Češi se částečně mohli vyhnout šílenému zdražování. Stačilo splnit slib, který jsme dali

Společná měna vznikla proto, aby byl vnitřní trh Evropské unie jednodušší. Z pohledu občana je pak snazší všude platit eurem než měnit peníze na lokální měnu. Euro má 19 zemí EU, Česká republika stojí mimo. Je to výhoda, nebo ne? Proč bychom se (ne)měli přidat k vyspělým státům, jako je Německo nebo Francie, ale také třeba Slovensko či Kypr? Na poměrně jednoduché otázky neexistuje tak jednoznačná odpověď.

Mimo eurozónu kromě Česka dále zůstávají třeba Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko či Chorvatsko. Poslední jmenovaná země se však připojí za pár měsíců, Bulhary to pak pravděpodobně čeká v historicky krátké době. Euro jako národní měnu přijaly v rámci výjimky také Andorra, Monacké knížectví, San Marino a Vatikán. Mimochodem, pokud byste se vydali na francouzská jižní a antarktická území a Clippertonův ostrov, i tam je euro považováno za oficiální menu.

Ekonomicky by nás posílilo

V České republice se o přijetí či nepřijetí eura vedou vášnivé debaty už mnoho let. V poslední době nabírají na obrátkách zejména kvůli všudypřítomnému zdražování a inflaci. „Kdybychom platili eurem, naše inflace by nebyla dramaticky odlišná od té, kterou nyní máme. Pravděpodobně bychom však dosahovali lehce vyššího hospodářského růstu, protože bychom neměli restriktivně nastavenou měnovou politiku,“ vysvětluje hlavní ekonom BHS. Podle evropského statistického úřadu Eurostat míra inflace v eurozóně v dubnu vystoupala na 8,1 procenta. V Česku to bylo 14,2 procenta.

Jednoznačně pro přijetí eura je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Posune to naši ekonomiku zase o kus dál. Podívejme se na Slovensko, které přijetím eura ekonomicky posílilo. V roce 2004 jsme při vstupu souhlasili se zavedením eura, od té doby se ale debata o jednotné měně neustále odsouvá.“

Dlužníci by měli výhodu

V případě, že bychom platili eurem, tak bychom měli podstatně nižší úrokové sazby na hypotékách, takže by nedocházelo k ochlazování hypotečního trhu. „To by inflaci oproti současnému stavu navyšovalo. Na druhou stranu bychom nemuseli řešit proměnlivost kurzu koruny vůči euru, která vede k rizikovým přirážkám, a tedy i k prodražování dovozu.“ Křeček v této souvislosti upozorňuje, že dovozní ceny v březnu meziročně vzrostly o 19,2 procenta, ale vývozní ceny pouze o 13,2 procenta. Zboží by tak bylo zřejmě levnější.

Euro by bylo momentálně výhodnější také pro dlužníky, protože zaručuje nižší úrokové sazby. „Lze si jen těžko představit, že by v eurozóně při zvyšování úrokových sazeb došli k úrovni, kterou nyní máme na koruně. Pro střadatele je naopak vhodnější koruna, která momentálně umožňuje nastavit vyšší úrokové sazby na českých bankovních účtech, než je obvyklé v eurozóně,“ uvažuje ekonom.

Česko jede v pomalejším pruhu

Díky koruně si Česká republika může nastavovat vlastní měnovou politiku. Podle Křečka to může být výhoda v případě, že ji zvládneme nastavit optimálně. „Může to však být i nevýhoda ve chvíli, kdy ji budeme nastavovat špatně.“

Česká republika je do určité míry závislá na Německu, chová se tak i ekonomicky. „Dává tedy smysl, abychom měli stejnou měnovou politiku jako Německo,“ má jasno Křeček s tím, že k přijetí eura jsme se zavázali a tento závazek bychom měli dodržet. 

Podobně to vidí i Zdechovský. „Česká republika je malou otevřenou ekonomikou, přes 60 % exportu míří do eurozóny. Zavedení by přilákalo nové investory, což by přineslo nové pracovní příležitosti. Stabilizoval by se export a import a odpadlo by měnové riziko při styku s eurozónou. Jednoduše řečeno, jedeme jako Česká republika v pomalejším pruhu, měli bychom se začít vážně bavit, kdy zařadíme vyšší rychlost. Obávám se však, že v horizontu pěti let k zavedení eura nedojde.“

KAM DÁL: Pětina mužů s rakovinou prostaty umírá zbytečně, říká MUDr. Katolická. Vysvětluje, jak poznat, že je situace vážná.