Máme přijmout euro, nebo je to cesta ke zdražování? Europoslanec Peksa vysvětluje, co se stane po vstupu do eurozóny

Se vstupem do eurozóny by Česká národní banka přestala provádět autonomní měnovou politiku, naše měna by tedy zanikla. Měnová situace v tuzemské ekonomice v tu chvíli dostává do rukou Evropské centrální banky, která se samozřejmě zajímá o eurozónu jako celek a staví ji nad zájmy jednotlivých států.

Jsou tu i nemalé náklady, které by přijetí eura předcházely. Ať už je to vstup Evropského stabilizačního mechanismu, který pomáhá zemím, kterým se zrovna ekonomicky nedaří. Logicky je na stole i úprava různých informačních systémů, cen zboží a tak dále. Zásadní je tak dlouhodobá příprava.

Získáme více, než ztratíme?

Negativa tu tedy jsou, o tom není sporu. Ovšem vidět je třeba i celou řadu pozitiv jak pro spotřebitele, tak pro podniky. Je mnohem jednodušší porovnat si ceny za jednotlivé zboží, což tlačí na výrobce a snižuje cenu a zvyšuje kvalitu zboží. Nemusí se řešit měnové kurzy, cesty do zahraničí se stávají bezproblémovější. Nebavíme se přitom jen o eurozóně, euro lze uplatnit téměř po celém světě. Navíc neklesá hodnota úspor, Evropská centrální banka je v boji s inflací úspěšná.

Europoslanec a šéf evropských Pirátů Mikuláš Peksa je jedním z nejhorlivějších zastánců přijetí eura. Proč bychom tedy podle něj měli vstoupit do eurozóny, je teď vhodná doba, co bychom tím získali a co ztratili? Nejen o tom jsme si povídali v rozhovoru pro Čtidoma.cz.

Proč jste zastáncem přijetí eura, navíc poměrně hlasitým?
Přivedla mě k tomu praxe. Vidím, že eurozóna díky své velikosti v praxi určuje hospodářskou politiku evropského kontinentu. Ostatní části evropské ekonomiky jsou proti ní tak malé, že je prostě díky vzájemnému obchodu strhává s sebou. Bavíme-li se ale o rozhodování eurozóny, efektivně jediní Češi, kteří do toho mohou trochu mluvit, jsou dva europoslanci v rámci výboru ECON (Hospodářství a měna, pozn. red.).

Takže takové "o nás, bez nás"?
Je to tak. Proto jsem musel začít něco říkat nahlas, protože tento stav je neúnosný. Potřebujeme české zástupce ve vedení Evropské centrální banky. Je to naše právo, protože ECB rozhoduje i o nás, ačkoli nepřímo.

Rozumím. Ale zkuste najít hmatatelnější přínosy vstupu do eurozóny. Co má lidi přesvědčit, aby euro chtěli?
Pro začátek bych uvedl tři z těch nejdůležitějších. V první řadě jsme exportní ekonomika. Směňovat za eura stojí podniky spoustu peněz, které by mohly investovat do něčeho smysluplnějšího – do svých zaměstnanců, do nákupů nových strojů nebo do zvyšování své konkurenceschopnosti. Podniky se navíc musí zajišťovat proti změnám kurzu a tohle "pojištění" je stojí mnoho dalších peněz. Přijetí eura může také posílit růst naší ekonomiky, protože větší stabilita a menší transakční náklady mohou přilákat zahraniční investory. V neposlední řadě se také budeme podílet na jednání ministrů financí eurozóny a na rozhodnutích Evropské centrální banky, která určuje měnovou politiku pro země platící eurem. Je v našem zájmu ji utvářet tak, aby fungovala i pro českou ekonomiku.

Chápu, to jsou ale do značné míry přínosy pro ekonomiku jako celek, které normální člověk nemá šanci běžně pocítit. Kupříkladu nutnost zvykat si na nová platidla a nové ceny ale dost citelnými změnami jsou. Má skutečně smysl takovou radikální změnu podstupovat?
On ten cenový "šok", kterým straší někteří politici, je do značné míry jenom převlečeným strachem z neznámého. Taková obava je přirozená, ale v ekonomických záležitostech nám je k ničemu. Je nutné si říct, že žádný raketový růst cen se s příchodem eura nekoná, tečka. Nestalo se to ve Slovinsku, nestalo se to v Lotyšsku a nestalo se to ani u "našich" Slováků. Ani ten přechod na nová platidla nemusí být koneckonců nijak divoký. Na Slovensku se s tím třeba vypořádali tak, že ještě půl roku po zavedení eura museli obchodníci uvádět ceny jak ve slovenských korunách, tak ve společné měně, a lidé tak mohli staré a nové ceny porovnávat vcelku bezstarostně. Obchodníkům, kteří přechod k euru chtěli zneužít, hrozily navíc od regulátorů vysoké pokuty. Ani podrobnější analýza Národné banky Slovenska nezjistila žádné neopodstatněné zdražení ve spojení s přijetím eura, takže je to skutečně jenom o zvyku. A čeští podnikatelé nám za jeho odbourání rádi poděkují...

Svoji roli asi hraje i inflace...
...v Česku a v eurozóně, jistě! Srovnejte si je. Zjistíte, že šílené zdražování, které vidíme všude kolem nás, se týká především té korunozóny, především nás. Je určitě pravda, že eurozóna nás do nějaké míry strhla a měli jsme ji brzdit, kdybychom tedy měli větší vliv na její rozhodování. Ale hlavní vinu nesou čeští politici, ministryně financí Schillerová, a samozřejmě reprezentace České národní banky.

Stále se však bavíme o vcelku úzce vymezené množině lidí, kteří mohou na této změně profitovat. Může ale euro vůbec něco přinést běžným občanům, pracujícím nebo seniorům? Nebude pro ně naopak spíš přítěží?
Probíhající zdražování v "korunozóně" se týká doslova každého. A přiznejme si to otevřeně, obyčejné lidi postihuje daleko hůře než majitele velkých firem. Oni mají fabriky postavené, prostě zdraží zboží a budou vyrábět dál. Ale úspory – to, co jste si šetřili na důchod, teď mizí jak pára nad hrncem. A jak bylo řečeno, přítěží určitě euro nebude – jediná "přítěž" pro běžného člověka je právě překonat ten počáteční nezvyk. Případ Slováků nám ostatně ukazuje, že stát může přechod vhodnými opatřeními dost zjednodušit. Slováci si na novou měnu zvykli velmi rychle a na koruny už dnes nepřepočítává prakticky nikdo. Naopak euro jim může přinést třeba rychleji rostoucí výplaty, větší výběr zboží nebo bohatší pracovní příležitosti. Ale uznávám, to jsou spíše dlouhodobější věci, které si možná člověk hned neuvědomí. Z dlouhodobého hlediska už jsou takové přínosy dost citelné. V neposlední řadě – ano, euro může pomoci seniorům. Ti to současné zdražování cítí obzvláště bolestivě a zároveň si nemůžou „říct o přidání“. Musejí čekat, až se vládní valorizační schéma uráčí jim penzi s ohledem na inflaci zvýšit. Akorát ceny rostou i mezitím.

Právě obava ze zdražování se často objevuje jako hlavní protiargument v souvislosti s přijetím eura. Vy jste to tedy už naznačil, ale jak si můžeme být jisti, že s eurem by nás zdražování skutečně nečekalo?
Pochopitelně nejvíc vypovídající jsou zkušenosti nám podobných, východních zemí, které euro přijaly v posledních letech. U všech těchto zemí – Slovinsko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko i Litva – nám výzkumy jasně ukazují, že k žádnému významnému zdražení prostě nedošlo. Maximální odhad růstu cen, který je připisovatelný přijetí eura, platí pro Estonsko, a to 0,5 %. To je však maximální hranice, kterou v rámci statistické chyby mohlo euro ke zdražení přispět – podle autorů výzkumu to stejně pravděpodobně mohla být také nula. V případě Slovenska se euro přímo podílelo na zdražování o 0,10–0,12 %. To by byly opravdu titěrné drobné, u běžného zboží v jednotkách desítek halířů. A podívejte se, jak se v „korunozóně“ zdražuje teď bez eura.

Žijeme v dobách, kdy evropskou ekonomikou otřásá pandemie, výpadky dodávek, rostoucí ceny energií – není právě teď určitá zdrženlivost k euru na místě?
Hlavním cílem eura je právě odstranění překážek pro volný pohyb a směnu zboží v rámci Evropy. Současná krize samozřejmě k obezřetnosti vůči razantním hospodářským změnám nabádá, ale přijetí eura není otázkou dnů, ani měsíců – a to i kdybychom si řekli teď a tady, že vstoupíme hned, jak to bude možné. Jak se také ukazuje, eurozóna ze současné krize nyní vychází líp – státy platící eurem si na svůj dluh půjčují levněji a ceny jim tam také nerostou tak závratným tempem jako u nás, takže pokud by mělo být euro výhodné pro Česko, bylo by to právě teď.

Můžete tedy jasně říct, zda budete euro dále prosazovat?
Určitě ano. Máme tady nástroj, který nám může významně usnadnit život, pomoct naší zemi a našim podnikům a který může posílit naše postavení v demokratické, ekonomicky vyspělejší Evropě. A my slepě, ideologicky říkáme "ne". Čeho se bojíme? Měli bychom si alespoň říci, že na příští krizi už chceme být připraveni a chceme euro mít, abychom jí nemuseli čelit se slabou českou korunou.

KAM DÁL: Národnímu týmu pro zvládnutí epidemie chybí odborníci. Pravděpodobný šéf zdravotnictví Válek odmítá vysvětlit důvody.