Jaké zásadní změny chystá nový ministr školství Gazdík? Mimo jiné změní přístup k maturitám i učitelům

Před několika dny se Petr Gazdík v souvislosti s dostavbou Baťovy nemocnice ve Zlíně pustil do koaličního partnera. Piráty na Twitteru označil za obhájce korupce. „Koalice ANO, ODS, ČSSD a Pirátů na Zlínském kraji dopouští předražené a korupční zakázky psané na míru konkrétním firmám… aneb jak ukrást cca 7 milionů v Krajské nemocnici Tomáše Bati,“ napsal opoziční krajský zastupitel Zlínského kraje.

Jde o to, že zakázka na bourání zmíněné školy byla vysoutěžena za 11 milionů korun. Podle Gazdíka (ale například i bývalého hejtmana Jiřího Čunka) je to příliš a práce je možné udělat levněji právě zhruba o 7 milionů.

Máme vlastní koncepci, s pirátskou nepočítáme

I na celostátní úrovni může být Gazdík pro Piráty trnem v oku. Na resort školství totiž pomýšlel Pirát Lukáš Bartoň, strana měla velmi kvalitně zpracovanou vizi, co dělat lépe. „Spolu se senátorem Bekem jsme už před dvěma lety představili vizi, jak by se mělo vzdělávání změnit - od základního až po vysoké školství. Těžiště změn je ve středním školství - maximálně prostupném, s tzv. reálnou střední školou, s jinou koncepcí maturit apod.,“ vysvětluje Gazdík, proč nepočítá s čerpáním z pirátských materiálů.

Proč chtěli Starostové ministerstvo školství?
Protože mají jasnou představu, co ohledně vzdělávání v Česku dělat. Musí to zkrátka být vzdělání pro 21. století. Záleží na tom budoucnost této země.

Co budete od začátku dělat jinak a nastanou i personální změny?
Tak určitě budu potřebovat základní okruh nejbližších spolupracovníků. Nejsem člověk, který by si sedl do ministerského křesla a nechal věci běžet dál svým tempem a směrem. Pokud má ta funkce mít nějaké smysl, tak chci věci měnit k lepšímu. A to bez určitých personálních změn nepůjde.

Je něco, v čem je možní navázat na současného ministra školství Roberta Plagu? Například jeho Strategie 2030+ mi přijde jako velmi kvalitní dokument.
S Robertem Plagou jsem spolupracoval už jako člen sněmovního výboru pro vzdělávání. Ne vždy jsme spolu úplně souhlasili, ale se základním směrem, jakým kormidloval ministr Plaga, jsem vždy souhlasil. Takže ani Strategii 2030 v zásadě nerozporuji.

Kde nás oproti Západu tlačí bota ohledně vzdělávání na základních školách?
My jsme na jedné straně zamrzli v poučkách a memorování, druhým extrémem je neučit fakta, ale učit, kde si fakta najít. Ale základní informace o světě prostě potřebujete. Zkrátka zatím jsme nevyblanacovali zlatou střední cestu mezi oběma extrémy.  A druhá věc je, že celkově - ale naštěstí to neplatí o řadě učitelů - způsob vzdělávání neodpovídá potřebám 21. století. Pokud například ohledně ekonomiky plánujeme „mozkovnu místo montovny“, pak tomu přece musí odpovídat i vzdělávací systém.

Jste dlouhodobě proti současnému stylu státních testů a maturit. Jak by to tedy mělo vypadat?
Především z povinných předmětů - českého jazyka, matematiky a cizího jazyka - by měl středoškolák splnit tzv. středoškolské minimum, a to ve dvou variantách, těžší a lehčí. Ale tuto zkoušku by mohli splnit kdykoliv během studia, a třeba opakovaně. A poté se věnovat těm předmětům, ve kterých si chce vzdělání prohloubit. Závěrečná zkouška by pak byla úplně v rukou té které školy.

Vašim plánem je vytvořit tzv. "reálky". Co to je, jakou by měly mít úlohu?
Tzv. reálná střední škola by měla vzdělávat středoškoláky v souladu s jejich zájmy a schopnostmi. Měla by to být střední škola, kde „pod jednou střechou“ bude příprava pro další akademičtější směr i pro praktické vzdělávání - a tyto směry by byly maximálně prostupné.

Jaký je váš pohled na osmiletá gymnázia? V průběhu času se nápady na jejich zrušení objevují, pak zase mizí…
Rozhodně nejde o to rušit okamžitě víceletá gymnázia. Ten proces musí být přirozený - v celé té změně středoškolského vzdělávání. Takže žádné rušení.

Měly by mít děti na základních školách stejný základ výuky, nebo byste byl pro"nadstandard" pro nadanější žáky?
Ale nadstandardní výuka přece už probíhá - na některých soukromých školách. Jinak vidím na státních základních školách stejný základ. Ale zase: jako učitel jsem stejně musel přistupovat k žákům individuálně a zadával úkoly jednotlivcům podle jejich schopností. Tady možná dochází k mýlce: rámcové vzdělávací programy jsou jedna věc, přístup učitelů druhá. Největším pokladem školství jsou přece kvalitní učitelé. Dobrý učitel naučí i se špatnými osnovami - nebo teď rámcovými vzdělávacími programy. A naopak: špatnému učiteli kvalitní osnovy nebo rámce nepomohou.

Jste učitel, zároveň politik. Je to ideální kombinace a má být ministr více politik nebo učitel?
Musí být určitě politik a slaďovat různé zájmy. Musí rozumět dané problematice. Neskromně si myslím, že obě kritéria splňuji.

Co je vlastně úkolem školství? Mít vzdělanou populaci, připravit mladé lidi na život, otevřít jim obzory…?
Připravit žáky a studenty na praktický život. Dát jim základy vzdělanosti, naučit je nejen hledat, ale také třídit informace, vést ke kritickému samostatnému myšlení. Ale ta tíha nejvíc leží na konkrétním učiteli, to si uvědomuji.

Jak tedy mladé lidi motivovat k tomu, aby se stali učiteli?
Že nebudou kolem sebe slyšet, že na pedagogické fakulty chodí jen looseři. Že budou mít důstojné platy. Že se vrátíme - my všichni, mentálně - k úctě k učitelům.

Byl byste pro zásadnější výuku mediální znalosti tak, aby mladí lidé dokázali rozlišovat fake news, dokázali si věci ověřit apod.? 
Já to nevidím jako "mediální vzdělávání". Jako základ vidím právě ve vedení ke kritickému myšlení - umět kriticky nahlížet musíme na různé podněty kolem nás, nejen na informace z médií. Doba se velmi proměnila - často své bubliny sociálních sítí a názory v nich bereme jako většinový názor. Klasická média a sociální sítě nás zavalují neuvěřitelným množstvím informací. Náš problém není v tom, že bychom měli informací málo, problém je, že jich máme příliš a často velmi protichůdných.

KAM DÁL: Elon Musk na vzdělání nevěří. A kdo ví, kde by mu byl konec, kdyby nebylo nočních klubů.