Invazivní pneumokok zabijí: Jen v Praze a středních Čechách přes 100 lidí za rok, doplatil na něj i Karel Čapek

V Praze loni čelilo velmi vážnému průběhu pneumokokové infekce podle MUDr. Zdeňky Jágrové z Hygienické stanice hlavního města Prahy 52 lidí a 10 z nich zemřelo. Dalších 38 nemocných se 7 úmrtími bylo podle MUDr. Lilian Rumlové z Krajské hygienické stanice ve středních Čechách.  

Riziko onemocnění lze ale snížit očkováním, které dětem a seniorům nad 65 let hradí zdravotní pojišťovna. U dětí je očkování hrazeno za podmínky, že aplikace všech dávek základního schématu proběhne do 7. měsíce věku dítěte a 1 dávky přeočkování do 15 měsíců věku.

Na světě 1,6 milionů mrtvých

Ve zvýšeném riziku onemocnění invazivním pneumokokovým onemocněním jsou lidé trpící jiným chronickým onemocněním, jako je například cukrovka, astma či chronické onemocnění  srdce, což je nad 65 let velmi časté. Pneumokokový zápal plic pro ně bývá život ohrožujícím stavem. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2005 připraví o život ročně 1,6 milionu lidí na celém světě.

"Pneumonie neboli zápal plic je jedno z nejzávažnějších respiračních onemocnění, které v ČR ročně postihne více než 100 tisíc obyvatel. Mnoho z nich nemoci podlehne. Jedním z nejčastějších původců je Streptococcus pneumoniae. Pro předcházení je velice důležitá prevence a v neposlední řadě i očkování především u rizikových skupin," upozorňuje prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D, přednostka pneumologické kliniky FTN a krajská koordinátorka České pneumologické a ftizeologické společnosti. Zápal plic se nevyhýbá nikomu a je stejně nebezpečný jako v době, kdy v jeho důsledku přišel o život spisovatel Karel Čapek. Letos v únoru na plicní infekci například zemřel manžel dánské královny, korunní princ Henrik. Na zápal plic umírá 5-7 procent nemocných, u starších osob je toto číslo ještě vyšší.

Nejde o běžné nachlazení

Pneumokokové onemocnění není běžné nachlazení. Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok je kulovitá bakterie velikosti zhruba dva mikrometry (tisícina milimetru), typicky se shlukuje do dvojic, takže pod mikroskopem má tvar kávového zrnka. "Běžně osídluje sliznice úst, nosu a horních cest dýchacích. Svým nosičům nezpůsobuje problémy, dokud není oslabena obranyschopnost organismu například při viróze. Pak mohou proniknout do dalších částí těla a způsobit závažnou infekci," přibližuje prof. Vašáková.

Při vstupu pneumokoka do mozkových obalů může vzniknout meningitida. Ta může i po vyléčení zanechat trvalé následky, jako je poškození zraku a sluchu, ochrnutí nebo zejména u dětí psychomotorickou retardaci. Dětem pneumokoky způsobují také bolestivý zánět středního ucha.

Prevencí je očkování

Nebezpečný je průnik do plic, který může způsobit pneumonii neboli zápal plic. Přesto jen 18 procent lidí klinicky označených jako rizikových pro zápal plic sami sebe označují za "velmi ohrožené" a méně než třetina ví o existenci preventivního očkování.

Inkubační doba mezi vniknutím bakterie do těla a prvními příznaky pneumokokového onemocnění je jeden až tři dny. Má prudký začátek s vysokou horečkou, kašlem, bolestí na hrudi a dušností. Největší výskyt onemocnění je v zimě. Nakazit se je možné od člověka s pneumokokovou infekcí nebo od přenašeče.