Bisport na Sázavě nabízí zážitky, opilci nejsou vítáni

Co zvláštního nabízíte návštěvníkům?

Začali jsme pracovat na poněkud novém konceptu. Myslíme si, že lidem v životě chybí příběhy. Proto se je snažíme hostům našich základen od letoška přinášet. Aby se mohli vžít alespoň na chvíli do trochu jiného světa. Uvedu příklad. Plovárna Čerčany, vedle které je náš kemp, vznikla ve třicátých letech. A dodneška přežila v původní podobě i s tehdy módními tenisovými kurty. Letos tam plánujeme otevřený tenisový pohár ve stylu třicátých let. V oblečení podle té doby, podle původních pravidel místního klubu. Do Kácova v roce 1901 dojela poprvé posázavská železnice. Na přelomu července a srpna sem přijede Posázavský Pacifik a chystáme také sraz velocipedistů. V Sázavě je modernější kemp a majitel má vztah k herectví, takže se tu postupně bude odvíjet příběh divadla pod širým nebem. Věříme, že hosté se pak u Sázavy ochotněji zdrží delší dobu a obohatí si život o netradiční zážitky.

 

Co dělá Bisport v letošním roce?

Naším trvalým cílem je dělat dobrý servis pro vodáky a turisty na Sázavě. Spolupracujeme v rámci frenšíz na více základnách. Lokalita v Kácově je partnerská firma, která se narodila z našich zaměstnanců. Ta spravuje ubytovny a vznikající kempy v oblasti nad Kácovem po Český Šternberk. Další partnerský kemp a ubytovací zařízení je Sázavský ostrov v Sázavě. Na spodním toku jsme loni začali provozovat kemp v Čerčanech a letos nově kemp v Týnci. V obou místech máme současně ubytovací kapacity pro turistické ubytování. A spolupracujeme i s hotely pro vyšší kategorie ubytování. Od letoška chceme dále zavádět značku Slušní lidé vítáni.

 

V čem spočívá značka Slušní lidé vítáni?

Je to náš postupně zrající koncept, vznikající z potřeb hostů a z praxe v provozování kempů a ubytoven. Poměrně malé procento hostů totiž dokáže svým hlukem a arogancí otrávit život ostatním. Hraje v tom hodně roli alkohol. Snažíme se proto vytvořit zázemí těm slušným vodákům. Momentálně zpracováváme kodex, který bude jednoduchý a srozumitelný. Víte, nám nevadí, když si dá někdo pivo. Vadí nám alkohol hlavně na vodě, protože tam dochází k úrazům i smrtím. To je jedna věc. A druhá - opilý člověk nesmí otravovat život ostatním. Naše kempy mají být klidné místo, kde se budou sjíždět rodiny s dětmi a slušní lidé, ochotní spolupracovat. Chceme zajistit skutečnou večerku a jsme rádi, že jsou kempy v ČR, kde se to povedlo. Návštěvníci mají mít možnost se od jedenácté hodiny v klidu vyspat. A ráno najít kemp čistý a uklizený.

Kolik času lze podle vás na Sázavě strávit?

Sázava je řeka s krásným a historicky bohatým okolím. Ale když se vrátíme k vodě - můžete si vybrat jednodenní až týdenní výlet. Typickým úsekem pro jednodenní výlet byl úsek Týnec – Pikovice, kde je krásné, peřejnaté údolí. Zároveň je tato oblast hodně citlivá na vodu a poslední dva roky jí tu bylo málo. Proto jsme cíleně začali pro vodáky i rodinné výlety objevovat hezké úseky na horním toku. Jejich dosažitelnost díky blízkosti dálnice i železnice Posázavím je prakticky stejná. Pokud tedy pojedete Sázavu už od Stvořidel, tak si můžete udělat v pohodě devítidenní „vodu“.

 

Od letoška prý poskytujete při zapůjčení lodi kemp zdarma?

Ano, to je naše letošní cílení na sezonu. Ve smluvních kempech platí ti, kdo mají od naší půjčovny kolo nebo loď, pouze poplatek obcím. To je nejvíce na trase patnáct korun za dospělou osobu. Věříme, že díky tomu dokážeme nabídnout levnější a krásnou dovolenou i rodinám s dětmi v rozumné cenové hladině.

 

Kolik máte ročně zákazníků?

Pokud bychom se bavili jen o vodě, nejvyšší byla čísla v roce 2009, kdy s námi jelo 96 tisíc lidí. Ale to byly opravdu extrémní roky, kdy se na lodě dělal dokonce pořadník. Při posledních dvou velmi suchých letech jsme však na spodní trase mohli fungovat jen jeden víkend za sezonu. To jsme na spodním toku se zákazníky klesli asi na třetinu.

 

Jak jste fungovali v době loňského extrémního sucha?

Spodní nejhezčí úsek z Týnce do Pikovic se dal jet v dubnu a květnu. Červen už byla velmi nízká voda. Červenec, srpen, září už kromě jednoho víkendu nebyl sjízdný vůbec. Úseky nad Týncem jsou krajinově moc hezké a je tam spousta památek - Český Šternberk nebo klášter v Sázavě, zámek ve Zruči, Konopiště… Charakter vody je stojatější. Mezi mnoha sjízdnými jezy jsou voleje. Výhoda ale je, že tato oblast je sjízdná celoročně. A – další plus - je vhodná pro rodiny s dětmi nebo vodácké začátečníky. Člověk tu prostě zažije tu správnou vodáckou pohodu.

Jaký program chystáte na ostrově v Týnci nad Sázavou?

Připravili jsme hru na Robinsony, což je jednodenní hra pro školáky. Snažíme se je naučit, jak v přírodě úspěšně přežít. Nejprve je po našem lanovém parku dostaneme po lanovce na ostrov. Pak si vyzkouší, jak rozdělat oheň, postavit provizorní přístřešek, vykopat latrínu nebo přefiltrovat vodu. Naučí se pracovat se sekerkou. Nám to přijde úsměvné, ale pro hodně dětí je nová zkušenost třeba jen nakrájet buřta a opéct si ho. Na to už je dnes nepřipraví ani mnohé tábory. Děti jsou pak nadšené, co všechno samy dokázaly.

 

Vraťme se ještě k nedávné smrtelné nehodě. V čem si myslíte, že je problém jezu Brejlov?

Před dvěma lety tam bylo první úmrtí. Smutné je, že naše legislativa řeší leccos, ale ne to, co je třeba. Majitel jezu je zároveň majitelem mlýnu. On o stavu jezu ví, ale zatím nebyl ochoten s tím cokoliv dělat. Nebylo by to úplně jednoduché. Já sám jsem mnohokrát jednal s povodím, kde se také snaží v tom udělat maximum. Nicméně - když to není jejich majetek, tak nemůžou de facto udělat nic. Vodoprávní úřad mnohdy neřeší problém. Pokud by budova třeba na ulici někoho ohrožovala, proběhlo by zrychlené řízení a bylo by nařízeno odstranění.To ale neplatí pro řeku. Nerozumím tomu, že státní úřady takové situace neřeší.  

Řekněte nám něco o historii vaší firmy Bisport...

Firma vznikla v roce 1993 v Týnci nad Sázavou. Na počátku jsme začali u mnoha souběžných oborů a hlavní zaměření v té době byl obchod s loděmi, maloobchod sportovním zbožím, cestovní kancelář, ubytování a součástí byla i půjčovna s dvaceti loděmi. Pustil jsem se do toho tenkrát jako rozjetý vagon. Postupně se zaměření tříbilo a půjčovna bylo odvětví, které šlo postupem času hodně nahoru. Vrchol nastal v roce 2009. Kapacitně i tím, že jsme si řekli, že servis vodákům chceme dělat jinak. Česko procházelo v té době velkým turistickým a vodáckým boomem. V roce 2012 přišla nová vize a soustředili jsme se na řeku Sázavu. Zaměřili jsme se na poskytnutí dobrých podmínek a zázemí vodákům, aby na jedné řece dostali kompletní servis.

Jak jste se k podnikání dostal?

Sport se mi prolíná celým životem. A tedy i podnikáním. Na vodu jezdím od deseti let. Mám rád divokou vodu, free ride ski alpinismus. Hory mám moc rád. Do revoluce jsem chodil do práce a nebylo to o ničem. Po revoluci jsem začal pracovat pro jednu firmu, která vyráběla batohy. Měli jsme dílnu, kde pracovalo dvanáct žen a batohy jsme šili jako dodavatelé. Mezitím jsme se v roce 1989 jsme se přestěhovali do Týnce. A po revoluci se ukázalo, že podnikání na řece je správný směr.

 

Co vás přivedlo do Týnce a odkud pocházíte?

Pocházím z Prahy, která mi ale nikdy moc neseděla. Když jsem se v sedmadvaceti oženil, tak jsme oba věděli, že v Praze nebudeme. Moje žena Mája pochází od Kralovic, což je pětitisícové městečko u Plzně. Je magistra farmacie, takže jsme hledali místo, kde by mohla také pracovat. Chtěli jsem mít děti a k práci jsme také chtěli byt. Hledali jsme v Jičíně, na Křivoklátu, na různých místech, ale nejvíc se nám zalíbil Týnec. Žena nyní pracuje na půl úvazku v týnecké lékárně a na půl úvazku v Bisportu.

 

Představíte nám svoji rodinu?

Mám skvělou ženu a čtyři děcka, což je bezva. Nejstarší dcera teď dělá bakalářskou práci. Druhá dcera před dvěma lety maturovala a rok a půl byla na misijní škole ve Švédsku. Teď by ráda studovala psychologii. Starší syn Matouš nastupuje na gymnázium do Benešova, mladší syn je v sedmé třídě.

 

Zapojují se i do firmy?

Mladší dcera bude jedním ze dvou lidí týmu nově vznikajícího komunitního centra. Hodně ji zajímají vztahy s lidmi a pro její budoucí zaměření to určitě bude skvělá praxe. Staršímu synovi bude šestnáct a už chodí do Bisportu na brigády.