Jsme xenofobní a exhibicionističtí. 10 věcí, které si o nás myslí cizinci
O našem malém Česku koluje ve světě plno fám, třeba jako to, že jsme národ pivařů nebo máme neustále špatnou náladu. Jsou to jenom pomluvy, nebo takoví doopravdy jsme? Přečtěte si 10 věcí, které napsal cizinec poté, co se nastěhoval do Prahy. Rozhodně se přitom pobavíte.
Víte, jak vnímají naše hlavní město cizinci, kteří se sem přestěhovali a žijí tady s námi? Jak vnímají naše zvyklosti, jací jsme pro ně lidé a jak na ně působíme? Tohle se jenom tak od někoho nedozvíte, na to musí člověk opravdu žít v cizině a přistěhovat se do Česka, což je přesně příklad cizince Carmine Rodi (teď už Čecha), který se rozhodl ostatní upozornit na to, co je po nastěhování do Prahy čeká...
- Praha je město, kde se děje úplně všechno
Pražákům se při běžném životě nezdá, že by se tady toho dělo tolik. V některých hlavních městech mimo ČR je ale centrum dění rozptýleno i mezi ostatní města. V Česku to je naopak - centrum všeho dění, politika, kultura, média, práce, příležitosti jsou ukotveny v Praze. Lidé tu mohou být vegané nebo si dát asijskou snídani, oblékat se bláznivě nebo mít modré a fialové vlasy.
Pražáci jsou pověstní svým akcentem, který zní zpomaleně a směšně, s dlouhými samohláskami. Tento akcent zbytek republiky nenávidí. Mzdy jsou v Praze vyšší než kdekoliv jinde, ale stejně tak nájmy, které jsou cenově až třikrát vyšší než jinde, stejné je to s cenami za jídlo v restauracích i se vším jiným.
Když vycestujete za Prahu, je to jako byste se ocitli v jiném státě. V malých městech nikdo nerozumí ani slovo anglicky, ale zato můžete objevovat unikátní a skrytá místa, která v Praze neobjevíte, jako jsou národní památky, hrady a zámky nebo velké množství opravdu levného piva. Můžete si vyzkoušet vstřebat klidný život venkovana.
- Hodně lidí má nepřetržitě špatnou náladu
Průměrný Čech, kterého potkáte na ulici, je neustále ve spěchu na nějaké jiné místo, než kde zrovna je. Většina lidí vypadá, jako když zrovna mají velmi špatný den, dokonce i když je brzy ráno - to je možná ještě horší. Když někomu stojíte v cestě, jednoduše do vás strčí, upozorní vás, že stojíte v cestě a podobně. Rozhodně nikdy nezkoušejte stát někomu v cestě vaším autem, trpce byste toho litovali.
- Čeština je opravdu, ale opravdu těžký jazyk
Český jazyk je jeden z nejtěžších v Evropě a naučit se mluvit plynule trvá přinejmenším čtyři roky. Než se odhodláte k učení, nejspíš se budete snažit udržet se v komunitě cizinců, ale stejně se tomu nevyhnete. Česká abeceda má 42 písmen a některá jsou velmi specifická k zapamatování, jako například písmeno "ř".
Gramatika nedává smysl, protože čeština má čtyři rody (mužský, ženský, neutrální a mužský neživotný), ve kterých se nevyzná nikdo kromě rodilých mluvčích. Zatímco "auto" je rod neutrální, "vlak" je mužský neživotný. Neexistuje nic, podle čeho si logicky rody rozčlenit. Má to ale přece jen jednu výhodu - čeština nemá členy před slovy, což vysvětluje, proč většina Čechů neví, jak členy správně používat v angličtině nebo francouzštině.
- Jídlo a pivo, to je základ
Česká republika je proslavená pivem, a to oprávněně. Češi jsou největší konzumenti piva na světě, za rok vypije jeden Čech až 142 litrů piva, což je zhruba jedno pivo denně pro každý den. Platí to pro muže, ženy i děti. Češi pijí rádi také víno a cokoliv dalšího, v čem je alkohol. Zkusit byste rozhodně měli Kofofu, což je národní alternativa Coca Coly. Je víc osvěžující.
Tradiční česká jídla jsou bohatá na proteiny a budou vyhovovat milovníkům masa, například svíčková je opravdová pochoutka.
- Lidé jsou rádi nazí a do sauny chodí bez plavek
Na tohle vás nemůže nikdo připravit, ale Češi mají velmi ležérní přístup k nahotě. Například do sauny je vstup v plavkách zakázán. Češi se také rádi koupou nazí v pivní lázni, což je věc, kterou by měl každý návštěvník Česka vyzkoušet. Není ani problém svléknout se a vlézt nahý do vody, přestože všude kolem vás jsou lidi mající piknik na dekách.
- Češi chtějí, aby vypadali jako xenofobové, ale přitom jsou k cizincům shovívaví
Tohle je trochu parodox, přes 10 procent obyvatel Prahy nejsou Češi, prezident Zeman vystupuje neuvěřitelně rasisticky a skupina v čele s Konvičkou uspořádala aktivistickou akci proti fiktivní muslimské invazi. Paradoxem je, že Tomio Akamura je původem z Japonska, Anrej Babiš je Slovák. Pravda je taková, že naprostá většina lidí rasističtí nejsou, napřed jsou sice nesví, ale když se s nimi poznáte osobně, jsou velmi přátelští.
- Češi makají od rána do večera, jsou posedlí plánováním svého času
Čechům záleží na tom, aby šlo všechno podle plánu, pracují od rána do večera. Když přijdete o pět minut pozdě, všichni mají hned špatnou náladu. Projevuje se to i při cestování - pokud Čech někam cestuje, musí mít vše do detailu naplánované.
Češi moc rádi sportují bez ohledu na to, jaký typ sportu to je, rádi vyjíždí na víkend za Prahu. Skoro neexistuje, aby neměli žádné plány na víkend. Zdá se, že jsou to všichni skvělí odborníci na sbírání hub a jiných plodů. Nalézt neaktivního Čecha je nadlidský úkol.
- MHD se dostanete všude, ale většina lidí stejně jezdí autem
Hromadná doprava je v Praze naprosto úžasná, metra jezdí pravidelně a systém dopravy je přehledný, takže vůbec nemusíte jezdit autem. Lístky do tramvaje a do metra si můžete koupit v poněkud směšných, zastaralých žlutých automatech, které berou pouze mince a v polovině případů ani nefungují. Jakmile si ale pořídíte roční lítačku, dostanete se bez problémů všude. Srovnání oproti Itálii je brutální - tam se bez auta nedostanete nikam, ať už žijete ve větším nebo menším městě.
Proč tedy Češi jezdí autem, je pro cizince nepochopitelné, navíc když je tak těžké najít parkovací místo. Možná to bude mít co dělat s časem, kdy mohou ušetřit pár minut navíc. Jiná domněnka je ta, že si Češi nechtějí připadat chudí.
- V Česku se stále dodržuje společenská etiketa
Ačkoliv je to pro většinu cizinců velkým překvením, Češi jsou velmi konformní a nestrpí mluvení příliš nahlas, na které jsou cizinci mnohdy zvyklí. Také pokud jdete do divadla, musíte se na to obléknout a nepřijít na představení v džínech, pokud nechcete přilákat nežádoucí pozornost "toho, co se neumí obléct".
Přestože je Česko ateistickou zemí a nevyznává se zde hromadně žádné náboženství, lidé se ještě stále drží tradičních slavností, vyznávají svátky a chodí do kostela na Štědrý den. Buďte obezřetní hlavně v MHD, pokud neuvolníte místo staršímu člověku, schytáte (nejen) množství naštvaných pohledů. Stejně tak pokud zaneřádíte stůl v restauraci.