Kam kráčíš, český fotbale? Do háje, panáčku, do háje. Češi jsou horší než Andorra
Poprvé po pěti letech bude mít Česká republika v pohárové Evropě jediného zástupce, kterým je pražská Slavia. Český fotbal má nakročeno na cestu do míst, kde si ho rozhodně vidět nepřejeme. Kvůli výsledkové mizérii se v národním koeficientu letošní sezony krčíme za trpaslíky, jakými jsou například Andorra nebo Gibraltar. Tomu se nedá říkat jinak než jeden obrovský prů....švih.
/KOMENTÁŘ/ České kluby nebyly v soubojích třetího předkola Evropské ligy horší. Ovšem na to se historie neptá. Ani na to, že vypadly po těsných výsledcích a často chyběl jen kousek, aby se kormidlo dějin otočilo v jejich prospěch. To je, přátelé, úplně šumák! Aby se na Faerských ostrovech mohly plácat po ramenou a říkat, že jsou na tom, co se pohárového koeficientu týká lépe, než Češi? Kde to jsme? No, v háji.
A to může být ještě hůř, protože nám na paty šlape třeba taková Malta. Na dovolenou krásná země, ale na porovnání fotbalových kvalit? Nebo už jsme to vážně dopracovali tak daleko, že budeme rádi za to, když tyhle země s odřenýma ušima "přeskočíme"?
Nesmyslná ligová nadstavba
Můžeme se stokrát bavit o tom, jestli je termínová listina české ligy vyvážená, jestli měl odejít ten či onen hráč, zda měl trenér Vrba v zápase s Antverpami střídat rychlonožku Kangu, který byl i po dvou hodinách na hřišti čiperný, jako kdyby právě nastoupil, jestli má Havel hrát nejvyšší soutěž, když z malého vápna trefí břevno a tak dále.
Na místě jsou i debaty o nesmyslnosti ligové nadstavby, kde nad zájmy hráčů převládly zájmy obchodní a touha prodat další finančně lukrativní zápasy. Jistě není náhoda, že právě poté, co se tento pokus zavedl, české týmy v Evropě vybouchly. O to více teď rezonují názory odborníků, že dát do už tak velkého počtu mačů další, je velký risk.
Jablonecká ostuda
To všechno je pravda a je to minimálně na debatu. Ovšem jisté je, že české týmy prostě postoupit měly. Snad kromě Mladé Boleslavi, která měla v podobě rumunského FCSB proti sobě zřejmě o něco lepší tým a nutno říct, že podala heroický výkon na hraně svých možností a takový konec si nezasloužila.
Ale ostatní? Jablonec ostudně vypadl dokonce už v předešlé fázi Pjunikem Jerevan. Ovšem co čekat od mužstva, které si skupinovou fázi Evropské ligy zahrálo jen jednou jedinkrát, jinak vypadlo ve třetím nebo čtvrtém předkole. V případě severočeského klubu jde tak asi o nejsmutnější příběh a položení si otázky, proč takový tým o postup do Evropy vůbec usiluje.
Těžký život v klubech
Sparta si svůj dvojzápas s Trabzonsporem prohrála už doma, kdy si v závěrečných minutách nechala dát dva góly. V Turecku se ukázalo, že být stav 2:0 a ne 2:2, slavil by se postup. Ovšem Pražané nepředvedli zlý výkon, nicméně nepostoupili. A o tom to je. Stejně tak Plzeň, která se rvala do poslední chvíle a padla smolně v prodloužení. Ale se vší úctou ke královskému klubu z Antverp, loňská Plzeň by takový tým sfoukla jak svíčku.
Ale abychom nebyli nespravedliví. "Loňská" Plzeň (ale i ta předloňská) je definitivně pryč a trenér Vrba skládá nový tým. Očekávání jsou velká, přitom nic nejde ze dne na den. Totéž v ještě větším měřítku dělá kouč Rada v Jablonci s tím rozdílem, že tam nikdy silný mančaft nebyl. No, a Jílek ve Spartě má co dělat, aby napravil škody, které zůstaly po jeho předchůdcích. Jedním dechem je ale třeba dodat - musíme být lepší, než Gibraltar či Andorra!
Poslední záchranou je Slavia
Loni měla Česká republika ve skupinových fází tři zástupce (již zmíněný Jablonec a Slavii v EL, Plzeň v Lize mistrů), protože se za předešlé roky nastřádal slušný koeficient. Letos zůstávají jen sešívaní, kteří se budou prát o elitní soutěž, jistou však mají alespoň Evropskou ligu. Paradoxně právě oni nejvíce doplatili na našlapanou termínovou listinu a na odpočinek měli díky svému loňskému tažení do čtvrtfinále EL ze všech nejkratší.
Takto prachbídný podzim jako letos jsme zažili naposledy před pěti lety, ale to jsme měli v Evropě pouze čtyři zástupce. Co tedy dál? Napoví už kvalifikace o Champions League, kde Slavii čeká rumunská Kluž. Pokud pražský tým postoupí, znamená to čtyři body do národního koeficientu. Což by bylo fajn i proto, že celou sezonu se bude zisk dělit pěti (počet účastníků v Evropě).
Je nutné udržet první patnáctku v pořadí národů, abychom měli i pro sezonu 2021/2022 možnost vyslat do Evropy pět zástupců, z toho dva do kvalifikaci o Ligu mistrů. Bude to ale složité. Už proto, že zatím šestnácté Řecko má ve hře hned tři mužstva (Olympiakos, AEK Atény, PAOK Soluň). Faktem je, že zisk českých klubů v aktuální sezoně je zatím 0,9 bodu, což znamená tristní 47. místo. Zodpovědní činitelé by se měli zamyslet, co s tuzemským fotbalem dále. Takhle to nepůjde, není to cesta, po které bychom chtěli kráčet...