Krásy středočeských nádraží. Kolem Neratovic se váže zajímavý příběh
Následujících několik týdnů bude u nás na webu patřit i seriálu Nejkrásnější nádraží ve Středočeském kraji. V minulosti jsme představovali nádraží v Kolíně, v malé obci Střezimíř, v Poděbradech a také na Kladně. Dnes jsou na řadě Neratovice.
Již několik týdnů pro vás připravujeme tematické články, které se týkají středočeských nádraží. Probíhá u nás totiž hlasování o to vůbec nejkrásnější, které se v kraji nachází. Zatím vede Kolín, ovšem zdaleka nemá nic vyhráno. O tom, které nádraží vyhraje, rozhoduje počet "liků" přímo zde v článku.
Předem je nutno poznamenat, že Turnovsko-kralupská dráha je jednou z nejstarších na našem území. Spojovala Pardubicko-libereckou dráhu s Buštěhradskou dráhou. Byla tak od počátku velice významnou. Spojovala kladenské uhlí s textilkami na severu. Od Chotětova byla vedena příhodným údolím do Všetat a dále bylo v prostoru Neratovic vhodné místo pro vybudování mostu přes Labe.
Ten byl ze Schifkornových nosníků, což byla konstrukce ze šedé litiny. Tato konstrukce se od počátku neosvědčila a docházelo k prasklinám. Později byl tedy postaven most nový. Už se také nedochoval, ale stejné konstrukce na stejné trati stojí přes Jizeru u Příšovic.
Co mají společného Prusové se zničením mostu?
Zajímavé události byly spojeny s železniční dráhou na samém jejím počátku. Jde o epizodu z války roku 1866 a o zničení železničního mostu v Neratovicích. Poněvadž Prusové rychle postupovali do nitra země, vydalo ředitelství Turnovsko-kralupské dráhy 28. června 1866 rozkaz, aby byly odvezeny stroje a vozy z této trati.
Posledním vlakem měli odjet výkonní úředníci a vzít s sebou spisy, přístroje a pokladny. Kdo nemohl a nebo nechtěl odjet, obdržel dovolenou, ale musel se vzdálit od trati tak, aby nemohl být nepřítelem donucen k výkonu služby. Jen kancelářský, traťový a dílenský personál měl zůstat na svých místech a střežit drážní majetek.
Prusové obsadili Turnov již 26. 6. 1866. Dne 8. 7. nařídili úřednictvu dráhy Turnovsko-kralupské, aby se vrátilo do služby, sami se pak svými dobře vybavenými železničními oddíly snažili škody způsobené na železničním zařízení co nejrychleji opravit. Z Prahy, která byla již nepřítelem obsazena, byla zahájena 15. 7. 1866 doprava mezi Prahou a Kralupy a 24. 7. i na trati Turnovsko-kralupské dráhy.
Tím získali železniční spojení: Žitava - Liberec - Turnov - Kralupy - Praha - Brno - Vídeň. Velitel terezínské pevnosti generál Conrad dostal rozkaz přerušit činnost této trati. 27. 8. 1866 dal provést výpad části posádky a přes Mělník rakouské vojsko vyrazilo k Záboří, přešlo Labe u Štěpánského přívozu a obsadilo trať mezi Libiší a Byškovicemi. Jiný oddíl obsadil stanici Byšice. Jádro výpravy postoupilo k mostu v Neratovicích, odzbrojilo a zajalo pruské posádky v Červeném Mlýně a Tišicích.
Ženisté vyhodili pak po tříhodinové práci jeden návodní pilíř mostu do povětří, železná konstrukce se prolomila a zřítila do Labe. Částečně byl odklizen i železniční svršek až ke stanici v Chlumíně (v Neratovicích nebylo tehdy nádraží). Při přestřelce Rakušané ztratili 1 muže, Prusové měli 26 mrtvých a raněných a 152 jich bylo zajato. I když se záměr zdařil, prakticky neměl vliv na dalším vývoji válečných operací.
Nádraží se dříve jmenovalo jinak
Původní nádraží dokonce dodnes stojí, je to tzv. Stará štace za Neratovicemi. Jmenovalo se Obříství, podle nejbližší obce. Neratovice byly tehdy jen malinkatou osadou. Současné nádraží vzniklo až stavbou odbočky trati do Prahy v roce 1865. Tím začalo toto místo nabývat na významu.
Ještě později byla vystavěna vlečná dráha do cukrovaru v Kostelci nad Labem, která byla později odkoupena a dostavěna až do Brandýsa. Stala se dráhou veřejnou. Její nádraží stojí dodnes u přejezdu za nádražím v Neratovicích.
Uzel nabýval na významu, a tak byl dále rozšiřován. Byla postavena na nádraží velká vodárenská věž s obslužným domkem. Obojí je pro nezájem určeno k demolici, ale ještě stojí. Domek na čerpadla stojí vedle mostu jako restaurace.
