Má politik právo na soukromí? Nebo je věcí veřejnou jako samotná politika?
Před pár dny se na sociálních sítích objevily fotky místopředsedkyně ODS Alexandy Udženije na oslavách padesátých narozenin Jaromíra Soukupa. Drtivá většina "demokraticky smýšlející" veřejnosti se cítila pohoršena. Jak si to může dovolit, ptali se. Oslovili jsme politiky napříč stranami, abychom se zeptali i na jejich názory.
Byl z toho pořádný poprask. Alexandra Udženija s úsměvem zdraví prezidenta Miloše Zemana, s radostí se fotí s oslavencem Jaromírem Soukupem. Přesto, že ODS se jasně vyhranila proti pořadům pana Soukupa na TV Barrandov a lídr strany Petr Fiala vyhlásil jejich absolutní bojkot. Podle něj to však neplatí pro "soukromé aktivity" jednotlivých členů.
Předseda se snažil o obhajobu
"Pozvánku na oslavu narozenin jsem dostal, ale protože se s oslavencem znám osobně málo, považoval jsem za dostatečné zdvořile se omluvit. Kdybych měl nějaký osobní důvod tam jít, tak bych možná dokázal nějak pochopit, pokud by na základě mé účasti někdo zvažoval, jestli mi dá nebo nedá "kroužek" na kandidátce v příštích volbách. Ačkoli i to se mi zdá málo racionální."
"Poprvé jsem naštvaná. Nějak mi prostě vadí, že se ta vaše kolegyně profiluje jako bezcharakterní...Stýkat se s takovými lidmi je hanba. Tečka."
Panu Fialovi jistě slouží ke cti, že se snaží obhájit čin své místopředsedkyně, je ovšem otázkou, jestli spíš ještě nepřilévá olej do ohně. "Nechce se mi věřit, že by někdo mohl uvažovat o změně své preference pro politickou stranu, kterou dnes vedu. Byli bychom na tom strašně špatně - a jen by se tím potvrzovaly názory těch nejhorších politických cyniků, že na obsahu politiky již dnes záleží ze všeho nejméně. A volby už budou rozhodovat zprávy z bulvárních rubrik a čistý marketing, včetně příkazů, co si mám obléknout, jak se mám usmát, koho ze známých mám zapírat a s kým se naopak nechat fotit."
Nevhodná reakce místopředsedkyně
Bohužel Udženija se ke "kauze" nepostavila příliš šťastně. Několik dní se obrnila mlčením, pak zareagovala spíše arogantně než věcně. "Ve svém volném čase si mohu dělat, co uznám za vhodné. Když mě někdo pozve na kulatiny, abych mu popřála, tak považuji za slušnost přijít. Ti, co kritizují a kádrují, by se měli zamyslet nad sebou. Já se jich také neptám, co dělají v pátek večer. Já se tomu spíš směju. Říkám si, jak si ti lidé osvojují právo říkat vám, co byste měli dělat ve svém volném čase. Je to až úsměvné. Kdyby všichni přiznali, co dělají v pátek večer, tak by se mi to taky nemuselo vždy líbit."
Tyto věty by mohly znamenat mimo jiné i to, že když vás diktátor či masový vrah pozve na oslavu, přijmete, protože je to slušné. Nelogické, samozřejmě. Chtěli jsme vědět, co si o soukromém životě politiků myslí kolegové paní Udženije.
Anketní otázka
Má politik, coby veřejně činná osoba, právo na něco, jako je "osobní volno", nebo musí být za každé situace připraven vysvětlit své konání veřejnosti a měl by se chovat v souladu s politikou své strany či hnutí?
Miroslav Kalousek (TOP 09, poslanec)
Nejenom politik, ale každá osoba, jejíž profese je postavena z velké části na věrohodnosti (soudce, státní zástupce, policista, armádní důstojník), by měla i ve svém osobním volnu dbát na to, aby její chování nesnížilo důvěru veřejnosti vůči její profesi. Kdyby se na takové „párty“ objevil například soudce nebo státní zástupce, riskoval by kárné řízení.
Jan Farský (STAN, poslanec)
Ať už jsem byl starostou nebo později poslancem, vždy je to práce na 24 hodin denně. Není to o pracovní době, nelze funkci na chvíli odložit a tvářit se, že v tu chvíli nejsem starostou nebo poslancem. Zároveň v každé chvíli nesu odpovědnost nejen za sebe, ale i za skupinu - hnutí - které reprezentuji.
Jakub Michálek (Piráti, poslanec)
Politik má právo na volno jako ostatní lidé a současně se o něj jako o veřejně činnou osobu logicky zajímají občané, aby zjistili, co je zač, a zvážili svou podporu ve volbách, o kterou se uchází. V Pirátské straně se snažíme aplikovat to, co prosazujeme v politice, také sami na sobě.
Pavel Telička (lídr hnutí Hlas, europoslanec)
Ano, jistě, má. To však neznamená, že jako veřejný činitel nemá být připraven vysvětlit například přítomnost na akcích, pořádaných lidmi z podnikatelského či mediálního prostředí, zejména pokud tyto mají kontroverzní reputaci nebo pronikají z důvodu nejrůznějších zájmů do politiky. Zda se má či nemá chovat v souladu s politikou jeho či její strany, je věci této osoby a její strany. Stejně tak i otázka jejího svědomí.
Jan Čižinský (starosta Prahy 7, Praha Sobě)
Politik si musí být vědom toho, že vše, co dělá, může být politicky interpretováno. To platí samozřejmě i o tom, komu jde na oslavu narozenin a komu ne.
Vít Rakušan (STAN, poslanec)
Politik má určitě právo na soukromí, svůj volný čas, volný čas s rodinou. Zároveň však musí počítat s tím, že osobou veřejně známou nepřestává být s koncem pracovní doby a ať se mu to líbí či ne, i jeho chování v době volna je posuzováno bedlivěji a přísněji než u osob, které veřejně činné nejsou.
Radek Koten (SPD, poslanec)
Vaše anketní otázka ohledně volného času politiků mi trochu připomíná film Pelíšky, kdy rodina ústředního hrdiny navštíví "disidenta". Osobně si myslím, že politika není o konfrontaci mezi zájmovými skupinami, ale naopak o spolupráci politiků pro naplnění toho nejdůležitějšího, tedy ulehčení života obyčejným lidem, kteří svojí každodenní prací vytvářejí "HDP" a plní státní rozpočet. Až si to uvědomí všichni takzvaní "zastupitelé", bude dobře.
Jiří Běhounek (nestr. za ČSSD, hejtman kraje Vysočina)
Politici jsou lidé, a co lidské jest, je snad i pro politika.Takže má právo na osobní volno a vlastní "volný čas".
Tomáš Czernin (TOP 09, senátor)
Politik na své osobní volno právo má. Ovšem musí si uvědomit, že politik je politikem 24 hodin denně a 365 dní v týdnu, a tudíž nese neustále za své chování politickou odpovědnost.
Stanislav Grospiš (KSČM, poslanec)
Myslím si, že politik má právo na svůj volný a osobní čas tak jako každý jiný. Musí však počítat s tím, že činnost politika příliš osobní soukromý nesdílí. Do určité míry je to však také o tom, jak si každý takový prostor pro svůj osobní čas a volno výhradně pro sebe či své blízké vytvoří.
Jana Plamínková (STAN, předsedkyně pražské organizace)
Politik by si měl dávat pozor na to, s kým se stýká, a to kdykoli a kdekoli.
Petr Vychodil (ODS, starosta Králova Dvora)
Osobní volno? Starostou Králova Dvora jsem osm let a kromě dovolené nevím, co to je. I když jdu na pivo nebo s přáteli na sklenku vína, tak mě lidé zastavují a potřebují něco řešit. Podle mého názoru se dá říci, že minimálně komunální politik je v práci čtyřiadvacet hodin denně. Ve svém volném čase by se ale určitě neměl zavazovat politickou stranou, ale měl by hájit její stanovy a názory. Když narážíte na konkrétní případ, tak mně vůbec nevadí návštěva paní místopředsedkyně na oslavě. Jen mohla být při fotografování opatrnější. Jestli se spolu znají léta, tak proč by nemohla navštívit jeho oslavu? A vězte, že opravdu nejsem fanouškem té či oné strany účastníků. Je to jako u nás v městském zastupitelstvu. Když má někdo, s kým se znám léta, jiný názor a proti tomu mému hlasuje, tak to přeci neznamená, že kvůli tomu nemohu jít na jeho oslavu. I politik má podle mne právo být člověkem a kamarádit se. Jenže na to se velmi často zapomíná.
Věslav Michalik (STAN, zastupitel Středočeského kraje)
Politik má rozhodně právo vést osobní život. Oproti jiným občanům však musí být připraven nést jakékoli politické důsledky toho, jakým způsobem svůj osobní život vede. Prostě je pod drobnohledem voličů. Na druhou stranu se domnívám, že by se nikdo neměl šťourat v životě rodinných příslušníků politika, jeho partnerů, dětí či rodičů.
Petr Štěpánek (Zelení, starosta Prahy 4)
Politik má rozhodně právo na soukromí a volný čas. Vzhledem k tomu, že je zodpovědný za věci veřejné, je v tomto právu v určitých situacích omezen. Týká se to především dovolených s vlivnými osobami a přijímání darů od nich. Některé politické funkce, jako třeba starosta, znamenají, že je člověk ve službě vlastně kdykoli, jako třeba lékař nebo policista. Většina starostů dává své funkci vše. 24 hodin/7dnů v týdnu, 365 dní v roce.
Ctirad Mikeš (nestr., starosta Mělníka)
Politikem se stává občan dobrovolně, nikdo ho k tomu nenutí. Musí si být však vědom, že ztrácí právo v průběhu výkonu funkce či jiné práce související s jeho stranou nebo hnutím na své soukromí. Paradoxně i soukromý svých blízkých. Je to úděl každého politika, protože dělat profesionálně politika znamená, že nemáte žádnou pracovní dobu a politikem jste 24 hod. denně a 356 dnů v roce. Tedy vždy musíte upřednostnit preference své strany nad svými zájmy či dokonce i přáteli. Nemůžete se veřejně producírovat na akcích, které poškozují kredit strany či hnutí. Přeji příjemný den.
Jiří Kobza (SPD, poslanec)
Není to jednoduché, i politici jsou jenom lidi a občas potřebují vypnout. Jenže u pozice, kdy není určená fixní pracovní doba (já například pracuji většinou 10 - 12 hodin denně, včetně víkendů) je obtížné stanovit, kdy se jedná o výkon funkce, o tzv. dosažitelnost či dokonce osobní volno nebo dovolenou. Nemluvě o spoustě cestování, často v nočních hodinách. Když doma píšu články do novin nebo diskutuji s novináři, je to práce, nebo osobní volno? Nejspíš to ani nejde oddělit nějakou hranicí. Politik by se rozhodně měl chovat v souladu s programem strany nebo hnutí, za které byl zvolen, jinak ztrácí důvěryhodnost.
Věra Kovářová (STAN, poslankyně)
Na osobní volno a soukromí, dle mého názoru, politik nárok má. Ovšem i tak by měl pamatovat a chovat se v souladu se svou stranou či hnutím.
