Maso bez masa, bezlepková potravina s lepkem... Naučte se číst obaly potravin

Na první pohled to může vypadat, že obaly na potravinách podrobně studují jenom hnidopichové a kontroloři potravin. Jenomže právě na obalech se toho ukrývá mnohem více než jen to, kolik procent čokolády je v celé jedné tabulce. Správně se naučit číst obaly by měl umět každý, kdo potraviny nakupuje a alespoň trochu se zajímá o to, co putuje jeho tělem a z čeho se následně vstřebávají živiny.

 

Každá potravina by měla mít srozumitelně popsaný obsah. To určují evropské i české předpisy. „Obal je v podstatě ring, ve kterém se střetává nařízení podat zákazníkům pravdivé informace a obchodnická snaha zvýhodnit výrobek před konkurencí,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest, který se věnuje mimo jiné i testování kvality potravin. „V tomto zápasu mají navrch zájmy spotřebitelů a k jejich informování slouží především etiketa.“

 

Jogurt bez konzervantů? Žádný jogurt obsahovat konzervanty NESMÍ! 

Všechno přitom začíná už v obchodu, do kterého vstoupíte a začnete se dívat kolem sebe. Ty nejbarevnější, nejlákavnější obaly, které slibují celou řadu slev a procenta, která máte zdarma a jak nesmírně ušetříte, se snaží zatajit to nejpodstatnější: Co za škodliviny se vám dostane do těla.

 

Dobrým příkladem jsou třeba jogurty, na kterých jsou nakreslené jahody.V takovém případě by v jogurtu opravdu jahody musely být, v řadě případů ale jogurt obsahuje jen jahodové aroma. „Obrázky na obalu nesmějí v zákazníkovi vyvolat mylné dojmy, že například potravina obsahuje něco, co ve skutečnosti ve složení nenajdeme,“ dodává Hoffmannová.

Stejně tak je špatně, pokud třeba jogurt obsahuje značení „bez konzervantů“, neb konzervanty se v jogurtu nacházet nesmějí! „Označení bez konzervantů na bílém jogurtu je zakázáno. Bílý jogurt nikdy nesmí konzervanty obsahovat a nesmí se tedy chlubit jejich nepřítomností,“ zmiňuje Hoffmannová.

 

Co se z obalu nikdy nedozvíme... Aneb složky pod 2 procenta

Určitě nejdůležitější pro nás je, co ta která potravina skutečně v sobě má. Jenže to se nikdy úplně přesně nedozvíme, protože výrobce to nemá povinnost uvádět. S výjimkou masných výrobků se u potravin nemusí uvádět například podíl vody nižší než 5 procent. Stejně tak se nedozvíme o vodě použité pro obnovu sušených či koncentrovaných složek, což je typické například u džusů z koncentrátu.

Ingredience na obalu jsou obvykle uváděny od těch nejvíce zastoupených až po ty nejméně zastoupené, co je však pod 2 procenta, to může být schováno pod souhrnným názvem nebo pod E kódem.

 

Koupili byste si bezlepkové těstoviny s lepkem?

Když máte na něco alergii, je logické, že obaly musíte bedlivě studovat. Na každém obalu musí být uvedeno, jestli obsahuje některý ze 14 potravinových alergenů. I běžného člověka ale leckdy překvapí, proč směs ořechů obsahuje například černou mrkev. Nebo proč bezlepková potravina může obsahovat stopy lepku. Ač je to vcelku komické, přísná nařízení vyžadují alergeny uvádět – a je to dobře.

„Alergeny se mohou do výrobku vloudit neúmyslně a například prachové částice mouky ve vzduchu se mohou dostat i tam, kam nemají. Výrobci si rádi kryjí záda a o potenciálním riziku dobrovolně informují. Takové varování znamená, že se mouka do výrobku záměrně nepřidává, ale v nepatrném množství se v potravině může objevit,“ uvádí Hoffmannová z dTestu informaci na pravou míru.

 

Dvanáct procent borůvek, nebo šedesát? 

Možná se také rozhodujete podle toho, co jogurt doopravdy obsahuje, jenom čtením z obalu. Pak vás asi nemile překvapí, že oněch 60 procent podílu borůvek, které by měl obsahovat jogurt, určitě není pravdivý. Pokud v jogurtu skutečně borůvky přímo neplavou, nejspíš půjde jen o borůvkovou složku. Obal může třeba hlásit, že obsahuje 20 procent borůvkového přípravku, jenže ten se skládá z 60 procent z borůvek. Potom si ale musíte vypočíst, že borůvek v jogurtu je jen 12 procent.

 

Flákota masa v košíku. Kam se po otevření vypařila?!

Jiné to je u konzervovaných potravin z masa. Během sterilizace se záhřevem uvolní z masa tuk a voda. Takže po otevření můžete objevit méně pevného podílu masa, než kolik bylo do konzervy vloženo. Z hlediska značení je to v pořádku, na obalu uvedené množství ve složení se vztahuje na okamžik výroby - nemusí být tedy totožné s pevným obsahem hotového výrobku.