Byl útok na Českou televizi jenom začátek? Vrabelovi dezoláti přitvrdí a skončí to násilím

Pozorujeme tu nový fenomén, kdy ulice dává vládě ultimáta a míří přímo na neuralgické body státu. Tentokrát to byla Česká televize, příště to může být cokoliv jiného – přístup do jaderné elektrárny (protože ta přece taky patří lidem), nebo někam na vojenské letiště? Stejně tak působí absurdně tlak na prezidenta Zemana, aby okamžitě odvolal vládu, protože si to ulice přeje a má jakýsi počet podpisů, který to má ospravedlňovat. Vrabelovské davy jsou extrémně agresivní, což si na vlastní kůži vyzkoušel třeba hyperkorektní a extrémně otevřený novinář Bartoníček, který se s těmito lidmi pokouší vést debatu a ptát se na jejich názory. Po hlavě se vrhá mezi sedlinu společnosti, kde ale často slyší jen urážky, nadávky a mnohdy není daleko k fyzické inzultaci.

Dav je potřeba krmit hněvem

„Celé to stojí na hněvu a vzteku. Lidé jako Vrabel potřebují stále více přidávat pod kotel, stupňovat rétoriku a rozdmýchávat co největší vášně. Ten dav je potřeba zaujmout, přinášet mu nové emoční podněty, stále ho „krmit“ hněvem a pokud možno to všechno stále stupňovat. Jakmile by s tím přestal, zájem davu okamžitě opadne,“ vysvětluje Charvát. Přesně takovou situaci jsme podle něj viděli v případě uprchlických vln a problematiky migrace. „Mělo to velmi podobný průběh, někteří lidé stále strašili, co všechno se stane, přinášeli nejrůznější konstrukce, hrozby, celé se to stupňovalo asi tři čtvrtě roku, jenže se nic nestalo a pak ten zájem prostě opadl,“ dodává Charvát.

Výsledkem bylo například řádění fanatického důchodce Baldy, který pod vlivem propagandy SPD provedl dva teroristické útoky na vlaky. Právě toto by nás podle Charváta mělo znepokojovat nejvíce. „Trajektorie vývoje je bohužel jasná a vede k násilí. Nemyslím tím, že někdo někoho zabije, jako se to stalo na Slovensku, ale třeba někomu vybije okno nebo poškodí auto. Ta frustrace vyhnaná agresivní rétorikou v určitý moment už může vést jedině k násilí, protože už to prostě nebude kam dál hnát,“ myslí si Charvát.

Kdo tahá za nitky?

Vůdcové dezolátských demonstrací většinou své ovečky nemají příliš pod kontrolou, některé skupiny se dokonce navzájem nesnáší, takže situace je velmi nebezpečná. To je však nejspíš přesně to, co Vrabel a jemu podobní ve skutečnosti chtějí. Respektive chtějí to ti, kteří stojí za nimi. „Můj osobní názor je, že za Vrabelem je jednoznačně ruský vliv. Ty jeho demonstrace hlásají ruskou propagandu. Jediný, kdo z toho může mít radost, je Rusko. Kladu si otázku, jestli ty své aktivity má ze své hlavy, nebo ho někdo navádí; a osobně si myslím, že to řídí někdo za ním,“ dodává Charvát.

Pravdou je, že je těžké si představit, jak zcela nemajetný majitel několika pizzerií a obchodník s nemovitostmi žijící mnoho let v Srbsku najednou řeší problematiku, jako je přístup do České televize nebo paragrafy obsahující problematiku práva na odpor. Díky svým vyjádřením a také finančním machinacím se dostal do problémů s českou policií, přesto se doslova sebevražedně vrhá do dalších a dalších pofidérních dobrodružství. „Ti lidé, co ho řídí, ho k tomu nejspíš ponoukají, ale když půjde sedět nebo bude mít vážné problémy, tak se za něj určitě bít nebudou a nechají ho v tom,“ myslí si Charvát.

Politiku doma raději vynechte

Vůbec nejsložitější otázka je, jak vlastně přistupovat k lidem, kteří chodí na tyto, už zjevně úplně proruské, demonstrace, kteří tvoří to nejradikálnější jádro. Zatímco jeden názorový proud říká, že by bylo dobré se s nimi co nejvíce bavit a snažit se jim celou věc vysvětlit, druzí už nad nimi zlomili hůl a požadují jejich urychlené zavření do vězení nebo alespoň celospolečenskou ostrakizaci. „Bavit se s nimi nemá smysl. Zejména ne, pokud to má člověk třeba v rámci rodiny, to nikdy neskončí dobře, lepší je ta sporná témata úplně vynechat, aby si člověk nerozbil rodinné vazby. Nějaká racionální diskuse prostě nikam nevede. Samozřejmě vláda by mohla udělat nějakou super skvělou vysvětlovací kampaň, určitě by to nějak pomohlo snížit napětí, ale myslím, že by to ten problém nevyřešilo,“ říká Charvát.

Až někdo vezme klacek do ruky

Podle něj je cesta jen jedna a je velmi dlouhá. „Potřebujeme lepší fungování státu a řešit ty problémy, které tyto lidi trápí – vysoké ceny zboží, energií, exekuce, bydlení, důchody. To jsou skutečné problémy, ne to, jestli dodáváme tanky na Ukrajinu. Problémy, co prezentuje Vrabel, vůbec nejsou to, co reálně trápí lidi,“ uzavírá Charvát. Problém je, že tyto problémy se tu jako koule valí už desítky let a nevypadá to, že by se měly nějak vyřešit. Spirála vzteku se bude dál roztáčet a riziko, že někdo popadne do ruky klacek, bude dál stoupat.

KAM DÁL: Staňte se dezolátem snadno a rychle, má to mnoho výhod.