Čtvrtina Romů žije v katastrofální situaci, tvrdí romský úředník Koky

Jaké se vede etnickým menšinám ve Středočeském kraji?

Dle kvalifikovaných odhadů žije v našem kraji přibližně 20 000 Romů. Většina Romů pochází z oblasti východního Slovenska. Nejpočetnější romské komunity žijí na Kladně a ve všech bývalých okresních městech našeho kraje. Mezi území, která jsou nejvíce zasažená fenoménem sociálního vyloučení patří ve Středočeském kraji zejména Beroun, Kladno a okolí, Slaný a prstenec cca deseti obcí v okolí, pás od Libčic nad Vltavou přes Kralupy ke Spomyšli a Horním Počáplům, Mladá Boleslav a okolí, Neratovice, Kolín, Kutná Hora a okolí a řada dalších jednotlivých obcí.

Jaké jsou hlavní problémy?

Orientační odhad celkového počtu romských obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách v kraji je dle našich zjištění cca 4000 – 4500 obyvatel. Chybí dostatek bytů pro nízkopříjmové skupiny. Například na Slovensku je možnost, že budoucí nájemníci složí kauci, případně si odpracují svépomocí nové bydlení. U nás si buď něco pronajmou, nebo skončí na ubytovnách. Nemáme doposud zákon o sociálním bydlení, ale měl by začít platit od roku 2017. Pro některé lidi v regionu je situace doslova katastrofální. Ubytovny jsou pro většinu z nich konečná. V regionu jich je odhadem přes 90.

Jsou i pozitivní příklady?

Někteří Romové jsou velmi úspěšní. Například Milan Horvát má firmu a zaměstnává lidi, snaží se získávat práci. Dostal i státní vyznamenání od prezidenta Klause. Jsou i další podnikatelé, v Lysé mají obchodní dům nebo v Benátkách mají svojí hospodu přímo na náměstí. Najdou se tací, kteří jsou velmi úspěšní a nepotřebují žádnou pomoc, ale pak jsou lidi, kteří mají obrovské problémy. Je třeba vidět, že jsou obrovské rozdíly. Když vidím úspěšného podnikatele s firmou o sto lidech, řídí investice za několik milionů. Takovému Romovi běžte říct, že je sociálně vyloučený (smích). V garáži tři auta, jezdí kolik let k moři, těžko mluvit.

Jak jste se dostal k práci koordinátorá etnických menšin?

Na krajském úřadě jsem již od r. 2003 a předtím jsem pracoval na Okresním úřadě v Nymburce. Dříve jsem byl působil v armádě v patnácti letech jsem nastoupil do vojenské školy, odkroutil jsem jedenáct let u vojenského útvaru v Kolíně. Vychoval jsem tisíce vojáků v přijímači. Působení na okresním úřadě v Nymburce pro mě byla pro mě doslova ,,vysoká škola“ mnohému jsem se naučil.

Jak působíte ve Středočeském kraji?

Problematika koordinace romské problematiky ve Středočeském kraji je zařazena na odbor sociálních věcí, oddělení sociálních služeb a humanitárních činnosti. Krajský romský koordinátor pořádá různá konzultační dny a pracovní semináře s poskytovateli sociálních služeb. Provádí sociální šetření v různých kauzách přímo v romských lokalitách, taktéž se zúčastňuji jednání se zástupci měst, obcí a dalších státních i nevládních institucí.

Potýkají se etnické menšiny s nepřátelskými postoji?

Naštěstí jsme neměli žádné rasové útoky. Komunikuji s krajskou policejní správou, kde je důstojník pro minority. Teď to vykryli migranti. Dřív stačilo, že Rom něco udělal a už byly protiromské demonstrace. Teď je relativně klid, protože se všichni soustřeďují na migranty. Ale může se stát ledacos.

Jaký máte názor na připravovanou inkluzi na základních školách?

Nejsem učitel, ale za ty roky praxe jsem prošel všechny školy. Taky mám dvě děti a jeden syn je už dospělý. Dítě musí mít kvalitní předškolní přípravu, musí chodit do mateřské školky. To když nemá, tak můžeme dělat cokoliv a u zápisu nemá šanci uspět. Stát musí na inkluzi zajistit dostatek peněz, aby bylo dostatek asistentů. Když je dítě na vozíku, neznamená to, že je hloupé. Když je chudé, tak také nemusí být hloupé. Znám příklad dvou dětí, které vyrůstaly v maringotce a z chlapce je chirurg a z děvčete se stala psycholožka a dokonce byla v parlamentu (paní Mihaličková). Není možné, aby se děti na školách segregovaly. Pokud děti oddělujeme do budoucna si zaděláváme na velký problém. Jak potom může společnost fungovat, kdy se děti od mala nesetkávají, nemluví spolu. Jak to potom bude v dospělosti?

Co může pomoci ke zlepšení vzdělávání Romů?

Základ je v rodině, rodina musí chtít. Znám spoustu středoškoláků i vysokoškoláků, situace se z roka na rok lepší, což je skvělé. Romští vysokoškoláci mohou využít i podpory Romského vzdělávacího fondu (Roma Edu-cation Fund), který každoročně vyhlašuje stipendijní program pro romské vysokoškolské studenty (RMUSP) v bakalářském, magisterském a doktorandském programu.

Můžete uvést nějaké romské osobnosti z regionu?

Milan Horvát je správný Romák. Byl i zastupitelem, klasická škola, podnikatel se stavební firmou. Pro mne je vzorem podnikatele. Pokud romské firmy získají práci a zakázky, tak můžou hodně ovlivnit život romské populace ve městě. Dokáže lidi zpracovat a ví jak na ně, sežene jim práci, dává jim plat a vyškolí je. Ty chlapi umějí dělat, jen je potřeba jim dát možnost. V Nymburku dlohodobě působí coby terénní sociální pracovnice pí. Kožůriková , která je velmi úspěšná. Dále lze říct, že v tomto regionu jsou poměrně úspěšní romští hudebníci. Blíže – informativní brožurka v příloze článku.

Co děláte v poradních sborech hejtmana Středočeského kraje?

Pracovní skupina prevence kriminality má za cíl zpracování Koncepce prevence kriminality Středočeského kraje na léta 2014 až 2016, která bude obsahovat krajská a regionální specifika v oblasti prevence kriminality, analýzu kriminality, sociálně demografickou analýzu, institucionální analýzu, informace o kriminogenních faktorech jako jsou nezaměstnanost, počet vyplacených sociálních dávek, počet vyloučených romských lokalit atd. Dále se učastním Krajské protidrogová komise, která za účelem tvorby Strategie protidrogové politiky Středočeského kraje na léta 2014 - 2018.

Řešíte na kraji i jiné etnické menšiny?

Jsou tady i jiné, ale moc je neřešíme. O Vietnamcích máme málo informací. Pokud by se při posledním sčítání přihlásilo více jak 5 % cizinců, tak by zastupitelstvo kraje muselo zřídit výbor pro menšiny. Některé kraje jako Praha, Brno nebo Jihočeský kraj ho mají zřízený. Ve Středočeském kraji žijí Ukrajinci, Rusové, Vietnamci, Poláci, dokonce i Mongolci, ale nevytvářejí nějaké spolky. Nejsou v kontaktu s naším úřadem. Kdyby s tím přišli, tak by se to muselo nějak řešit. Zatím iniciativa není, ale za pár let třeba může být.

Jaké očekáváte v tomto roce události?

Chceme zejména zajistit pro obce a organizace financování služeb sociální sítě. Děláme pro ně veškerý servis, různé semináře, konference, zveme tam odborníky. To je naše metodická pomoc. Středočeský kraj má několik fondů, humanitární, sociální služby, sportovní aktivity, kulturní akce, školství.

Doufám, že nedojde k nějakým masivním protiromským demonstracím. To už jsem zažil a znovu bych to nechtěl. Podporu Agentury pro sociální začleňování využívá či využívalo šest středočeských měst – Slaný, Kralupy nad Vltavou, Příbram, Kutná Hora, Mělník a Kolín. Města se s její pomocí snaží hledat řešení problémů osob, které se dlouhodobě ocitly v sociálně nepříznivé situaci a tato spolupráce nese pozitivní výsledky. Proto bych velmi uvítal, aby se ke spolupráci s vládní Agenturou pro sociální začleňování přihlásilo co nejvíce středočeských měst, která se s problematikou sociálně vyloučených lokalit na svém území potýkají. Dále by si moc přál bych, aby romská komunita ve středočeských městech byla silná a aktivní, aby se zajímala co se v městě děje.