Izrael udělal v Gaze mnoho chyb, říká generál Šedivý. Promluvil o přímém zapojení USA do bojů
Írán nedávným útokem na Izrael z vojenského hlediska nezískal téměř nic. Ovšem jeden velmi výrazný úspěch zaznamenal. „Zjistil, že spojenci Izraele mají obavy z rozšíření současného konfliktu mimo území Izraele,“ vysvětlil pro Čtidoma.cz generál Jiří Šedivý. Je na spadnutí přímá vojenská intervence USA? Nebo je pravděpodobnější, že se spojenci od židovského státu postupně odkloní a jejich podpora už nebude tak výrazná?
Vzdálenost mezi Íránem a Izraelem je dostačující na detekci odpalu raket či bezpilotních prostředků. Času na přípravu protiletadlového systému Iron Dome i aktivaci letectva je tedy z pohledu židovského státu dost. „Spojenci také v případě útoku Íránu prokázali jednoznačnou podporu Izraeli. Dokonce se proti Íránu postavilo i Jordánské království, což pravděpodobně Íránští politici nepředpokládali. Jenže to nemusí trvat navždy,“ řekl Čtidoma.cz generál Jiří Šedivý.
Američané ani Britové neuspěli
Írán si je dnes téměř stoprocentně jistý, že spojenci Izraele nijak netouží po rozšíření stávajícího konfliktu. „Prezident Biden jednoznačně potvrdil odhodlání USA bránit Izrael. Tyto obavy vyústily v posílení přítomnosti USA v regionu. I když USA dnes nepředpokládají, že by situace mohla znamenat další přímou účast jejich vojáků v konfliktu na Středním východě, určité nebezpečí stále existuje a rozhodně to nelze vyloučit,“ uvažoval Šedivý.
Zároveň připomněl skutečnost, že se oproti původnímu záměru již několik měsíců nedaří eliminovat útoky Hútíů přesto, že intenzivní snahu vyvíjí jak americké, tak i britské letectvo. Stejně tak není vyřešen Libanon a útoky Hizballáhu z jeho území na Izrael.
Turecko na straně teroristů
Přesto má podle všeho Izrael problém, který může gradovat. „Spojenci na Jeruzalém stále více tlačí, aby omezil rozsah pozemní operace v Pásmu Gazy, což vytváří napětí mezi nimi a Izraelem. To může v dalším vývoji znamenat, že se pomoc spojenců Izraele začne zmenšovat z obavy ze zažehnutí rozsáhlého konfliktu, ve kterém by v závěru nebyl jen Izrael, ale proti němu i další státy v jeho okolí.“
„Akce“ v Gaze má totiž potenciál narušovat i jednotu spojenců v rámci NATO. Před pár dny se potkal prezident Turecka s vůdcem Hamásu a nazval ho bratrem. Členy Hamásu označil za hrdiny a vyzval ostatní muslimy ke sjednocení se v podpoře spravedlivého boje Hamásu. „Nebylo to poprvé, kdy se Recep Erdogan postavil za Hamás. Dne 25. října 2023 prohlásil, že ‚Hamás není teroristickou skupinou, ale skupinou bojovníků za osvobození, kteří brání svou zemi‘. A 15. listopadu loňského roku při projevu v parlamentu označil Izrael za ‚teroristický stát‘ a dění v Pásmu Gazy za genocidu. V případě Turecka je evidentní dlouhodobý posun směrem od transatlantických hodnot,“ poukázal na nebezpečí bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR.
Očekáváte tedy, že Izrael pod tlakem alespoň částečně upustí od své operace v Gaze?
Nezdá se to. Pozemní operace v Pásmu Gazy bude pokračovat, i když tlak na Izrael je dlouhodobý. Od počátku, kdy bylo zřejmé, že nebude úkol zničit Hamás splněn během několika týdnů, ale že bude zapotřebí mnohem delšího období, spojenci Izraele upozorňovali na nutnost úměrnosti vedení operace v Gaze. Ačkoli jsme téměř všichni předpokládali, že Izrael má detailní přehled o tom, jak vypadá infrastruktura Hamásu v Pásmu Gazy, a že rozhodnutí rozdělit území Gazy na severní a jižní povede k rychlému zničení Hamásu, nestalo se tak.
Vedení Izraele tedy chybovalo?
Předpoklad, že se většina Palestinců soustředí na jihu Pásma Gazy a po ukončení bojů v severní části se vrátí do svých, možná poničených, ale přesto domovů, jednoznačně nebyl správný. Dnes vidíme, že se něco takového nepodařilo a že pro zničení Hamásu musí být vedena operace v celém území Pásma Gazy.
S čímž jde ruku v ruce utrpení civilistů a obrovské počty obětí…
Ano. Je-li pravda, že je více než 34 tisíc obětí mezi palestinskými civilisty, je to něco, co nemůžou přehlížet ani spojenci Izraele. Platí to i přesto, že v těchto počtech je zahrnuto asi 13 tisíc bojovníků Hamásu.
Izrael oznámil, že zaútočí na Rafáh. Je to něco, co mezi něj a jeho spojence může vrazit ještě větší klín?
Pravdou je, že úmysl provést útok na Rafáh děsí téměř každého politika spojenců Izraele. Je zřejmé, že se proti postupu Izraele staví velká část veřejnosti i ve státech západní Evropy a USA. Mimo to se Izrael dopustil i jiných chyb, než co už jsme zmínili.
Jakých?
Jednou z nich je úder na konvoj humanitární organizace World Central Kitchen, kde zahynulo i sedm členů této organizace včetně občanů evropských států. Izraelské vyšetřování sice tvrdí, že se jednalo o hrubou chybu, nicméně zvedlo to vlnu dalšího odporu. Je tu i útok Izraele na důstojníky Revolučních gard Íránu v Damašku, který nebyl Izraelem jasně zdůvodněn. Určitě však byl proveden v souvislosti se situací v Pásmu Gazy s cílem omezit vliv Íránu a podporu Hamásu v tomto konfliktu. Jsme svědky toho, jak takový útok může dále eskalovat. Proto bude pokračovat i tlak spojenců na Izrael, aby zmírnil intenzitu bojů.
Izraelský premiér Netanjahu se k tomu ale podle všeho nemá, je to tak?
Ano. Benjamin Netanjahu jasně řekl, že od záměru úplně zničit Hamás neustoupí a že další na řadě je, i přes odpor spojenců, útok na Rafáh. Izrael předpokládá, že se v Rafáhu ukrývá vedení Hamásu. Vše tedy zřejmě dál poběží přesně podle představ izraelských vojenských plánovačů. Tím spíš že Benjamin Netanjahu zmínil, že datum zahájení této fáze operace je stanoveno.
Zdroj: autorský článek
