Hamáčkův historický omyl. Ministr tvrdí, že stojíme před největší výzvou od druhé světové války
Během pandemie koronaviru se vládní představitelé často nechají unést svou novou krizovou rolí. Nouzový stav jistě nutí některé vládní činitele pracovat nad rámec svých povinností a do té doby nevýrazná osobnost se svým úkolem roste. Jedním z těch, kterým aktuální situace pomáhá získávat politické body, je bezesporu ministr vnitra Jan Hamáček. Když si to zaslouží, proč ne. Někdy by však měl ve své „zářivé roli" krotit slova. O jakých je řeč?
Šéf Ústředního krizového výboru a ministr vnitra Jan Hamáček je nejhlasitějším zastáncem prodloužení nouzového stavu v České republice. Svoji řeč ve sněmovně, která měla přítomné poslance přesvědčit, aby se nařízení prodloužilo do 11. května, započal slovy, jejichž váha neodpovídá aktuální společenské situaci. Stojíme opravdu před nejtěžší zkouškou od druhé světové války, jak oznámil Hamáček?
Nouzový stav
O tom, že žijeme v nelehké globální situaci, není pochyb. Svět prochází zkouškou virem. Pandemie takových rozměrů se v moderní historii naší civilizace ještě neobjevila, a tak je boj zároveň neprozkoumaný experiment. Politici v České republice, ale i ti ve světě tak čelí nepoznané výzvě. Odložme na chvíli stranou chaotické jednání vlády, nejasnost jejich vzkazů veřejnosti a nepřehledné ekonomické (ne)jistoty vůči těm, kteří přicházejí o příjmy kvůli nouzovému stavu.
Rétorika některých našich politiků má totiž tendenci v této krizové situaci utíkat do metafor na válečná pole. Jedním z těch nejhlasitějších „válečníků" vlády je šéf Ústředního krizového výboru Jan Hamáček.
Jeho pragmatické vystupování a srozumitelné nároky na společnost ve chvíli, kdy vláda záváděla bezpečnostní opatření, ho z nevýrazného přitakávače prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše proměnila v silnou politickou figuru.
Nejtěžší zkouška
Zaznamenané výroky politiků už jsou stigmatem, které nezmizí. V poslancké sněmovně v rámci hlasování o prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dní začal svoji řeč ministr Jan Hamáček odvážně: „Stojíme před nejtěžší zkouškou od druhé světové války," uvedl.
Válečná rétorika je do jisté míry přiléhavá aktuální situaci. Ano, svět je opravdu pod tlakem a zdravotní, policejní, hasičské i vojenské složky jsou v pohotovosti, ale ne proti cizímu vojsku, nýbrž proti neviditelnému koronaviru. Slova o válce tak spínají ve společnosti panický alarm, který útočí přímo na solar strachu každého z nás.
Podobně výhružný apel na vážnost situace tak zbavuje občana kritického pohledu na věc, kterou v těchto časech musí suplovat média, opozice a názory odborníků. Nestojíme totiž před nejtěžší zkouškou od druhé světové války.
Ministr opomněl hned několik událostí druhé poloviny 20. století, které postavily svět před mnohem těžší zkoušku. Co nástup totalitní moci v roce 1948? Následná persekuce tisíců nevinných obětí komunistickou mocí? Okupace v roce 1968 vojsky Varšavské smlouvy, hrozba atomové války? Výbuch jaderné elektrárny v Černobylu? Podobných globálních problémů společnost od druhé světové války zažila mnoho.
Některé události se nás na vlastní kůži dotýkaly více, některé méně, ale z pohledu autority, politika a šéfa Ústředního krizového výboru není dnes na místě strašit lidi válečným přirovnáním. Situace není lehká a jen málokdo o tom pochybuje, ale válečný zápal a obliba nouzového stavu může přivodit republice mnohem více problémů než samotný virus.
Ekonomická krize, která je na obzoru, je totiž vždy ideální příležitostí pro tvorbu opravdového humanitárního zla. Lidé v chudobě, bez práce, bez příležitostí a bez naděje velmi ochotně naslouchají třeba i lidem, o nichž si lze myslet, že je může brát vážně jenom blázen. Tak právě vznikla ona druhá světová válka. Z ekonomické krize, kde se narodil psychopatický spasitel, jenž uvrhl svět na několik let do neštěstí.
KAM DÁL: Hrozba další pandemie. OSN apeluje na celosvětový zákaz trhů s živými a mrtvými zvířaty.
