Bubliny sociálních sítí a internetových médií

Volíte antisystémové strany? Pak jste skoro jistě čtenářem alternativních zdrojů informací, jako jsou Parlamentní listy, Eurozprávy a nebo Protiproud. V případě, že jste spíše pro tradiční strany, líbí se vám, jak to dělá DVTV, ČT24 a iDNES.  

Data hovoří jasně

Z dat, které zpracovaly Lidovky, vyplývá něco, o čem se tak trochu ví, ale nikdo to zatím nepojmenoval a hlavně nespočítal tak jasně. 

Voliči Úsvitu, Svobody a přímé demokracie, IvČRN, Dělnické strany sociální spravedlnosti, Bloku proti Islamizaci jsou čtenáři Parlamentních listů, Eurozpráv anebo Protiproudu. (Tato média však hojně sledují i voliči KSČM a SPO i ČSSD.) 

Voliči ODS, TOP 09, Zelených nebo KDU-ČSL sledují raději DVTV, ČT24, Respekt a iDNES.

(Doporučujeme podívat se na přesné pořadí všech stran a všech médií.)

Poplácávání na sociálních sítích a doručení přesných článků
Protože žijeme v určité skupině přátel a rodiny, která nás ovlivňuje, často máme stejný názor na většinu problémů. Nejen proto, že sledujeme podobná média, ale i proto, že diskutujeme o určitých problémech častěji než o jiných. Také naše životní zkušenosti mohou být podobné. Pokud jde o naše přátele, často jsou to spolužáci ze školy nebo kolegové z práce.

Přátelé, které jsme během života nasbírali, sdílí na socialních sítích pochopitelně jen názory, se kterými souzní. Tyto příspěvky pak lajkuje opět stejná skupina. Proto se nám častěji zobrazují. To je cesta, kterou se často dostáváme ke zpravodajským a dalším textům. Dost uzavřený systém, nemyslíte? O moc lepší to ale není, ani pokud čteme internetové zpravodajství, protože které články si otevřeme nejčastěji? Ano, pochopitelně ty, se kterými souhlasíme. Navíc jsme zvyklí navštěvovat média, která informují o realitě z toho úhlu, ze kterého se na svět chceme dívat. A média dobře vědí, na koho cílí. Média, která cílí na více názorových skupin, se musí držet faktů a dat. Jenomže jsou to právě emoce, nálady a extrémnější názory, které se nejvíce čtou. Obecně lze říci: "Čím méně skupin a menší rozmanitost, tím větší poplácávání. Čím snadnější a jasnější argumenty, tím větší hloupost," myslí si studentka sociologie Jana Nová.

Kde dojde k největšímu a nejdrsnějšímu boji? Tradičně na internetu
Kde vlastně diskutujeme? Nejčastěji pod příspěvky, kde je možné se dostat z různých názorových skupin. Občas zkrátka stejný text sdílí s jiným komentářem různí lidé. Pak se strhne diskuze, kde padají naprosto odlišné argumenty. Smutné je, že naprostá většina lidí neumí diskutovat kultivovaně. Z prostého pozorování je však jasné, že se často setkává argumentace fakty s argumentací vírou. Tito lidé pak pochopitelně narážejí na překážky. 

Jaká média číst, ať už máte jakýkoliv názor?

Z čisté nedůvěry a za použití kritického myšlení je nejlepší číst pestré názory na různých kanálech. Kromě toho, co se v textech píše, bychom si měli dávat pozor na to, kdo dané médium vlastní a od koho informace jdou a ke komu jsou směřovány. Zpozornět je dobré, když je text plný spíše názorů než faktů, a přitom nejde o komentář. Jednoduché názory, hesla a soudy ze čtenáře často dělají hlupáka, který o textu vlastně nemusí vůbec přemýšlet. Ideální je rovněž pohlídat si autorství článků. Je autor někdo, komu jste ochotní věřit? Než si uděláte názor, není špatné potvrdit si na internetu fakta. A poslední věc: Ne všichni, kteří vám říkají, hlídejte si data a fakta, jsou ti, kteří je umí správně použít.