E-šmejdi nakradli za loňský rok více než miliardu korun, pomáhá jim i umělá inteligence

S praktikami e‑šmejdů se setkala více než polovina Čechů. Pětina lidí dokonce zná ve svém okolí někoho, kdo o nějaké prostředky skutečně přišel. Oproti roku 2022 to je však zlepšení, v tom roce to byla téměř třetina obyvatel ČR, kdo znal skutečnou oběť. Nejčastější jsou útoky ve formě e‑mailů, které slibují velkou výhru v soutěži nebo dědictví od vzdáleného příbuzného, další e‑maily se tváří jako zásilka od přepravní společnosti či jako zpráva od banky. Každý desátý člověk se setkal s podvodným telefonátem, ve kterém se e‑šmejd vydával za bankéře. V polovině případů, kdy lidé přišli o peníze, šlo o částky do 5 tisíc korun. Vyplývá to z dat České bankovní asociace.

Oběti jsou i mezi zájemci o dovolenou či bazarové auto

S internetovými podvody se můžeme setkat i na oblíbených stránkách booking.com. Zvláště je potřeba si dávat pozor, pokud při odpovědi na inzerát komunikujete přímo s majitelem nemovitosti, tedy spíše údajným majitelem. Peníze takto odeslané už zřejmě zájemci nikdy neuvidí. Stejně jako vybraný hotel či penzion, jako se to stalo i Petru Vopěnkovi z Prahy, který si našel ubytování v Itálii a rezervační poplatek poslal přímo „majiteli nemovitosti“. Inzerát zmizel a komunikace ustala. Proto se obrátil na Evropské spotřebitelské centrum.

Ani to však nedokáže v tomto případě pomoci, jak plyne z jejich odpovědi. „Pokud se jedná o případ, kdy rezervace byla přes booking.com a platba též, ale ubytování nakonec neexistovalo, tak věc mohou řešit kolegové v Nizozemsku. V tom případě by však spotřebitel musel okamžitě kontaktovat booking.com a toto s nimi řešit. Pokud však spotřebitel na booking.com našel pouze inzerát, ale přes něj nerezervoval a komunikoval pouze s údajným ubytovatelem, obávám se, že nemůžeme pomoci. Obecně zprostředkovatelé nemají plnou moc nad inzeráty na svých portálech, proto na hlavních serverech s bazarovými vozy v Německu lidé nacházejí i podvodné nabídky a nedá se s tím moc dělat, ačkoli to zprostředkovatelům vadí a snaží se proti podvodům působit (to se týká i např. Airbnb v oblasti ubytovacích služeb).“

Umělá inteligence jako nástroj kyberkriminality

Rok 2024 bude přelomovým rokem, kdy se ukáže, nakolik je umělá inteligence použitelná jako spolupachatel pro kybernetické útoky. Kyberzločinci totiž získávají v AI mocného spojence. Nebudou se tak již omezovat jen na generování textů, ale budou mít k dispozici i nástroje pro převod textů na video a další multimediální tvorbu.

Díky těmto pokrokům bude stále obtížnější rozeznat skutečně nahrané video od vygenerovaného, zejména pokud jde o sestříhaná videa, jaká jsou v televizním zpravodajství. Na sociálních sítích můžeme očekávat obsah generovaný umělou inteligencí, šíření falešných zpráv, klamavé reklamy, deepfake videa známých osobností, nebo dokonce zprávy, které budou zdánlivě pocházet od důvěryhodných kontaktů. AI lze totiž použít i k napodobování hlasu nebo vzhledu jakéhokoliv člověka.

Lze se e-šmejdům bránit?

Ano, prostě je potřeba být skeptický. Nikdy neklikejte přímo na tlačítka nebo odkazy, aniž byste si důkladněji ověřili, kdo vám je skutečně posílá. Je také vhodné důsledně spravovat svá hesla. Heslo by mělo být jedinečné a nemělo by se používat u více účtů či mailových schránek apod. S nárůstem a sofistikovaností krádeží identity roste i důležitost nástrojů, které vás upozorní na ohrožení vašich údajů.

Počet škodlivých mobilních aplikací umožňujících kyberzločincům sledovat vaši online aktivitu roste, proto se ujistěte, že máte v telefonu aktualizované mobilní zabezpečení. A pokud si chcete ověřit, jak jste vůči těmto praktikám odolní, klikněte na kybertest zde.

Zdroj: cbaonline.cz, itoday.cz

KAM DÁL: Když do Československa přišel internet: bylo to komické