Dezinformátory oblíbený „diktát Bruselu“ vymyslela ODS v čele s Klausem. Maskuje se tím česká neschopnost
Mýtus o zlé a nepřející Evropské unii mají Češi zažitý hodně hluboko pod kůží. „Diktát Bruselu“ je dnes oblíbenou frází dezinformační scény. „Chodí odtamtud velké peníze. Lidé ale pořád remcají a nadávají. Většinou si vůbec neuvědomují, o čem hovoří,“ říká pro Čtidoma.cz politolog Jan Charvát. Politici pak za „diktát Bruselu“ schovávají vlastní neschopnost čerpat evropské peníze.
Česká republika vstoupila do Evropské unie dne 1. května 2004. Prakticky od té doby je Brusel symbolem zla. „Když se lidí zeptáte, proč si to myslí, tak si těžko dají dohromady, co za tím je. Možná začnou o žárovkách, které nám Brusel zakázal apod. Ale to jsou spíš hoaxy než pravda,“ uvažuje Charvát.
Poláci ani Maďaři vystoupit nechtějí
Pojem „diktát Bruselu“ přitom na české scéně zdomácněl a stal se jedním z hlavních argumentů dezinformátorů a lidí, kteří chtějí z různých důvodů z Evropské unie vystoupit. Podle Charváta je však třeba hledat jeho původ jinde než u populistů či extremistů. „Hlavními aktéry, kteří tuto představu hnali dopředu, byla ODS v čele s Václavem Klausem. Je to velmi smutný příklad toho, že když velká etablovaná strana, tedy nijak extremistická, začne razit protievropské myšlení, dopadne to tak, že spousta normálních lidí řekne, že Brusel je špatný.“
Je třeba doplnit, že Václav Klaus byl předsedou ODS mezi roky 1991–2002. Coby premiér 17. ledna 1996 podal za Českou republiku přihlášku do EU. Jako prezident pak vstup podepsal v Aténách spolu s tehdejším předsedou vlády Vladimírem Špidlou 1. května 2004. Klaus je velkým kritikem EU, vstup do ní obhajuje tím, že „nebyla jiná cesta“.
- Čeští ministři spolurozhodují v Radě EU. Při společných jednáních v Radě EU hlasují o návrzích.
- S vlastním návrhem může přijít každý občan EU prostřednictvím petice.
- V Evropském parlamentu hlasují čeští europoslanci, kteří jsou voleni občany ČR. I to je možnost, jak dění v EU ovlivnit.
Politici představu o „diktátu Bruselu“ dlouhodobě živí, protože je to mnohdy pohodlnější, než naučit se z Evropské unie čerpat peníze. „Maskují tím vlastní neschopnost. Mluví se o tom, že psí hlavu EU nasazují hlavně Poláci a Maďaři. Ale když se půjdete zeptat Orbána nebo Morawieckiho, zavládne – pokud jde o vystupování z EU – hluboké ticho. U nás to slyšíte opakovat stále, mnohdy je to myšleno smrtelně vážně. Rozdíl je, že obě zmíněné země umí z Bruselu získat peníze, stavět za ně dálnice a další projekty. V čemž my fatálně selháváme. Proto oni mlčí a my křičíme,“ vysvětluje Jan Charvát. Výdaje a příjmy dalších zemí v rámci EU najdete zde.
S EU je to jako s volbou Zemana
Je to právě „zlá“ Evropská unie, která nabízí miliardové dotační programy, ze kterých může i země typu České republiky zásadně těžit. „Například jestli dnes někdo bude pomáhat zadluženým oblastem u nás, tak je to Brusel. Chodí odtamtud velké peníze. A bylo by jich ještě víc, kdybychom je uměli čerpat. Jenže to nevysvětlíte. Lidé pořád remcají a nadávají. Je to stejné, jako když lidé volili Miloše Zemana, za jehož vlády byly přijaty zákony, které spoustu z nich dostali do exekucí. Vůbec si to neuvědomují a nedávají do souvislostí. Neuvědomují si, o čem hovoří,“ má jasno politolog.
Češi jsou od vstupu do EU za potížisty. „První otázka, kterou jsme v Bruselu položili, byla, za jakých podmínek je možné vystoupit. To byla hrozná ostuda. Od začátku jsme za kverulanty a okopávače evropských kotníků. Říkáme, že chceme evropské peníze. A když je dostaneme, nedokážeme je zprocesovat tak, abychom za ně něco postavili.“
Zdroje: Jan Charvát, redakce, MVČR, Česká televize
KAM DÁL: Ukrajina by měla mít rakety pro zásah ruského území, říká generál Šedivý. Zkritizoval NATO i tzv. odborníky.
