Kdy si mám vybrat dovolenou, mi nebude nikdo přikazovat!

Podle studie švýcarské banky UBS mají Češi v průměru víc dovolené za rok než Slováci nebo Poláci a jen o den méně než Němci. Navíc Češi mají v současné době třináct civilních a náboženských svátků, čímž se řadí v EU k průměru. Více svátků mají například v Německu a na Slovensku (16 volných dní), naopak nejméně slaví Nizozemci (9 svátků). Za námi jsou pak například Poláci s pouhými deseti převážně církevními svátky.

Průměrná doba dovolené

Zákoník práce stanovuje minimálně čtyři týdny dovolené, ve většině firem je obvyklých pět týdnů (25 dní). Policisté mají ale 30 dnů dovolené, vojáci 37 a učitelé osm týdnů. V průměru pak mají Češi 28 dní dovolené. Přispěly k tomu i tak zvané sick days, které poskytuje mnoho firem svým zaměstnancům pro případ nemoci, nebo takzvané free days, které zase zaměstnavatelé poskytují na zařizování úředních záležitostí. Na největším českém pracovním portálu Jobs.cz nabízí pátý týden dovolené navíc zhruba třetina všech firem. Výjimečným benefitem je šestý týden dovolené. Ten firmy podle statistik Jobs.cz nabízí asi ve dvou procentech.

Volno navíc je přitom jedním z nejžádanějších benefitů. „Pro 35 procent zaměstnanců je dodatečná dovolená důležitější než zvýšení mzdy,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC.

 

Nárok na dovolenou

Každý zaměstnanec má podle zákoníku práce nárok na 4 týdny dovolené za rok, pokud pracuje u jednoho zaměstnavatele alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Za každý odpracovaný měsíc se počítá poměrná část 1/12 této dovolené.

Zaměstnanci veřejné správy nebo územně samosprávních celků mají nárok na 25 dní dovolené.

Pod Hlávkovým mostem bydlím devátým rokem, říká bezdomovec

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1 týden navíc

Tak zvanou dodatkovou dovolenou dle § 215 si mohou vybrat ti zaměstnanci, kteří provádějí po celý rok podzemní práce nebo zvlášť obtížné práce.

 

Kdo určuje dobu a délku čerpání dovolené

Obvykle to funguje tak, že zaměstnanec šéfovi nahlásí, že si bere dovolenou v určitém termínu a čeká na schválení, které se také obvykle dostaví. Co když ale náhodou šéf dovolenou schválit nechce a z provozních důvodů nařídí zaměstnanci jiný termín? Má na to nárok?

Někteří se navíc začnou rozčilovat, že už si zaplatili zájezd a že mají přece právo si vybrat dovolenou, kdy chtějí, a že to zaměstnavateli naúčtují.

 

Co na to zákoník práce? Dá za pravdu zaměstnavateli

Dobu čerpání dovolené určuje dle § 217 zaměstnavatel. Musí se ale držet písemného rozvrhu vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dní předem, pokud se nedohodnou jinak.

Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.

Z toho plyne, že

1. zaměstnavatel má právo určit dobu čerpání dovolené, i když se obvykle snaží dohodnout se zaměstnancem

2. zaměstnavatel může z provozních důvodů zrušit zaměstnanci naplánovanou dovolenou nebo ho dokonce z dovolené odvolat (pak mu ovšem hradí náklady, které tímto vznikly)

3. některé firmy mohou nařídit celozávodní dovolenou v určitém termínu (například přes Vánoce nebo v době takzvané „okurkové sezony“)

 

Jsou ale dva případy, kdy si zaměstnanec určí nástup dovolené sám

Pokud zaměstnanec chce nastoupit na dovolenou bezprostředně po skončení mateřské dovolené anebo pokud zaměstnavatel neurčí dovolenou z loňského roku do konce června, pak stačí, že zaměstnanec pouze oznámí zaměstnavateli, že si bere dovolenou.

 

Náhrada mzdy

Pokud termín výplaty mzdy připadá na dobu, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, musí mu být mzda vyplacena ještě před dovolenou. Náhrada mzdy se poskytuje ve výši průměrného výdělku za poslední kalendářní čtvrtletí.

Nevyčerpanou dovolenou je zaměstnavatel povinen proplatit pouze v případě skončení pracovního poměru.

 

Delší dovolená

Zákoník práce umožňuje, aby každý zaměstnavatel prodloužil dovolenou podle svých finančních i výrobních možností. Délka není omezená. Je také možné prodloužit dovolenou jen určitým skupinám zaměstnanců a ne všem. Je však nutné respektovat rovné zacházení se zaměstnanci.

Řada zaměstnanců se pro získání několika volných dní vcelku snaží využít i státní svátky, které kombinuje s krátkou několikadenní dovolenou. Například začátek července, kdy se sejdou dva státní svátky za sebou, dává k takovému řešení velkou příležitost. Červencové „supervolno“ vylidní až polovinu firem, úřadů a institucí v Čechách i na Moravě, potvrzuje exkluzivní reprezentativní průzkum společnosti Wincott People.

Bezmála 50 procent zaměstnanců totiž Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (5. 7.) a Den upálení mistra Jana Husa (6. 7.) spojuje s oblibou s dalším jedním či více dny řádné dovolené.

Pozor na zastupitelnost 

Aby si mohli zaměstnanci pořádně užít dovolenou, tak je potřeba mít ve firmě dobře propracovaný systém zastupitelnosti. Když zaměstnanec ví, že případně důležité činnosti za něho vyřídí jeho kolega, tak na dovolené úplně vypne a načerpá tolik potřebnou novou energii do další práce. Vzájemná zastupitelnost zaměstnanců se však v některých společnostech podceňuje, což není dobře. Při delší pracovní neschopnosti nebo nečekaném odchodu zaměstnance nastávají zbytečné pracovní zmatky.

Závodní dovolená

Více než pětině pracovníků určuje zaměstnavatel tak zvanou celozávodní dovolenou v 15 procentech v pravidelných termínech. "Letní odstávky provozu spojené se závodní dovolenou jsou typické hlavně pro automobilový průmysl. Ty letošní se překryjí s červencovými svátky a připadnou na 4. 7. - 17. 7. 2016," říká Adrian Suchánek, personální ředitel agentury Wincott People.

„U strojírenských podniků záleží na tom, zda má klient zakázku, na které se musí pracovat. V takovém případě se se zaměstnanci snažíme buď dohodnout na dovolené v jiném termínu, nebo zakázku částečně pokrýváme přesčasy, kdy např. dva lidé mají dovolenou, další dělají přesčasy a pak se vymění. Tam, kde nejsou potřeba kvalifikované síly, je možné pracovníky na dovolené nahradit i brigádníky, což některé podniky právě v létě využívají,“ doplňuje Adrian Suchánek.

Více než polovina (50,9 procenta) lidí v průzkumu uvedla, že termín dovolené může vybrat zcela podle své potřeby. Další třetina (35,8 pocenta) může část dovolené čerpat podle sebe, část po dohodě se zaměstnavatelem. Zbytek (13,3 procenta) uvedl, že většinu dovolené musí čerpat v termínu určeném zaměstnavatelem.