Martin Červíček: Je nutné umět pobláznit lidi kolem sebe. Kraj se dá řídit lépe
V Královéhradeckém kraji bude usilovat o post hejtmana Martin Červíček, bývalý policejní prezident a nynější hejtmanův statutátní zástupce. Co ho na politice nejvíce rozčiluje, proč bouchá do stolu a jaké jsou jeho cíle pro další roky?
Pane Červíčku, brzy bude končit volební období, kdy jste zástupcem hejtmana Královéhradeckého kraje. Co se za poslední čtyři roky v kraji podařilo?
Podařilo se nám společně více jak zdvojnásobit objemy financí, které jdou do oprav krajských silnic ve srovnání s předešlými obdobími. Dokončili jsme tendr na výběr autobusových dopravců na dalších deset let, což se v minulosti opakovaně nepovedlo a my jsme byli schopni více než sedmimiliardovou zakázku dotáhnout do vítězného konce. Teď se dokončuje tendr na železniční dopravce, kteří by měli zajišťovat tyto služby v kraji od prosince roku 2021, máme tedy ještě stále čas jednat.
Od roku 1990 pracoval u policie. V letech 2007–2008 působil jako ředitel služby dopravní policie, poté jako ředitel Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy a náměstek policejního prezidenta.
Od 29. srpna 2012 do 7. ledna 2014 byl policejním prezidentem.
Je senátorem za volební obvod Náchod a zastupitelem obce Vysokov.
Je ženatý, má dva syny.
Co se naopak nepodařilo? Dá se to stihnout do konce volebního období?
Dal jsem si vnitřní cíl, že do konce tohoto volebního období s kolegy připravíme tendr na železniční dopravce “v mašličkách”, aby to nová vláda kraje mohla jen posoudit a schválit. Velké věci, které se v minulosti nedařily nebo měly nějaké komplikace, se nám povedlo dotáhnout do konce a já jsem za to samozřejmě velmi rád, protože právě doprava je oblast, za kterou nesu osobně zodpovědnost.
Královéhradecký kraj má obrovské problémy v oblasti zdravotnictví, v sociální oblasti, ve školství, čekají nás problémy v souvislosti s udržením hospodaření kraje. To jsou další věci, do nichž vstupuji, jsem zvyklý věci řešit a neuhýbat před problémy, a proto se snažím je vytahovat na světlo. Jednoduše řečeno často bouchám do stolu, aby si lidé na kraji nehráli na politiku, ale aby byli věcní a nezapomínali, že bez každodenní práce se věci samy od stolu nevyřeší. Za důležité považuji řídit kompetentně, věcně a odpovědně ve vztahu k samosprávám a to je věc, která souvisí s takovým řízením, kdy se věcem nevyhýbáte, ale hledáte řešení. Kraj musí mít jednoznačného lídra.
Máte tedy pocit, že prostor k řešení je právě v přístupu politiků?
Do politiky jsem vstoupil před čtyřmi lety po šestadvaceti letech u Policie České republiky a překvapilo mě, že mnoho lidí vstupuje do veřejného života se zkreslenými představami. Není možné si myslet, že si čtyři roky na kraji nebo na radnici odsedíte. Je potřeba s lidmi být, pojmenovávat problémy, stanovovat harmonogramy řešení, dohlížet na realizaci… Moje poznání je takové, že vidím podstatnou část politiků, kteří to tak necítí.
Jak politiku cítíte vy?
Já jsem byl vychován u policie tak, že není možné někoho odmítnout, říct, že jeho problém nevyřeším, že mě jeho problém nezajímá. Ať jsem dělal jakoukoliv pozici včetně policejního prezidenta, tak vždycky jsem si tento princip řešení a přístupu k veřejnosti zachoval, a proto považuji za samozřejmé, že tak by se měl chovat i politik. Největší chybou politiků je, že se snaží počkat, až se problém vyřeší. Byl bych rád, kdyby tohle moje generace změnila. V politice by měli být lidé se zkušenostmi a ochotou odpracovat, co mohou. Pak by i lidé změnili názor na politiky, který často není dobrý a já se tomu v mnoha případech ani nedivím. Já osobně politiku vnímám jako službu veřejnosti, a proto jsem do veřejného života šel.
Proč jste se vlastně rozhodl od policie zcela odejít, neplánujete návrat?
Samozřejmě to pro mě byla srdeční záležitost, byl jsem policistou, odpovídal jsem za bezpečnost této země, jsem policejním generálem, uniformu mám rád, občas se mi po policii stýská, bezpečnosti se věnuji i v celostátní politice. Jednou bych bezpečnosti chtěl své zkušenosti a schopnosti vrátit i z té politické roviny. To všechno je ale cesta, kterou ukáže čas. Nyní jsem věnoval čas práci pro královéhradecký region. Pokud to bude možné, rád bych i další čtyři roky pracoval pro tento kraj, protože jsou tu věci, které je potřeba dotáhnout do konce. Je potřeba přenastavit principy fungování kraje ve všech oblastech, nejen v dopravě.
Kandidoval jste a byl jste zvolen za ODS. Co vaše strana slibovala, co z toho splnila?
ODS byla přesvědčena, že změní mnoho věcí v oblasti dopravy, zdravotnictví, v sociální oblasti a podobně. Nyní ale nenese za všechny tyto oblasti zodpovědnost. Jsou tady dva radní ODS, jeden, který odpovídá za dopravu, a druhý za majetek a investice. Myslím si, že když se zdvojnásobil objem peněz na rekonstrukce silnic, přes dvě miliardy byly investovány do zdravotnictví, do rekonstrukce nemocnice a podobně, je to práce mnoha lidí, ale odpovědnost za tyto oblasti nesla ODS a tady si troufám tvrdit, že jsme sliby naplnili.
Jste tedy s působením své strany na kraji spokojen, nebo vám něco vadí?
Samozřejmě v dalších oblastech nás některé věci trápí, říkali jsme už před čtyřmi lety, že se nám nelíbí řízení zdravotnictví prostřednictvím tak zvaného zdravotnického holdingu. Tento náš názor přetrval i po uplynulých čtyřech letech. Byli jsme součástí koalice pěti subjektů, každý měl svůj díl odpovědnosti. Pokud chceme měnit i další oblasti, musíme usilovat o co největší důvěru lidí.
Jak toho chcete dosáhnout?
Rozhodli jsme se ucházet o lídrovství v kraji a také o větší míru odpovědnosti. Proto jsme se dohodli, že postavíme kandidátku společně s hnutím STAN a Východočechy. To znamená ODS jako politický subjekt spolu s hnutími, složenými především z nestraníků. Snažíme se lidem říct, že jsme ochotni pracovat bez ohledu na politickou značku, vybrat ty nejlepší osobnosti, které jsou schopny ucházet se o důvěru veřejnosti. Víme, co chceme dělat, máme kontinuitu, věříme si a myslíme si, že toto uskupení má potenciál být vítězem voleb, získat důvěru. Nechci, aby fungovaly jen gesce investic nebo dopravy. Samozřejmě, že to jedna strana nemůže dělat sama, je potřeba být v koalici, ale někdo musí být lídr. Chceme dát najevo, že umíme spolupracovat, a ne se hádat o pozice.
Vy sám budete kandidovat podruhé a z pozice jedničky na kandidátce se budete ucházet o místo hejtmana. Co vás k tomuto rozhodnutí vedlo?
Myslím si, že jsem zkušený manažer, ať už v bývalém profesním životě, nebo teď v politice. Ale přesto jsem přesvědčen, že ty čtyři roky byly o tom, že člověk musel hodně věcí poznat, pochopit, pojmenovat, snažili jsme se některé věci přenastavit, ale mnoho věcí jsme nestihli. Já mám velkou ambici s ostatními politiky a kolegy fungování kraje posunout ještě dál, aby šlo o výkonnost, o výsledky, o vyřešené problémy. Abychom se dvacetkrát nebavili o stejné věci, než se rozhodneme ji vyřešit. Každý má nějaký vymezený čas a buď máte vůli něco změnit, nebo budete přešlapovat na místě. A to chci dokázat. Kraj se dá řídit lépe než doposud, dá se řídit kompetentněji, s větší energií, výsledky musejí být jednoznačnější, potřebujete drajv, který mnoho lidí má a mnoho naopak nemá. Kraj by měl být zkrátka tahounem…
Co vám na krajské politice v Hradci Králové nejvíc vadí?
Právě neuvěřitelná hra na politiky. Zjistil jsem, že na krajské úrovni existuje politikaření, že si lidé často neuvědomují, že jsou tady od toho, aby v první řadě něco udělali. A to mě v některých okamžicích hodně zlobí, protože buď budeme otevření a budeme se bavit o problémech a řešit je, nebo budeme mluvit o tom, že je někdo z ODS a jiný z další strany. Potom všechno dlouho trvá, nevíte, komu můžete věřit. Namísto řešení, přešlapování na místě a žabomyší války, které mě vždycky naštvou. Je tady v kraji devět vybraných lidí, radních, kteří by si měli uvědomit, že to není hra a kopání za stranu, ale že je tady každý za sebe, za člověka, za kterým buď budou, nebo nebudou vidět výsledky.
Má to nějaké řešení?
Je potřeba spolupracovat s osmi dalšími. Pokud si toto na regionální úrovni politici neuvědomí, tak je něco špatně. Nemyslím, že v systému, ale v lidech, v politických stranách a podobně. Každý máme nějaký svůj světonázor, vycházíme ze základních představ o tom, jak má politika fungovat. V prvé řadě jste ale hlavně člověk, který má na něčem pracovat a má za něco zodpovídat. A to by mělo být to hlavní, na čem politika stojí.
Myslíte si, že vy sám dokážete tuhle situaci nějak zvrátit?
Byl bych velmi rád, kdybych osobně přispěl k tomu, že bude politika vnímaná jinak, než tomu často je. Pro mě je to profese, kterou se musíte naučit, musíte k ní mít předpoklady, musíte z něčeho vycházet. V politice musejí být lidé, kteří budou mít vůli něco měnit a svoji službu veřejnosti podat jiným způsobem. V minulosti se mi také u policie podařilo změnit mnoho momentů a pohledů na věci, které byly nejen zažité, ale i přežité. Chtěl bych usilovat o změny i v politice. Vím, že to zní idealisticky. Pokud mohu v něčem pomoci, mám pomoci, pokud mohu přispět, mám přispět. Pro mne celý život platí - kde je vůle, tam je cesta, - a to se týká čehokoliv, čemu se věnujete.
Jste krajským zastupitelem, ale i senátorem a zastupitelem v obci, kde žijete. Jak se to dá stíhat?
Všechno se dá zvládnout, pokud máte zkušenosti a dovednosti a jste obklopeni kvalitními lidmi. Většina problémů, které řešíme na různých úrovních - od té celostátní až po obecní - mají návaznost. V mnoha ohledech rozhodujeme o stejných věcech, které jen mají jiný název, když je řešíme na úrovni obce, kraje nebo na té celorepublikové. Já jsem ve svém životě dělal různé manažerské funkce na vysoké úrovni, kde jsem se naučil pracovat v týmu a s lidmi, kteří pracují ve společné věci a vytvářejí společně věci, které jsou potřeba. Je ale pravda, že je to práce od rána do večera, od pondělí do pátku. Je to velký pracovní úvazek, který se snažím vynahradit tím, že se o víkendech věnuji rodině.
Máte tedy kolem sebe dobrý tým?
Mám velké štěstí, že jsem před čtyřmi lety přišel na pozici, kterou jsme dávali dohromady s odborem dopravy. Jsou tady vynikající manažeři, kteří se věnují údržbě komunikací, pochopili můj tah na branku, jsou ochotni pracovat jako já, přizpůsobili se mému stylu řízení a respektují cíle, které sledujeme. Je to štěstí, ale také je nutné s lidmi pracovat. Každý člověk do řízení přináší něco svého. To, co se děje, tedy není práce Martina Červíčka, ale lidí kolem Martina Červíčka. Proto je možné toho stihnout tolik. A já věřím, že to půjde i dál a dotáhneme kraj na docela jinou úroveň.
KAM DÁL: Nejzáhadnější vynálezce historie. Velká část výzkumu Nikoly Tesly podléhá utajení.
