Embargo se nedodržuje. V táboře Haftarovy armády v Libyi se našly francouzské střely
Na základně armády libyjského maršála Chalífy Haftara u Tripolisu se našly čtyři francouzské protitankové střely. Francie popřela, že tím porušila zbojní embargo platné pro Libyi. Její ministerstvo obrany přiznalo, že munice patřila francouzské armádě. Byla prý ale určena k obraně francouzských protiteroristických sil v Libyi, takže nejde o porušení embarga.
Podle ministerstva byly střely poškozené a nepoužitelné, byly ve skladu a počítalo se s jejich zničením. "Francie dlouho podporuje všechny síly zapojené do boje proti terorismu v Libyi - v oblasti Tripolisu a Kyraneiky (region na východě Libye) a rovněž v Sahelu. Prodej, pronájem nebo předání munice komukoli v Libyi nepřipadalo nikdy v úvahu," uvedlo francouzské ministerstvo obrany.
Přes vysvětlení Paříže může být nález podle agentury AP pro Francii nepříjemný, protože svědčí o francouzské podpoře Haftara. Jeho armáda stojí za vládou ve východní Libyi a od dubna bojuje proti mezinárodně uznávané vládě, která sídlí v Tripolisu.
Jsou v tom i další země
Vládní jednotky zabavily v červnu protitankové střely FGM-148 Javelin americké výroby, drony Yabhon vyráběné ve Spojených arabských emirátech a ruské protitankové řízené střely Kornet. Francie trvá na tom, že její střely nebyly v žádném okamžiku určeny k prodeji nebo předání jakékoli ze stran bojujících v Libyi.
Agentura Reuters píše, že z případu vyplývá, že Francie poprvé od roku 2016 přiznala, že má v Libyi stále své speciální jednotky. Kolik Francouzů v Libyi ale je, jasné není. List The New York Times napsal, že libyjská armáda střely našla 26. června v táboře Gharján, který je v horách jižně od Tripolisu. Právě tam se soustředily Haftarovy jednotky k útoku na Tripolis.
Ani jedna z vlád působících v Libyi nemá zemi plně pod kontrolou, takže chaos, který vyvolalo svržení bývalého diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, trvá. Haftar působil v libyjské politice jako Kaddáfího spojenec až do jejich sporu na konci 80. let, kdy odešel do amerického exilu.
Prý bojuje proti islamistům
Obě vlády mají své podporovatele v zahraničí - za Haftarem otevřeně stojí Egypt a SAE a nyní také Rusko a Saúdská Arábie. V době, kdy se zdálo, že je Haftar schopen Tripolis rychle ovládnout, maršálovi gratuloval americký prezident Donald Trump, avšak jejich vztah postupně ochladl, uvádí server BBC. Za vládou v Tripolisu stojí Turecko a Katar a také většina západních zemí.
Francie přijala roli zprostředkovatele, avšak, jak uvádí BBC, panuje podezření, že stojí hlavně za Haftarem. Francouzský prezident Emmanuel Macron byl první ze západních politiků, který Haftara pozval k mírovým jednáním do Evropy. V únoru Francie Haftarovu armádu podpořila leteckými útoky na oddíly čadské opozice, které bojovaly proti Haftarovým lidem na jihu Libye.
Podle Reuters poskytuje Francie Haftarovi rozsáhlou podporu, protože jej považuje za účinného bojovníka proti islámským radikálům.
