KOMENTÁŘ: Sbohem a šáteček, ČSSD. Se Šmardou na věčné časy do zapomnění
Naše nejstarší politická strana pořádala o víkendu svůj sjezd, který má nastartovat kdysi nejsilnější politický subjekt k novým úspěšným zítřkům. Partajní šéf Michal Šmarda na sjezdu představil plán, jak dostat stranické zástupce zpět do Poslanecké sněmovny. Na druhé straně ČSSD spíše dnes připomíná jakousi fosílii, která se nepřizpůsobila nejnovějším trendům doby.
ČSSD to má už za sebou. Řeč je o sjezdu, který měl vyznít jako mobilizační impuls k probuzení kdysi velmi úspěšné strany, která od roku 2010 postupně ztrácí na všech politických stupních svůj vliv. Michal Šmarda přišel s plánem, který má "zajistit" straně opětovné místo v parlamentu.
Šmarda - hrobař, nebo zachránce?
Aby se to podařilo v krátkodobém horizontu, musela by ČSSD zdolat mnoho překážek na trnité cestě. Ideově bezbarvé hnutí ANO, které mění podobu podle aktuální politické situace a průzkumů veřejného mínění, je nyní levicovou stranou, která v podstatě zastupuje ČSSD, potažmo celou levici v Poslanecké sněmovně.
ČSSD se svým angažmá ve vládě připravila o témata, jež si přivlastnil Andrej Babiš a která dokázal voličům pomocí své marketingové mašinérie prodat. Sociální demokracie, která ve vládě měla sice viditelné zástupce - ministra vnitra Jana Hamáčka a ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, to samé za omezených finančních prostředků už nedokázala.
Problém však netkví jen v rezervoáru vhodných témat, ale především v osobě Šmardy. Pokud jakákoliv strana postrádá "tahouna", jenž by měl charisma, drajv a tah na bránu, a navíc byl sebevědomý v debatách, tak stěží může promluvit do předních míst ve volbách. Šmarda bohužel nemá ani charisma, ani drajv či patřičný rozhled. A nemá také k dispozici dřívější královské rozpočty do voleb, kterým disponovali jeho předchůdci a mohli si tak dovolit najmout nejlepší marketéry pro rozmáchlé kampaně. Ty má momentálně nejbohatší hnutí ANO, jejichž část mimochodem přetáhlo právě z ČSSD.
Změnit všechno od základu
Šmarda na sjezdu nepřišel s nějakou nosnou vizí, která by mohla levicové voliče oslovit či mobilizovat, předcházející experimenty a snění o tom, jak strana bude cílit na městského liberála, se zle nevyplatily. ČSSD poztrácela za 12 let postupně i svou tradiční voličskou "klientelu" - zaměstnance, rodiny s dětmi, živnostníky a seniory. Nyní nad nimi drží "ochrannou ruku" právě zmíněný Babiš.
Aby ČSSD uspěla, musí tak změnit úplně všechno: od výměny svého předsedy, který objektivně nemá na vysokou politiku, ale může být přitom dobrým regionálním lídrem, po marketingové a programové zázemí, po snahu předestřít dlouhodobou vizi ČR. Musí nastolovat agendu, přicházet s tématy a vyvolat o nich veřejnou debatu, hájit je, nebát se polemizovat s kritikou. Mnoho věcí se dá uskutečnit i se značně omezeným rozpočtem.
ČSSD však nesmí propadnout beznaději a malověrnosti a mít odvahu věci měnit "od podlahy", jinak nemá šanci uspět. KDU-ČSL potkal stejný osud jako sociální demokraty, vypadla z Poslanecké sněmovny, ale Pavel Bělobrádek ji dokázal hned v nadcházejících volbách dostat zpět na politické výsluní.
Restart, nebo politické smetiště?
Musíme si uvědomit, že se v tuto chvíli hraje nejen o sociální demokracii, ale o oživení levice jako celku. Ta vypadla z Poslanecké sněmovny v posledních volbách a levicový volič nemá tradičního reprezentanta, který by zastupoval jeho zájmy. Že tyto zájmy již nějaký čas supluje hnutí ANO, je ovšem na druhé straně ostudou levice, jejíž lídři nezatáhli včas za záchrannou brzdu a byli po zásluze vymanévrováni z Poslanecké sněmovny.
Pokud bude ochotna ČSSD uskutečnit radikální změny na všech úrovních, šance na vzestup existuje. Jestliže k nim nedojde, čeká stranu už jen cesta do politického zapomnění.
KAM DÁL: KOMENTÁŘ: Zemanova poslední sviňárna aneb Babiš se všem vysměje do xichtu.
