Dlouhodobá hospitalizace psychicky nemocných je nevýhodná. Jde s nimi dělat jiného?
Podle studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) je dlouhodobá hospitalizace v psychiatrických nemocnicích dražší než služby komunitních center. Roční péče v psychiatrické nemocnici stojí o desítky tisíc korun více oproti systému využívajícím komunitní služby. Co tedy dělat jinak a je to vůbec možné?
Studii otiskl prestižní odborný časopis The Lancet Psychiatry, což potvrdil i mluvčí NUDZ Jan Červenka. Dle studie je také řada pacientů dlouhodobě hospitalizována jen proto, že neexistují jiné služby, které by jim umožnily žít v přirozeném prostředí.
Vědci z NUDZ a jejich kolegové z King’s College London, z českých psychiatrických nemocnic a českých komunitních služeb pro lidi s duševním onemocněním sledovali v průběhu jednoho roku fungování, kvalitu života a nákladnost péče o lidi s psychotickým onemocněním.
Kvalita života vs. náklady
"Při započítání rozdílů mezi jednotlivými pacienty na začátku studie a při sledování kvality života a nákladů souvisejících s onemocněním se zjistilo, že mezi lidmi, kteří byli na počátku studie v psychiatrických nemocnicích, a lidmi, kteří byli v komunitních službách, je pouze nevýznamný rozdíl v kvalitě života v průběhu roku, ale velmi vysoký rozdíl v nákladech na onemocnění," uvedl jeden z autorů studie, vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie NUDZ Petr Winkler. Rozdíl v nákladech činil v průměru zhruba 8 000 eur (zhruba 200 000 Kč) ročně.
Studie je překvapivá tím, že ukazuje, jak velký je překryv mezi pacienty v psychiatrických nemocnicích a pacienty v komunitních službách co do závažnosti jejich onemocnění. "Ukázalo se, že lidé jsou hospitalizováni v psychiatrických nemocnicích nikoli proto, že by jim to klinicky prospívalo nebo to bylo nutné, ale prostě proto, že v daném místě buď neexistují jiné služby, které by jim umožnily žít v jejich přirozeném prostředí, nebo tyto služby existují, ale nejsou správně využívány," dodal Winkler.
Zvládli se začlenit
Podle vědců mohou lidé se závažným duševním onemocněním žít kvalitní, šťastný a naplňující život ve svém přirozeném prostředí, a to dokonce i poté, co byli před tím dlouhodobě hospitalizováni v lůžkových psychiatrických zařízeních.
"Například ve Finsku byli v rámci reformy psychiatrické péče propuštěni lidé i po více než 20 letech. Tito lidé, kteří ani nevěděli, jakou měnou se 'tam venku' platí, se zvládli s pomocí komunitních služeb úspěšně začlenit do společnosti a byli zde šťastnější a fungovali lépe než v psychiatrické nemocnici," doplnil lékař.
Překonat mezeru ve službách v Česku se snaží reforma psychiatrické péče, která mimo jiné usiluje právě o vybudování sítě komunitních zařízení.
