Moderní architektura v centru Prahy. Tančící dům dodnes budí vášně
Turisty do Prahy láká velké množství zajímavých atrakcí. Centrum plné historických památek a specifické atmosféry každoročně přivítá kolem sedmi milionů turistů. Nejviditelnější symbol města, kterým je Pražský hrad, získal od devadesátých let konkurenta na protějším břehu Vltavy. Dnes v Praze není turista, který by nechtěl vidět Tančící dům.
V krásné staré Praze nenajdete moc prvků moderní architektury. Činžovní domy se jeden po druhém střídají v klasických stylech a nikterak nevybočují z řady něčím zvláštním. Když se v roce 1996 dokončila stavba domu světoznámého architekta Franka O. Gehryho a Vlado Miluniče, rozvířila se obrovská kampaň nevole. Některým Pražanům se dům zásadně nelíbil, ale jiní ho zase obdivovali. Dnes je v každé knize o moderní architektuře.
Tančící dům díky Jágrovi
Když Vlado Milunič ke spolupráci na zastavění proluky u Jiráskova náměstí hledal nějaké světoznámé architektonické eso, zkusil štěstí u Franka O. Gehryho. Ve světě architektury celebrita na úrovni Madonny nakonec svolila.
Ve vzájemné komunikaci, která vedla k výsledné realizaci, došlo k nečekaně lehkému průběhu. Gehry totiž Miluničovi sdělil, že pro zemi, co dala Americe Jaromíra Jágra, udělá cokoliv. S jistým prvkem nadsázky můžeme říci, že bez Jágra by Tančící dům nikdy nestál.
Symbol devadesátých let
Dům má jména hned dvě. Tančící dům nebo také Ginger a Fred podle tvaru svých dvou věží, inspirovaných slavným meziválečným tanečním párem Freda Astaira a Ginger Rogers.
V momentě, kdy byl dům kompletně postaven, rozpoutal velmi emotivní debatu o existenci moderní architektury v historickém centru Prahy. Obdivovatelé argumentovali tím, že nový prvek město naopak oživí. Ti konzervativnější mířili kritiku směrem na ničení historického panoramatu Prahy. Podle teoretika architektury Rostislava Šváchy dal Tančící dům architektonický symbol porevoluční éře devadesátých let.
Vlado Milunič později komentoval, že nebýt porevoluční euforie, asi by podobný projekt tak lehce nevznikl. Velký vliv na existenci Tančícího domu má i bývalý prezident Václav Havel, který společně s Miluničem žil hned ve vedlejším domě na Rašínově nábřeží. Původní plán obou osobností bylo proluku po zdemolovaném domě vyplnit stavbou, která bude sloužit kulturním účelům. Plán galerie, divadla, kina a kavárny ale nenašel investora. Dům tak plnil službu kancelářím pro firmu ING, která byla hlavní investor.
Jen laciná atrakce?
Budova primárně slouží k pronájmu kancelářských ploch. V posledních letech se dům více otvírá veřejnosti. Jeho součástí je galerie a na vrcholku domu je možné navštívit kavárnu s nenapodobitelným výhledem. Díky tomu se pomalu boří mýtus o tom, že Tančící dům je jen lacinou atrakcí pro turisty.
I tak je dnes jedním z hlavních magnetů pozornosti všech, kteří do Prahy přicestují z celého světa. Pro zahraniční návštěvníky se tak Tančící dům staví po bok symbolů, jako jsou Karlův most a Pražský hrad. Dost možná tento roztančený dům na břehu Vltavy oceňují víc než samotní Češi.
