Český trh se strachem: Příběh Konvičky, Hampla a islámu

Strach jako politický nástroj a schody k politické kariéře nejsou nic nového. Stejně jako extrémismus. Zhruba před osmi lety byl hlavním artiklem na trhu se strachem islám a migrace, tato témata vystřídala válka na Ukrajině, očkování proti covidu a Fialova vláda. Ovšem začátkem října 2023 se vše změnilo, došlo k útoku teroristické organizace Hamás na Izrael. Vzedmula se nenávist na obou stranách a mohutná vlna antisemitismu. Také znovu ožilo téma boje proti islámu, přesněji řečeno islamizaci Česka. Palec nahoru patří České televizi, která udělala velice dobře, že v tuto napjatou dobu vysílala dokument Budovatelé říše.

Kdo stál v pozadí Bloku proti islámu?

Pionýři protiislámských iniciativ se dávali dohromady na sociálních sítích, tyto skupiny fungují zhruba od roku 2009. Jednalo se nejdříve o lidi, kteří se v reálném životě neznali. První oficiálně zaregistrovaný spolek byl Islám v České republice nechceme, který vznikl v roce 2012. Tolik prostá data.

Nyní se dostáváme ke jménu Tomáš Měšťan, úspěšnému kameramanovi, který pracoval například pro televizi Nova. Byl to on, kdo se rozhodl udělat z nesourodého uskupení lidí nenávidějících islám, imigraci a inklinujících k radikální pravici politickou sílu. Jak sám v dokumentu říká, chtěl vrátit ideologii zpět do politiky, tak jak tomu bylo v devadesátých letech. Také o sobě říká, že nikdy nechtěl být politikem, že on je loutkář schovaný za oponou.

Když Konvička potkal Hampla

Jestli byl řízen někým, kdo disponoval financemi, je velmi pravděpodobné, několikrát jsme si mohli všimnout, že telefonuje komusi tajemnému, od koho požaduje zaplacení faktur za energie. Dá se tedy těžko říct, kdo skutečně celý projekt vymyslel, jisté je, že to byl právě Měšťan, kdo oslovil přední tváře protiimigrantské scény, jako je Petr Hampl, podnikatel a sociolog. Vytvořila se společnost naštvaných čtyřicátníků a do popředí se dostala jména Martin Konvička, Petr Štěpánek a Jiří Barták. Vzniká politické hnutí Blok proti islámu.  

Dlužno připomenout, že ačkoliv hlavní figury této scény jsou právě muži, měly i ženy silné zastoupení. Silným uskupením byly Naštvané matky Evy Hrdinové, také advokátka Klára Samková hrála podstatnou roli. Samostatnou kapitolou je Jana Volfová, budeme se jí později věnovat. 

Z obskurního spolku je paramilitární organizace 

Měšťanovi se úspěšně povedlo složit „armádu“ lidí, kteří skutečně věřili, že jsou jedinou skupinou ve státě, která ví, co se skutečně děje, a na rozdíl od ostatních se aktivně připravuje na boj s nepřítelem, který číhá za dveřmi. Nevím, jestli jsem měl slovo armáda dávat do uvozovek. Chlapi začali chodit na střelnici a oblékat se do vojenského. Tady mi utkvěla slova Petra Hampla, že doufá, že se mu splní jeho sen vychovat děti a zemřít v bitvě.

V tu chvíli jsem si vzpomněl na radikální islamistické skupiny, které vlastně říkají totéž. Jejich největším přáním je stát se mučedníkem. Kluci vyráží do boje, přesněji řečeno do voleb. BIS je v té době začala považovat za hrozbu, čekala, že ve volbách uspějí. Chtěli kandidovat v roce 2015 společně s uskupením Úsvit – Národní Koalice. Spojenectví se rozpadlo, Úsvit nakonec podpořil Blok proti islamizaci – Obrana domova (BPI), konkurenční protiislámskou stranu. Začal strmý pád Bloku proti islámu. 

Faktor Volfová 

Zavalitá, bystrá dáma, která se pohybuje v politice už od devadesátých let, stála po boku Miloše Zemana na počátku jeho politické kariéry. Provází ji pověst ženy, která za svůj politický život potopila hned několik politických stran. Svým stoupencům říká vlčata. V uskupení Blok proti islámu zastupovala ženské křídlo tohoto hnutí. V květnu 2016 se hnutí rozpadlo, Konvička a spol. vinili právě Janu Volfovou a nařkli ji z manipulace. Ta se následně, společně se svými stoupenci, přidala k nově vzniklému Bloku proti islamizaci – Obrana domova. 

Kde je těch 800 tisíc fundamentalistů?

Co říci závěrem? Je třeba zhodnotit působení těchto hnutí a iniciativ. Stručně řečeno, rozpadly se, protože jim víc než o jejich „ušlechtilou“ myšlenku šlo o peníze a politické funkce. Tomáš Měšťan se nechal slyšet, že se podobá indiánovi, který nad spáleništěm přemýšlí, kde ještě zbyli inteligentní lidé, se kterými by se spojil. Můžeme říci, že po protiislámských iniciativách zůstalo jen ticho na spáleništi. Ničeho ve skutečnosti nedosáhli, maximálně obvinění policie z šíření nenávisti. Vzpomínám na slova Měšťana, když projíždějí (Budovatelé říše) okolo dobrovolníků pomáhajících imigrantům. „Takový ty základní vlastnosti, že je třeba pomáhat lidem, to já už nemám. Já už lidem jenom ubližuju. Já už chci jenom zlo. Děláme špatné věci, ale děláme je dobře.“ Neděláte Tomáši. Problém celého vašeho hnutí a všech iniciativ byl, že jste neměli žádný pozitivní program, pouze nepřítele, proti kterému jste se vymezovali. Nevyplnily se ani Hamplovy předpovědi, že v roce 2022 bude v Česku milion muslimů, z toho 800 tisíc jich budou fundamentalisté. 

Nakonec ještě jeden postřeh ze zmíněného dokumentu. Petr Hampl veze do sběrny kufr plný novin jejich hnutí. Rozpadlo se, tak co s nimi. Když je hází na váhu, diskutuje přitom s obsluhou sběrny a vypráví, jaké byly jejich politické cíle. Na to mu člověk, který se přizná, že má pouze šest tříd základní školy, řekne: „Takže fašismus?“ 

Zdroje: Česká televize, dafilms.cz, Wikipedie

KAM DÁL: Okamura jde přes mrtvoly, s Rajchlem šíří strach a nenávist k Ukrajincům. Inspirují se Ruskem