Jak Babiše zachraňovala Štěstěna: Jeho průšvihy zamaskovala vyšší moc. Proč ale Fialova vláda v politice chaosu pokračuje?

Státní rozpočet skončil loni schodkem 419,7 miliard korun, což je nejhorší výsledek od vzniku České republiky. Dluh státu činil 2,466 bilionu korun, každý Čech tak hypoteticky dlužil 234 038 Kč. V porovnání HDP stav zadlužení v loňském roce stoupl z 28,5 procenta v roce 2019 na téměř 41 procent.

Jak upozorňuje například týdeník Ekonom, když Babiš před deseti lety vstupoval do politiky, byl velkým odpůrcem deficitů. „Deficit je ztráta. Kdyby mi někdo sestavil byznysplán se ztrátou, tak ho vyhodím,“ prohlásil tehdy. Zřejmě ale jen blbec nemění názory, jak říká prezident Zeman.

• Babiš byl poprvé zachráněn

Ekonomika rostla, stát se zadlužoval

Když se Andrej Babiš dostal v roce 2017 do premiérského křesla, ekonomika rostla. Bylo tedy třeba vytvořit "vatu" do období krize. Jenže třeba v roce 2019, kdy ekonomika stoupala již šestým rokem v řadě, hospodaření státu se propadlo do schodku 28,5 miliardy korun. V rámci EU přitom hrubý domácí produkt České republiky vzrostl napůrměrně, konrétně o 2,3 procenta. Navíc vládě tehdy do "kasičky" přistálo dalších celkem 22,1 miliardy korun z "privatizačního účtu" a díky vyššímu inkasu z prodeje emisních povolenek.

Na rok 2020 pak Babišův kabinet naplánoval deficit 40 miliard korun přesto, že česká ekonomika opět rostla téměř nejrychleji z celé Evropské unie. Do toho ale přišla pandemie koronaviru, která samozřejmě veškeré plány postavila pouze do teoretických rozměrů. Babiš byl poprvé zachráněn, bohyně Štěstěna stála na jeho straně. Česko mělo závažnější trable než řešit, že má za předsedu vlády nešetřícího populistu.

Covid nebyl zdaleka jediným viníkem

Jenže zdaleka ne všechno se dá svádět na covid-19. Nejvyšší kontrolní úřad upozornil, že většina nárůstu státních výdajů v loňském roce nesouvisela s pandemií covidu-19, jak podotkl i web Radiožurnálu. „Výsledky kontrol NKÚ za rok 2021 ukazují v řadě oblastí na dlouhodobé, často systémové problémy, které pro Českou republiku představují nedostatečně využitou příležitost šetřit veřejné prostředky,“ stojí dále ve zprávě úřadu.

Na Babišův mikromanagement poukázal v rozhovoru pro deník Ekonom i Daniel Münich. „Premiér řeší stovky podružných věcí, místo aby řešil věci klíčové, tedy funkčnost celého systému.“ Z toho všeho vyplynulo, že ačkoli se Česko řídilo podobnými opatřeními jako okolní země, nakonec z pandemie vyšlo jako jedna z nejpostiženějších zemí.

• Babiš byl podruhé zachráněn

Problémy opět nikdo nevysvětlil

Přesto, že Babišova často chaotická mikromanagerská práce v kombinaci s populismem a rozhazováním (mimořádné přídavky seniorům, dotace pro české dopravce v podobě snížení zdanění nafty, zrušení superhrubé mzdy v nejméně vhodnou chvíli, zmatená podpora v době covidu, kdy na nejvyšší podporu dosáhly firmy zabývající se hazardem apod.), přivedly zemi do velkých problémů, současná vláda Petra Fialy z nich zatím nedokáže vybřednou.

Běžný občan je zmaten

Co je horší, není schopna lidem vysvětlit, proč se děje to či ono. Neumí ukázat čísla z Babišova "období" a jasně popsat, co se v zemi stalo. Ano, Putin zaútočil na Ukrajinu a Babišova rozhazovačná politika musela stranou, což expremiéra zachránilo podruhé. Zase neměl nikdo čas ani náladu Čechům vysvětlovat. Podle ekonoma Romana Pilíška je ale běžný občan zmaten i z jiných věcí.

„Nechápe, že premiér, jehož strana byla devět let v opozici, nemá funkční bezpečnostní koncepci na úrovni zajištění stabilních dodávek energií. Nechápe, že tzv. demokraté se nezajímají o lidi, a to už ani naoko. Viz prohlášení Pekarové "vlády se nemají starat o lidi". Nechápe, že ti, kteří celá léta Babiše kritizovali, se mu v mnohém podobají. Nechápe, že politika jediného "správného" názoru je fundamentálně zcela neslučitelná s demokracií jako takovou. Nechápe, že jim vláda není ochotna pomoci, jako to dělají vlády sousedních zemí. Občané se tedy začnou chovat v režimu "zachraň se, kdo můžeš".“ 

Politika chaosu tedy do jisté míry pokračuje. Proč, to je záhada. Fiala a spol. prakticky denně dávají Babišovi munici, aktuálně pro jeho kandidaturu na Hrad. Přitom si s ním mohli poradit stejně snadno jako pitbul s jezevčíkem. Rychle, svižně a bezbolestně.

Ne vše bylo za Babiše špatné

Je ale nutné říct, že Babišův kabinet pouze neškodil. Přesto, že vláda oproti slibům neudělala ani žádné zásadní reformy, po Babišovi potopa až tak úplně neplatí. „Pokud se na jeho vládnutí podíváme z pohledu růstu či poklesu HDP, vypadá jím rozvrácená země poněkud jinak. Babiš se totiž na vládě podílí od roku 2017. Byl premiérem v době Sobotkovy vlády, kdy vládly společně s ČSSD a KDU-ČSL. V těchto letech došlo třikrát k nárůstu a jednou k meziročnímu poklesu HDP, což lze hodnotit vcelku kladně,“ upozorňuje pro Čtidoma.cz ekonom Roman Pilíšek.

Nechme sranou první Babišovu vládu, kdy mu po jasném volebním vítězství (29,64 % hlasů), poslanci ODS, Pirátů, SPD, KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN jednoznačně vyslovili nedůvěru. Tehdy se vládnutí v České republice na půl roku zastavilo. „Během dalšího čtyřletého období HDP meziročně klesal, nicméně až do covidu to byla stále kladná čísla,“ vysvětluje spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.

Podle odborníka je pro ekonomiku jedním z nejdůležitějších ukazatelů poměr mezi státním dluhem a HDP. „Vládní dluh Česka na konci roku 2021 dosahoval 41,9 % HDP a patřil tak k nejnižším v Evropské unii. V tomto ohledu jsme tedy někde na úrovni Nizozemí nebo třeba Polska, zatímco Němci - 69,3 % nebo Slováci - 63,1 % jsou na tom touto perspektivou hůře.“

KAM DÁL: Středula nemá šanci obsadit Pražský hrad, ale vláda Petra Fialy mu s tím pomůže. A navíc velmi ochotně.