Hřbitov neznámých - tady běhá mráz po zádech
Asi nikdo tu nechtěl skončit. Bezdomovci či oběti trestných činů. Lidé, kteří ztratili identitu. Mělké hroby označené jen číslem, bez věnců a bez květin, obehnané drátěným pletivem.
Je to vlastně hřbitov na hřbitově. Uvnitř areálu Ďáblického hřbitova, mezi rozptylovou loukou a zahradnictvím, najdete místo za zahradním plotem, které nevypadá úplně pietně. Hroby mají jen plastovou cedulku s číslem. Zarůstají trávou, která se kosí jen občas. Žádné náhrobky ani jiné znaky smutku, na něž jsme z českých hřbitovů zvyklí.
Právě kvůli možnému vyšetřování trestných činů není dovoleno mrtvá těla spálit, a proto jsou z Prahy a širokého okolí svážena na "hřbitov neznámých". Někdy jsou to těla, ale někdy jen jejich části. "Celkem jich zde leží asi sedm set a jen loni přibylo čtyřicet nových. Pohřbívá se tu od devadesátých let," sdělila ředitelka hřbitovní správy v Ďáblicích Jana Omelková.
Nebožtíci jsou tu pohřbíváni do mělkých hrobů, protože policie si někdy vyžádá jejich exhumaci kvůli vyšetřování. Občas se podaří zemřelého časem identifikovat a pak si jeho ostatky po zaplacení nákladů mohou příbuzní odvézt.
