Důchodci vyhráli nad inflací, přijdou ale těžké časy. Ekonom řekl, čeho se bát

Inflace se ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku zvýší nad 18 %. Poté začne klesat a v první polovině roku 2024 se vrátí ke 2 %. Vyplývá to z analýz České národní banky. Podle mnohých ekonomů jsou to však příliš optimistické odhady. Přesto ne všechny skupiny obyvatel České republiky mají důvod k nespokojenosti. Alespoň prozatím.

Je nějaká skupina obyvatel České republiky, která se dá označit jako vítěz nad inflací?
Jsou to zaměstnanci ČNB, kterým se zvyšuje mzda o inflaci. Pak jsou to důchodci, kterým se několikrát zvedl důchod. Valorizace nikde jinde nejsou. Další zvýšení se podle ministra Jurečky chystá v červnu a důchodci by měli dostat přidáno od 700 do tisíce korun. Přitom běžným zaměstnancům mzdy buď nevzrostly, nebo vzrostly o méně, než je inflace. Teoreticky za vítěze můžeme označit i hodně zadlužené lidi, jimž inflace kus dluhu reálně ukousne.

Mnoho seniorů však nemá finanční rezervy. Podle průzkumu společnosti Ipsos jde obecně až o pětinu domácností. Vidíte toto jako velký problém, nebo je to stav podobný situaci ve srovnatelných zemích?
Nemám data Ipsosu k dalším zemím, ale předpokládám, že to bude v Evropě časté. Jako problém to vnímám zejména kvůli důchodům. Státní důchod, myslím první pilíř, zde bude vždy. Nicméně bude vždy malý. Lidé, kteří si nespoří (předpokládám, že kdo nemá rezervy, si nespoří), na tom potom budou špatně. Vznikne nový problém. Už dnes ve statistikách vidíme, že to mají někteří důchodci složité. Těchto lidí ještě výrazně přibyde.

Ovšem nejen důchodci si stěžují na rostoucí ceny, zejména potravin. Proč právě tato komodita jde stále tak prudce nahoru?
Potraviny zdražily kvůli drahým energiím a hnojivům. Někdo dokonce uvádí, že jsou drahé potraviny další ruskou zbraní. V každém případě k růstu cen vstupů se přidává i potřeba zvyšovat zisk na jednu investovanou korunu. To se projevuje jak u zemědělců, tak u obchodníků a zpracovatelů. Vytvořila se nám tu tedy nebezpečná spirála, kterou podle mě zastaví až příští sklizeň nebo větší pokles cen energií.

Přesto se zdá, že se pomalu dostáváme z problémů kolem dramaticky rostoucí inflace, energetické krize apod. Co by se muselo stát, aby se tento trend znovu obrátil k horšímu? Musela by nás potkat další katastrofa, jako je covid či válka na Ukrajině, nebo stačí „jen“ něco menšího?
Zkušenost z posledních tří let říká, že musíme být neustále připraveni na něco naprosto neočekávatelného. S covidem ani s válkou na Ukrajině nikdo nepočítal. Já myslím, že něco malého trajektorii ekonomiky neotočí. Na výrazně zhoršenou trajektorii nás mohou dostat jen opravdu špatné zprávy. Pokud bych zůstal u toho, že to bude něco špatně představitelného, tak když popustím fantazii, by takou věcí mohl být jaderný útok Ruska na Ukrajinu. Z Ukrajiny je už nyní komplikovaný vývoz potravin a tímto by ustal úplně. Zhoršil by se spotřebitelský sentiment apod. To by byla katastrofa. K tomu snad ale nedojde.

Podle některých ekonomů bude v březnu nezaměstnanost na 4 procentech, souhlasíte s tím? A je to dobrá, nebo špatná zpráva? Narážím na to, že nezaměstnanost je u nás dlouhodobě velmi nízká, podle některých lidí až nezdravě.
Já myslím, že jste si odpověděl sám. A souhlasím. Růst nezaměstnanosti určitě přijde. Nebude však nějak alarmující. Je dost pravděpodobné, že se časem dostaneme i nad 4 %. To je ovšem v mezinárodním srovnání stále málo. Normální je vyšší nezaměstnanost. Náš trh práce zůstane stále přehřátý. Vždyť my jsme nyní nejspíš už v recesi a máme více volných míst než nezaměstnaných. Normální je obrácený poměr. Návrat k normálu pomůže ekonomice v boji s inflací.

KAM DÁL: Babiš jako psychopat bez špetky studu. Expert hodnotí debatu v České televizi.