Exkluzivní reportáž: Hangár F je architektonickým unikátem a „suchým dokem“ pro dopravní letadla
Rozrůstající se flotila letadel Československých aerolinií si vyžádala vybudování technického zázemí pro jejich opravy. Velikost moderních letadel se nedala srovnávat s letadly, která létala ve třicátých letech, kdy bylo otevřeno letiště v Praze-Ruzyni. Byl proto vybudován nový Hangár F, který dnes stojí na okraji Letiště Václava Havla Praha a kam jsme měli možnost se exkluzivně podívat.
Hangár F byl postaven v roce 1968 a v té době byl považován za architektonický skvost. „Když vstoupíme dovnitř hangáru, zjistíme, že střecha není uvnitř ničím podpírána. Drží ji totiž lanovody umístěné nad hangárem, což v té době bylo unikátem,“ vysvětlil Čtidoma.cz Lukáš Pouč, senior manažer hangárové údržby Czech Airlines Technics.
Určen pro těžkou údržbu
Původním „úkolem hangáru“ byla lehká údržba flotily ČSA, později, jak se flotila modernizovala, začalo se i s tzv. těžkou údržbou, tedy většími opravami a revizemi. Při rozpadu ČSA po roce 1990 se technická odnož sídlící v Hangáru F osamostatnila. Vznikla tak společnost Czech Airlines Technics, která se později stala dceřinou společností Letiště Praha, která je nyní jejím 100% akcionářem.
V současné době se zvažuje vstup strategického partnera. A společnost je žádaná nevěsta, která může nabídnout již stoleté zkušenosti s údržbou letadel. „Vstupu strategického partnera se společnost nebrání. Může to přinést spoustu obzorů a rozšíření příležitostí. Při těchto „námluvách“ jsme velmi komunikativní, hostíme zde řadu návštěv a na oplátku i my se jezdíme dívat k nim. Tato intenzivní komunikace může být velmi inspirativní i pro nás, neboť můžeme aplikovat zkušenosti, které naši potenciální partneři již získali,“ doplnil Lukáš Pouč.
Trošku větší „garančka“ – 42 dní práce a do posledního šroubku
Při naší návštěvě v Hangáru F se zastavujeme před strojem starým dvacet let, který je obklopen vysokým lešením. Vnitřek letadla by cestující nepoznal, místo podlahy vidíme jen konstrukci, v letadle nejsou sedačky ani stropní odkládací prostory, chybí i obložení, a tak vidíme zevnitř plášť letadla. Toto letadlo podstupuje 42denní prohlídku, kdy je obrazně, nikoliv doslova, rozebráno do posledního šroubku. „Tato inspekce je zevrubná, dokonce nejpodrobnější, jaká může být. Při prohlídce letadla jdeme na ‚dřeň‘, provádíme prohlídku i míst, která jsou běžně neviditelná. Všechny součástky demontujeme a prohlížíme. U toho, co nelze rozebrat, provádíme rentgenování a používáme i jiné nedestrukční metody snímání vnitřního povrchu materiálu, například pomocí UV světla. Tak můžeme odhalit i praskliny, které jsou lidskému oku neviditelné,“ řekl Lukáš Pouč. A to je bez pochyby hodně práce, protože běžný dopravní letoun má v sobě desítky kilometrů nejrůznějších elektrických kabelů a více než dvacet tisíc součástek.
Nejsou to jen velké prohlídky, letadlo se kontroluje mezi všemi lety
Veškerá údržba letadla se provádí podle manuálů výrobce, které se musí striktně dodržovat. Není tam prostor pro improvizace. I rutinní kontrola musí být konfrontována s manuály, které se navíc aktualizují. Údržba letadel se rozkládá na několik činností. Každá z nich je vždy ovlivněna dobou, kdy se má udělat. Po každém letu se na ploše letiště dělá zevrubná prohlídka letadla.
Kontroluje se, zda není na první pohled viditelná nějaká funkční změna, zda není například v trupu trhlina, zda jsou v pořádku pneumatiky či zda nedochází k úniku provozních kapalin. Rozsáhlejší potom bývá denní prohlídka. Obě tyto prohlídky jsou tzv. lehké prohlídky. Ty se provádějí bez nutnosti toho, aby bylo letadlo přítomno v hangáru. Tam se letadlo dostane až v případě, kdy prohlídka odhalí problém, který nelze vyřešit přímo na ploše. Každý provozovatel letadla se snaží všechny postupy dodržet, a to nejen kvůli bezpečnosti posádek a cestujících, ale i proto, že letadlo, které je na zemi, „nevydělává“. Snaha provozovatelů je proto věnovat pravidelným prohlídkám náležitou pozornost, aby se předcházelo poruchám, které by třeba letadlo uzemnily na delší časové období.
Zaparkovat letadlo není jako zaparkovat auto
Starost o letadla není jen starost o ta, která jsou provozována nebo se u nich dělá velká prohlídka (zpravidla jednou za dva roky). Péče se musí věnovat i letadlům, která jsou na určitou dobu zaparkována. Není to jako u auta, do kterého třeba po měsíci nasedneme, a pokud se nevybije baterka, hned jedeme. „Letadla se musí udržovat i po dobu, kdy nejsou v provozu. Děje se tak opět podle pokynů výrobce v manuálu k jednotlivým typům letadel. Na kratší dobu je to tzv. active storage, kdy jednou za týden je potřeba ‚nahodit‘ pomocnou jednotku, která dodává elektrickou energii, oživit přístroje, zkusit klapky a další mechanické ovládací prvky letounu. I pokud je letadlo zaparkováno na delší dobu, třeba i měsíce, musí se pravidelně kontrolovat tlak pneumatik, únik provozních kapalin apod. Konzervuje se motor, do paliva se přidávají mikrobiologické látky, které zajišťují, že si palivo i během dlouhého stání udrží své vlastnosti,“ vysvětlil Lukáš Pouč.
Ta práce je také o lidech
Hangár F není ale pouze o letadlech nebo provozních příručkách, ale také o lidech. Společnost zaměstnává více než 600 kvalifikovaných techniků, inženýrů a administrativního personálu, z toho 205 mechaniků, jsou zde i zaměstnanci v truhlárně, čalounictví a lakovně. A stejně jako v jiných oborech i zde stále hledají kvalitní a kvalifikované zaměstnance, ale také zájemce o zaměstnaní s technickým vzděláním nebo praxí v podobných oborech. Proto také spolupracují s leteckými učilišti nejen v Praze na Ruzyni a ve Vodochodech, ale také v Jesenici. Umožňují studentům nejen navštěvovat provoz, ale pomáhají i s výukou a odbornou praxí.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Letiště Václava Havla Praha. Tajemství odbavení.
