Kandidát na hejtmana Snížek: Dotace pro kamarády byly, jinak se ale na kraji čtyři roky skoro nic nedělo
Z pozice lídra pirátské kandidátky bude usilovat o post hejtmana ve středních Čechách Jiří Snížek. Jak vidí dosavadní fungování kraje a co by změnil, kdyby se stal zastupitelem nebo snad i radním či hejtmanem Středočeského kraje?
Jste Pirát, takže jste taky “ajťák” - nebo naopak? Zdá se, jako by snad každý váš člen musel mít technické vzdělání?
Určitě ne. Vlastně jsme asi v menšině. Na začátku to tak bylo, protože tato aktivita vznikla na internetu, ale to, že by každý musel umět programovat, to rozhodně pravda není.
Politice se věnujete už několik let, podle vašich vlastních slov již od školy. Jak se vám tedy jeví působení současné koalice ve Středočeském kraji?
Za poslední čtyři roky se ukázalo, že i když se na kraji z pozice jeho vedení v podstatě nic systematicky nedělalo, ČSSD si to tam jen odseděla, tak to kraj přečkal. Samozřejmě jde o to jak, ale nezhroutil se. To, že krajský úřad a na něj navázané organizace provází jedna kauza za druhou, je už věc druhá.
Tentokrát jste v zastupitelstvu nebyl, máte tedy možnost jen kritizovat bez toho, abyste skládal účty. Předpokládám ale, že máte větší ambice…
To je logické - určitě nechci přežívat, udržovat stávající stav a vozit sebe i svou rodinu ve služebních autech. Když jsme u toho auta - je potřeba změnit kraj i v dopravním smyslu, tam je problém. Lidé se musí rychleji a pohodlněji dostat veřejnou dopravou do Prahy. Jde také o územní plánování, kterému se teď nikdo nevěnoval. Krajští zastupitelé hlasují o tak zvaných zásadách územního rozvoje Středočeského kraje a obce si pak schvalují svoje územní plány. Přesah tam ale není a nikdo se tomu nevěnuje. Neexistuje žádný komplexní plán, podle kterého by se měly řídit i obce. Například Praha má Institut plánování rozvoje hlavního města Prahy a já bych ho rád zřídil, respektive rozšířil výbor regionálního rozvoje o územní plánování. Jde o to, aby bývalé okresy Praha-východ a Praha-západ měly na hlavní město jak urbanistickou, tak i dopravní návaznost.
Takže právě územní rozvoj je to, co vás v kraji trápí?
Středočeský kraj se má za dalších 50 let rozrůst o půl milionu obyvatel, což je ohromné množství lidí. Jde hlavně o satelity a my si musíme uvědomit, co je pro nás priorita. Stačí se podívat na mapu, vydanou společností Intersucho. Kolem Prahy, kde každý čerpá vodu, chce si zalít zahrádku nebo napustit bazén, tak je tam pořád sucho, i když právě teď prší. Když nebudeme přemýšlet komplexně, bude se tlak na krajinu nejen z tohoto pohledu stále zvyšovat. Je potřeba dát obcím metodickou podporu z kraje, aby věděly, co mohou udělat, jaká opatření mají zavést, jak územní plány tvořit tak, aby měly smysl a neničily životní prostředí… Je to velké téma, v němž se propojuje hodně momentů. Sto let jsme krajinu odvodňovali a teď bychom potřebovali opak, aby krajina byla schopná zadržovat a hospodařit s vodou po delší dobu.
Máte představu, že to půjde? V ostatních oblastech byste s politikou současného vedení kraje tedy mohl souhlasit - nebo alespoň zčásti?
Upřímně řečeno moc ne a mrzí mě, že jsme doposud neměli možnost do rozhodování o kraji zasahovat. Piráti zatím v krajském zastupitelstvu nejsou, minule jsme měli asi 3,5 %, ale teď je velká naděje, že se tam dostaneme a budeme mít možnost rozhodovat o důležitých věcech. Na radnicích už jsme, máme místostarostu v Kutné Hoře a další. Pak máme samozřejmě také poslanecký klub. Pokud bych to měl vztáhnout k tomu, co se děje v komunální politice, jde mi hlavně o to, aby se ke všem obcím přistupovalo spravedlivě a rovně. Aby to nebylo tak, že ten, kdo má známého na krajském úřadu nebo známého zastupitele, tak právě ten dostane dotaci.
Chci to tak nastavovat, ostatně my jako Piráti máme tak komunikaci nastavenou i mezi sebou. Přístup k informacím a k tomu, jaký dotační titul se vypisuje, musí mít všichni. V případě, že se dostaneme do zastupitelstva, na tom samozřejmě budeme trvat a bude pro nás i velkým úkolem pohlídat v tomto směru i naše koaliční partnery.
Mluvíte o koaličních partnerech. Kteří by to mohli být?
Tak, jak je psáno v povolební strategii. Rozhodně nebudeme nikdy tvořit koalici s extrémistickými stranami. Ukázali jsme, že to je komunistická strana, SPD a je otázka, jak se bude profilovat Václav Klaus mladší - jestli do té demokratické nebo do extrémistické. Pak co se týká ostatních stran, je to otevřené. Nicméně třeba víme, co všechno dělalo respektive nedělalo na kraji ANO, takže tam to pravděpodobně není možné. Nebyl tam žádný systematický vývoj, nehledě například na poslední případ s trestním oznámením na záchranářku paní Brožovou, případně se teď dostalo na povrch, že píší ministerstvu životního prostředí a dopravy, aby zatlačily na obce, že pokud nepovolí stavbu dálnice D3, tak jim nepřivedou vodu. To je jednoznačně vydírání a pro mě je to samozřejmě velké téma. Vládnutí kraji musí být diskuse, kraj se musí s obcemi domlouvat. Ale abych se vrátil k vašemu dotazu: s ANO tedy ne…
Piráti se obecně orientují i na školství. Jak vidíte tuto stránku fungování kraje?
Jistě, školství je další z priorit, ale tady bych zmínil hlavně to střední. Teď je radním pro školství pan Seidel, který tam neudělal vůbec nic. My ale potřebujeme, aby právě střední školství bylo motorem a vychovávalo mladé lidi, kteří se nebudou bát podnikat, budou umět pracovat v týmu, přicházet na nové myšlenky. Potřebujeme se stát vyspělejší zemí a k tomu také potřebujeme lidi, kteří sami něco vymyslí. Ve středním školství se ale v poslední době nic nedělo, ačkoliv byl na pana Seidla tlak v tom smyslu, aby se bavil s lidmi v regionu.
Jak si ale takové změny představujete - a jsou vůbec reálné velké změny ve školství?
Je potřeba velká reforma středního školství - i v nepopulárním smyslu. Některé školy by bylo třeba sloučit, některé obory by měly zaniknout a jiné naopak vzniknout tak, aby střední školství odpovídalo dnešní době, abychom byli konkurenceschopní v rámci Evropy a aby středoškoláci neodcházeli za kvalitou výuky do Prahy, ale aby střední školy po celém kraji byly stejně kvalitní jako v Praze. Shodou okolností máme radního pro školství v Praze a když vidím, co všechno on dělá, jak se snaží studijní obory propojovat, věřím, že alespoň částečně. Jde zároveň i o to, aby se povolání učitele stalo znovu prestižním. Dříve byli učitelé v obci váženými občany, dnes je to bohužel spíš naopak.
Téma vaší diplomové práce byly “inteligentní budovy”. Jak by se z krajského úřadu dala udělat inteligentní budova?
Nemluvím teď o lidech uvnitř, ale o budově jako takové. Asi nedala v tom smyslu, jak se inteligentní budovy berou. Není to novostavba a inteligentní budovy mají být v souladu s životním prostředím. Provozní náklady, respektive úspora na nich má pokrýt provozní náklady a investice se má za několik let vrátit. Klimatizovat v naší podnebné šířce je hřích, ale na krajském úřadu samozřejmě klimatizace běží naplno. Ale to není to nejhorší.
Horší podle mě je, že tam jsou turnikety, a každý, kdo tam jde, se musí legitimovat. Není to lidsky otevřený úřad, a přitom tam není co skrývat. Ostatně turnikety jsou tam poslední tři roky, dříve potřeba nebyly. Dokonce se to změnilo i v tom, že když jsem tam šel asi před rokem na zasedání zastupitelstva, nemuseli se legitimovat. To už teď neplatí. Takže inteligentní budova je jedna věc, otevřený úřad je věc druhá. Pokud bychom se tedy do zastupitelstva dostali, rozhodně budeme usilovat o zrušení turniketů, které tvoří hranici mezi lidmi a úřadem, jsou jakýmsi symbolem toho, co se teď na kraji děje.
Jste mladý a můžete čelit určitým výtkám právě pro váš věk a snad i nezkušenost. Měl jste tedy s krajem už v minulosti něco do činění? Máte představu, jak to tam ve skutečnosti funguje?
Už před minulými komunálními volbami jsem třeba řešil dostavbu obchvatu Kolína. To byla moje první zkušenost s panem Hermanem z ANO, který tady také kandidoval. Psal jsem také krajskému radnímu pro dopravu panu Petrtýlovi, ale ten mi vůbec neodpověděl. Pak jsem se obrátil na instituce jako Ředitelství silnic a dálnic a Krajská správa a údržba silnic a tam se se mnou bavili lidé, kteří nebyli politici. Pan Herman mi odpověděl, že tohle nebude řešit kraj, ale ŘSD a tam zase řekli, že nic takového, jako silnice 1. třídy jako přípojka k průmyslové zóně nebude, že si to musí řešit kraj - podle mě to už pan Herman v té době věděl, když mi odpovídal. To je moje reálná zkušenost s krajskou politikou a já věřím, že to tak být nemusí. Stačí vůle komunikovat.
V Kolíně, kde žiji, jsem také spolupracoval s městem v “bytové komisi”, ale to jsem teď kvůli kampani přenechal kolegovi. Vím tedy, jak je důležitá bytová politika, i když právě Kolín má bytů poměrně hodně, ale tím pádem i poměrně velký dluh, který teď dosahuje 400 milionů. Postavily se totiž městské byty při výstavbě automobilky, což byla jedna z podmínek, aby sem nový zahraniční investor přišel a vznikla tady pracovní místa. Byl to ale podraz Miloše Zemana ještě v pozici premiéra, který slíbil městu, že vláda ty nové byty zaplatí, ale nikdy se to nestalo. Kolínu tak vznikl miliardový dluh. Opravdu je v politice hodně věcí, které se mi nelíbí.
Není vyloučena možnost, že současná koalice nebo jí podobná povede kraj i další čtyři roky. Co byste pak viděl jako největší problém?
Pokud ANO vyhraje, dostane se tam ČSSD, komunisti a tak dále, je možné, že složí novou koalici. Samozřejmě se budou snažit pokračovat, je jim prakticky jedno, s kým. Pak bych viděl riziko v tom, že kraj bude dál stagnovat. Byl by to pro současné vedení signál, že tak, jak to funguje teď, je to vlastně schůdné. Že mohou sjednávat smlouvy s externími firmami, aniž by uvedli, jaké firmy to jsou a za co jsou placeny, že mohou znovu dát 10 milionů na setkání motorkářů, že mohou dál dávat vedoucí místa svým rodinným příslušníkům a podobně. To snad nechce nikdo z nás.
Na závěr si dovolím osobní otázku. Studoval jste jak elektrotechnický obor, tak ale i filozofii. Jak se tyto dva obory dají skloubit?
Bylo to tak, že filozofii jsem si našel sám, nikde v rodině jsem k tomu neměl žádný vzor a na gymnáziu jsem se o to víc zajímal, četl jsem si knížky z oblasti filozofie, nicméně jsem měl vztah i k technice. Nakonec jsem se rozhodl, že spíš půjdu technickou větví. Zároveň s přijímacími zkouškami na ČVUT jsem dělal zkoušky také na zvukovou tvorbu na FAMU, protože hraji na housle a zvučil jsem kapely… Zajímalo mě to, ale zjistil jsem, že nejsem umělec, tak jsem šel na techniku. Nicméně k filozofii mě to pořád táhlo, takže jsem se k tomu vrátil a vystudoval jsem filozofii dálkově v Brně. Baví mě etika a politická filozofie, což má blízko k politice.
S politikou jsem se prvně seznámil na gymnáziu i v rámci tak zvaného Evropského parlamentu mládeže (European Youth Parliament). A politika už mi zůstala. Asi nebyla otázka, jestli se do ní zapojím, ale spíš kdy a jak… Baví mě i diskuse, která musí být podložena argumenty. Filozofie a technika jsou dva jedinečné obory, ale já mám rád různorodost a věřím, že té bych si na kraji užil opravdu dost.
KAM DÁL: Zavěšená káva u nás láká hlavně mladé lidi. Ve světě jde o běžnou záležitost.
