Kandidát na prezidenta Fischer: Manželství pro všechny je proti mému přesvědčení. A co komunistická minulost Babiše a Pavla?

V zatím poslední prezidentské volbě se Pavel Fischer nedostal do druhého kola. Získal však hlas více než deseti procent voličů, což byl nad očekávání dobrý výsledek. Ve druhém kole podpořil Jiřího Drahoše. Obliba mezi lidmi ho v roce 2018 vynesla alespoň do senátorského křesla za Prahu 12, když jen těsně nezvítězil hned v prvním kole.

Přesto se letos nespoléhal na sběr podpisů od občanů, o podporu své kandidatury požádal kolegy ze Senátu. Bývalý ředitel politického odboru v kanceláři prezidenta Václava Havla a někdejší velvyslanec ve Francii dlouhodobě hlasitě kritizuje čínský a ruský režim. Po kauze Vrbětice kritizoval prezidenta Miloše Zemana za to, že není schopen vykonávat svůj úřad.

Proč byste měl být prezidentem, v čem jste lepší než ostatní kandidáti?
Protože mám co nabídnout. Mám letitou zkušenost z diplomacie a když jsem pracoval na Hradě, znal jsem ho jako svoje boty. Teď, když se na evropský kontinent vrátila válka a i v našich ulicích vidíme občany, kteří mají obavy z budoucnosti a jsou připraveni uvěřit kdejaké propagandě, musí být každá instituce na svém místě. Nejen vláda, nejen parlament, ale taky prezident. Ta instituce má obrovskou sílu. Jen ve chvíli, kdy tato instituce chybí, je Česká republika oslabena.

V čem jste jiný od své první kandidatury na Hrad? Mimochodem, dá se nějak těžit ze zkušeností, které jste v tehdejším volebním boji nasbíral?
Ano, pro politika je nejvzácnější, zda projde testem voleb. Teprve volby prokážou, jakou má kdo schopnost oslovit. Z tohoto pohledu zkušenost před pěti lety byla i pro mě neocenitelná. Dnes jsem senátor, přes čtyři roky mám jako předseda na starosti výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost. I tuto zkušenost, tedy zkušenost s praktickou politikou, nabízím. A vím, že je to velká výhoda ve srovnání s ostatními kandidáty.   

Jaké změny byste na Hradě provedl, pokud byste se stal prezidentem?
Chtěl bych Pražský hrad otevřít lidem jako památné místo české státnosti s edukačním zázemím pro školy a studenty. V prostorách Pražského hradu bych rád vytvořil centrum české kultury, moderní architektury a designu v rámci prolínání české a světové inspirace. A prezidentské kanceláři by slušelo místo v podhradí, tak aby byla výkonnější, efektivnější a více transparentní.  

Jaká bude volební kampaň? Máme různé kandidáty včetně Andreje Babiše, který slibuje pozitivní kampaň...
Volební kampaň bude krátká a intenzivní. Každý den mám na programu výjezd do regionu, rozhovor s novináři, besedu s lidmi nebo debatu s dalšími prezidentskými kandidáty. A Andrej Babiš? Ten je největším soupeřem sám sobě. Je přece v konfliktu zájmů, kterým neslavně proslavil celou Českou republiku i v EU. 

Vadí vám, že pan Babiš kandiduje se svou předlistopadovou minulostí? A generál Pavel?
Od pádu komunismu nás dělí 33 let. Považoval bych za vkusné, aby na Hradě působil někdo, kdo si nezadal s komunistickou stranou nebo s represivními složkami režimu. 

Jak je to s vašimi výroky na adresu gayů a lesbiček? Koluje celá řada informací, některé si protiřečí. Na druhou stranu celá řada kontroverzních výroků z vašich úst zazněla. Měli by mít homosexuálové stejná práva jako heterosexuálové, například i v osvojování či adopci dětí?
Můj vztah k LGBT komunitě je založený na respektu. Respekt k lidské důstojnosti, právní stát a lidská práva jsou základy naší svobody a demokracie, které je potřeba chránit. Manželství pro všechny nebo adopce dětí stejnopohlavními páry jsou proti mému osobnímu přesvědčení. Dobře ale vím, jak je důležité, aby prezident respektoval zákony a vůli Parlamentu ČR. Parlamentní demokracii a parlamentní většinu respektuji a vůli parlamentu bych nestál v cestě. Proto bych jako prezident zákon o manželství pro všechny nevetoval.

Proč je v České republice jedna z nejvyšších inflací, pokud se bavíme o vyspělé Evropě?
Inflace je celosvětový problém, a to nejen pro státy Evropy. V rámci Evropy se dnes jako ČR řadíme nad průměr, ale hůře si vedu i mnohé státy eurozóny. V našem případě se jedná o dlouhodobé důsledky velmi nízkých úrokových sazeb. A také o dopady plošných opatření, které vláda ČR přijímala. Cenovou stabilitu má na starosti centrální banka, v tom je její role nezastupitelná. Jenže bez synergie s vládou, která musí zkrotit veřejné rozpočty, to nepůjde.

Jste pro zavedení eura?
Zavedení jednotné měny není jen ekonomická otázka - jakkoli ČR dnes nesplňuje kritéria pro vstup, takže nejprve musíme zkrotit veřejné rozpočty. Je to i politická otázka a má souvislost s bezpečností. S ohledem na eskalaci konfliktu, který rozpoutalo Rusko v Evropě, nelze podceňovat význam společné měny jako obranného valu. Mít dnes vlastní měnu má své výhody i své nevýhody. Občané by měli být informováni o tom, jaké jsou skutečné náklady na udržení koruny. Budu proto prosazovat veřejnou diskusi o měnové unii, ostatně jsme se k tomuto členství již jednou zavázali. Dnes ale na vstup není vhodná doba.

Vy jste dlouho varoval před vlivem Ruska, už v roce 2015 jste napsal, že Rusko vpádem na Ukrajinu porušilo mezinárodní právo, ale i vlastní závazky. Umíte si představit, že byste jako prezident nějak přispěl k mírovému řešení konfliktu?
Ano. Prezident zastupuje stát navenek. Má mnoho možností, jak uplatnit svůj vliv a jednat s našimi spojenci. Prezident ČR ale nebyl v Bílém Domě u prezidenta USA už dvacet let, což považuji z hlediska vztahů ČR a USA za velmi vážnou zprávu. Bez aktivní pomoci USA totiž tento konflikt nikdy neskončí. A proto bych jako prezident vyrazil nejen za našimi spojenci v NATO nebo v rámci EU, ale také je na čase jednat na Ukrajině. Jako senátor jsem s vládou Ukrajiny jednal opakovaně. Nedávno ji takto navštívil německý prezident - a tím je třeba se inspirovat.

Až válka na Ukrajině skončí, usedl byste k jednomu stolu s představiteli Ruska, abyste řešili "běžné" věci, jako je třeba vzájemný obchod?
Odpovědnost za válku Ruska proti Ukrajině nese Vladimir Putin a jeho okolí. Rusko se dopustilo válečné agrese. Ruské jednotky páchají válečné zločiny. A na to jsou paragrafy. Rusku proto nejvíce pomůžeme tím, když prosadíme mezinárodní tribunál, před nímž se budou moci všichni osobně hájit. Rusko s Putinem totiž nemá budoucnost. Nejprve ale Rusko musí uznat svůj podíl a platit například reparace za způsobené škody. Nejde jen o Ukrajinu. I vůči nám - po odhalení pozadí teroristického útoku v moravských Vrběticích - se má Rusko z čeho zodpovídat. Až Rusko vyrovná své závazky, přestane nás vést jako nepřátelskou zemi, pak s ním můžeme jednat jako rovný s rovným. Čeká nás dlouhá cesta a musíme být trpěliví. S válečnými zločinci se totiž nejedná.   

KAM DÁL: Babiš, Nerudová a Pavel: Každý z nich má Achillovu patu, která je může stát prezidentské křeslo.