posilovat schopnost imunitního systému lovit rakovinné buňky. „Aspirin a další nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) jsou spojovány se snížením rizika vzniku kolonických adenomů a kolorektálního karcinomu o 20 až 40 % u jedinců s průměrným rizikem,“ uvedl pro Čtidoma.cz MUDr. Ilja Tachecí, předseda České gastroenterologické společnosti.
Aspirin stimuluje kontrolní reakci imunitního systému, což pak může zabránit nebo zpomalit progresi kolorektálního karcinomu. Imunitní systém člověka totiž neustále hledá v těle buňky, které nejsou v pořádku. Když tedy objeví rakovinné buňky, zabije je stejně jako třeba bakterie či viry.
Stále však existuje mnoho nezodpovězených otázek o tom, jak může aspirin reálně zabránit vzniku rakoviny nebo ho zpomalit. „Například není jasná dávka, která by měla být doporučena.
Potenciální přínosy dlouhodobé terapie je také nutné vyvážit s možnými nežádoucími účinky, jako je toxicita pro gastroduodenální trakt,“ vysvětlil docent Tachecí.
Kdo může aspirin užívat?
Podle odborníka některá data prokazují preventivní působení aspirinu po dlouhodobějším podávání, hovoříme o období plus minus deset let. „Některé autority proto doporučují podávání aspirinu osobám ve věku 50–59 let s 10% rizikem kardiovaskulárního onemocnění jako prevenci vzniku kolorektálního karcinomu. Osoby ve věku 60–69 let by měly pokračovat v užívání aspirinu, pokud nemají rizika krvácení do trávicího traktu (například vředy žaludku či dvanáctníku) a současně neužívají léky snižující srážení krve, osoby nad 60 let by měly užívání aspirinu pečlivě zvážit, protože pro dostatečný efekt je potřeba dlouhodobé užívání,“ vypočítal pro Čtidoma.cz docent Tachecí.
Imunitní systém hraje zásadní roli
Výše zmíněná studie však není jediná, která popisuje souvislost mezi aspirinem a prevencí či zpožděním rakoviny tlustého střeva a konečníku. Například v metaanalýze z roku 2020, která analyzovala výsledky 45 observačních studií, vědci zjistili, že pravidelné užívání aspirinu opravdu bylo spojeno s nižším výskytem kolorektálního karcinomu. Je však stále těžké předpovědět, kteří pacienti budou mít z aspirinu největší prospěch. „Vždy je potřeba si uvědomit, že nejlepší prevence je koloskopie,“ dodal pro Čtidoma.cz předseda České gastroenterologické společnosti.
Každopádně v posledních letech je už zřejmé, že role imunitního systému v ochraně před rozvojem rakoviny je zásadní. Pacienti s potlačeným imunitním systémem jsou vystaveni vyššímu riziku vzniku rakoviny ve srovnání s pacienty s plně funkčním imunitním systémem. A jak naznačuje výše uvedené, aspirin může zvýšit ostražitost našeho imunitního systému, pokud jde o detekci kolorektálního karcinomu.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Herec Jan Vlasák je po vážné dopravní nehodě. Co se stalo a jak to dopadlo?
