Míst na středních školách je dost. Hodně rodičů ale taktizovalo a teď panikaří, říká odborník

„Systém, kdy každé dítě podává dvě přihlášky, automaticky po prvním kole generuje zděšení,“ potvrdil Mikuláš Bek z hnutí STAN. Podle něj dochází k situacím, kdy jsou někteří žáci přijati na obě školy, jiní na žádnou. Neúspěšná skupina pak musí čekat, jestli se někde uvolní kapacity.

Rodiče si stěžují, že stát zaspal. „Je to neuvěřitelné. Trávím hodiny tím, abych se vůbec dozvěděla, jestli je někde místo. Stojím fronty, mnoho škol není schopných komunikovat datovými schránkami. To je ta slavná digitalizace. Ať jdou všichni do háje!“ řekla Čtidoma.cz Anežka Horáková ze Středočeského kraje. Právě tam – a také v Praze – je situace nejhorší. Podle prezidenta Pedagogické komory Radka Sárköziho však není důvod k panice.

Druhé kolo letošních přijímacích zkoušek někteří rodiče popisují jako peklo na zemi – málo míst, ale mnoho uchazečů. Proč to tak je?
Problém druhého kola je, že lze podat neomezený počet přihlášek. Jeden uchazeč tudíž může podat desítky přihlášek. Pak je to opravdu peklo pro školy, kde je rázem na jedno volné místo přes deset přihlášek, které musí vyhodnotit, ale především pro žáky, kteří musí obcházet mnoho škol, kde se někdy tvoří i fronty. Pomohlo by, kdyby se počet přihlášek do druhého kola omezil například na tři. Případná zbývající neobsazená místa by střední škola mohla zaplnit v rámci třetího kola přijímacích zkoušek.

Kde se stala chyba? Toto se těžko bude svádět na Fialovu vládu...
Hlavní problém je nerovnováha mezi nabídkou oborů středních škol a poptávkou. Otázka je, zda má stát splnit každému zájemci jeho sen studovat například na gymnáziu. Vždy budou školy, o které je větší zájem, než kolik mají volných míst. V České republice máme podobnou strukturu středních škol jako v Rakousku. Chybu vidím v tom, že se zatím nepodařilo digitalizovat přijímací řízení na střední školy a pořád ještě obíhají papíry, respektive rodiče s přihláškami. Elektronické přijímačky by pomohly školám, rodičům i žákům. Výrazně by ubylo stresu. Za ministra školství Roberta Plagy měl vzniknout tzv. Resortní informační systém financovaný z evropských fondů. Nepodařilo se ale zrealizovat výběrové řízení. Nyní na digitalizaci přijímací zkoušky pracuje Cermat.

Obstojí námitka, že českým dětem berou místa ty ukrajinské?
Ukrajinští žáci, kteří se hlásí na maturitní obory, nemusejí dělat test z češtiny. Místo něj mají ústní pohovor. Test z matematiky mohou skládat v angličtině nebo ukrajinštině. Rozhodně nemají přednost před českými dětmi, to je jen fáma. Z 82 400 uchazečů o studium na čtyřletých SŠ je z Ukrajiny 2 700 žáků. Tedy 3,3 %.

Je problém i v tom, že rodiče často hlásili děti na odborné školy, namísto na gymnázia? Mluvím teď o těch lepších žácích, pokud jde o známky. Není možné, že i toto taktizování může za současnou situaci?
Média vyvolala kolem přijímaček zbytečnou paniku. Není k ní důvod. Sice je letos nejpočetnější populační ročník za dlouhou dobu, ale zároveň se navyšovala místa na středních školách. Celkový počet volných míst na středních školách je vyšší než počet uchazečů. To platí nejen celostátně, ale i v rámci většiny krajů. Výjimkou je Praha, kde se na střední školy hlásí navíc třetina uchazečů ze Středočeského kraje. Každý se tedy nakonec někam dostane. Ne vždy to ale bude jeho vysněný obor. Někteří rodiče to opravdu poněkud přetaktizovali. Bohužel ne vždy znamená jednička na základní škole, že žák danou látku opravdu ovládá.

Proč se děti nemohou hlásit na více škol? A proč není systém škol propojen tak, aby jiná instituce viděla, že žák u nich může na dostatečné body dosáhnout, a tudíž by ho okamžitě přijali?
Ony už dvě přihlášky v prvním kole znamenají, že opticky vznikne dvojnásobná poptávka, než je skutečný počet uchazečů. Je tedy velká pravděpodobnost, že se žák dostane na školu díky odvolání. Protože po uchazeči, který uspěl na obou školách, zbude volné místo, jakmile na jedné z nich odevzdá zápisový lístek. Letos ovšem vznikla až mediální hysterie, že se žáci nikam nedostali, přestože v tu dobu ještě školy ani neměly vyhodnocená odvolání.

Nejhorší situace je ve Vámi zmíněné Praze, ale také ve Středočeském kraji, kde je často nával i na učebních oborech. Proč právě tady?
V těchto oblastech probíhá masová výstavba a lidé se sem průběžně stěhují za prací. Praha by poptávku po místech na středních školách pro pražské deváťáky pokryla. Praha má i finanční prostředky na výstavbu nových středních škol. Musela by s ní ale začít nejpozději před pěti lety.

Když jsme se chystali na rozhovor, druhé kolo ve Středočeském kraji měla vypsané jen průmyslovka ve Vlašimi. Je to konečný stav?
Určitě ne. Střední školy vypisují druhá kola postupně. Pokud se podíváte na web Středočeského kraje, je tam spousta volných míst. Doporučuji tento rozcestník s odkazy na weby jednotlivých krajů, kde průběžně zveřejňují, které školy ještě mají volno. 

Jsou plné střední školy trend, se kterým musíme do budoucna počítat?
V příštím roce bude poptávka obdobně vysoká jako letos. Možná o to větší, že se budou na své vysněné školy znovu hlásit ti, kterým to letos nevyšlo. Očekávám, že kraje navýší kapacitu oborů, o které byl největší zájem, takže by se situace mohla postupně zlepšovat.

Některé školy nemají problém s komunikací přes datové schránky, jinde je to „očistec“, takže tam rodiče raději chodí osobně. Je i toto chyba?
Každá škola musí datovou schránku mít, ale ne každý rodič ji má. V dnešní době už mi přijde zbytečné, aby rodiče osobně obcházeli školy. Snad se podaří digitalizovat celý proces co nejdříve.

Jaké je řešení, co je možné udělat okamžitě, jak školství ulevit, resp. posílit kapacity škol? Je to vůbec možné?
U středních odborných škol, kde se nakonec neotevřely některé obory kvůli malému zájmu, by bylo možné dodatečně otevřít od září novou třídu s oborem, o který byl větší zájem, než bylo původně vyčleněno volných míst. V případě Středočeského kraje by pomohlo zlepšit dopravní obslužnost, aby se méně žáků hlásilo na pražské školy. Pro Středočechy by mohla být v příštím roce úspěšná taktika hlásit se na střední školy v jiných krajích, než je Praha. Opět je zde ovšem velkou překážkou špatná dopravní obslužnost. Lze naplnit třídy na výjimku 34 žáků, ale tím by utrpěla kvalita výuky, takže tento postup bych nedoporučoval.

Co byste doporučil rodičům, kteří se snaží marně sehnat místa pro své děti?
Myslím si, že nakonec nějaké volné místo najdou. Mohou zvážit pro své děti dojíždění nebo internát. Další alternativou je soukromá škola. Možná by mohl stát nebo kraj rodinám kompenzovat vyšší náklady. V tuto chvíli vlastně nikdo netušíme, kolik takových rodičů je. Ministerstvo školství by mělo situaci zmapovat a těmto žákům cíleně pomoci. Středočeský kraj již avizoval, že jim pomůže ještě letos.

KAM DÁL: Lidé mohou brzy přijít o úspory: Ekonom varuje před velkou krizí podobnou té z roku 2008.