Muzeum v Jílovém oslavilo novou expozici zlata

Petr Morávek představuje novou expozici

U příležitosti státního svátku 28. října 2015 otevřelo Regionální muzeum v Jílovém u Prahy novou expozici o těžbě zlata.

reklama

Významní hosté

Slavnosti se účastnily desítky lidí, včetně zástupců kraje i parlamentu. Poslanec Václav Zemek ocenil úsilí předků, díky jejichž práci mohla vzniknout například Svatováclavská koruna. Radní pro kulturu a památkovou péči Středočeského kraje Zdeněk Štefek řekl, že kvůli osobnostem a hrdinům stojí za to připomínat si minulost. 

Zlato pro celý život

Komentovanou prohlídku vedl autor expozice RNDr. Petr Morávek, který má k tématu celoživotní vztah, již před padesáti lety pracoval jako geolog v místních dolech. Poděkoval všem zaměstnancům muzea i externistům, například výtvarníkovi Petru Křížovi. "Je to náplast na problémy, které vznik nové expozice provázely," uvedl Petr Morávek.

Co v expozici najdete

Expozice zabírá významnou část muzea v pěti místnostech. V první je koutek magistra Kellyho, panel o světových nalezištích či elektronický informační kiosek. Další je věnována vývoji od prehistorie, přes Kelty a Karla IV. po dvacáté století. Ukazuje osm nejvýznamnějších zlatých revírů v Česku, přehled dosavadní těžby a přibližné zásoby. Jedna část je věnována ukázkám historické důlní techniky. Velká místnost nabízí vzorky hornin, panely o geologii jílovského revíru a historii zlatých dolů na Jílovsku. Poslední část pak představuje úpravnu rudy ve Studeném, zařízení na recyklaci zlata a původní důlní vozík se zlatonosnou rudou obsahující cirka 3 gramy zlata (jeden snubní prstýnek) na jednu tunu horniny.

Plány do budoucna

Expozice zlata by se mohla ještě rozšířit o metody těžby nebo činnost českých zlatotokopů současnosti.

Proroctví kněžny Libuše podle Aloise Jiráska:
Vrch vidím Jílový,
je zlata plný.
 V tom síla je i divů moc. 
Však síla povadne, vás mdloba zchvátí, jak pohasne vám lásky svatý žár.

Příběh v dokumentu

Po komentované prohlídce následovalo promítání dokumentu "Příběh jílovského zlata". Objevilo se tu dílo Aloise Jiráska, zlato Keltů a dalších historické záležitosti. Například Horymír měl vystoupit proti kovkopům a musel před nimi prchnout známých skokem na Šemíkovi. Mincmistr Eberhard začal budovat kolem r. 1235 jednu ze čtvrťí Starého Města a to zřejmě z výnosů Jílovska. Dukáty z jílovského zlata nechal razit i Karel IV.  Jílové bylo pravděpodobně nejvýznamnější zlatý revír ve středověku.

Beseda s doktorem Morávkem

Velmi zajímavá byla i beseda s autorem expozice. Petr Morávek řekl, že jílovské ložisko je velmi nepravidelné a podle dřívějších průzkumů se obsah zlata do hloubky snižuje. Nedá se tak předpokládat rentabilní obnovení těžby. Hledače zlata vzrušuje posun hornin staré geologické oblasti. Dá se totiž předpokládat, že zlato z jílovska mohlo být v dávných dobách zanešeno na několik kilometrů, například do oblasti Klince či Vraného. Otázkou tak zůstává, kde jsou zlaté náplavy?

Čtěte také:
Když se zlato stane životním osudem...  

Geolog a znalec ložisek zlata RNDr. Petr Morávek má bohaté zkušenosti z celého světa. Nyní je vkládá do publikací a činnosti Regionálního muzea v Jílovém u Prahy.
Dokumentační středisko českých ložisek zlata v jílovském muzeu  
RNDr. Petr Morávek stará se také o celostátní dokumentaci minulých etap průzkumu a těžby mnoha českých ložisek zlata pro Českou geologickou službu – Geofond.
Výběrové řízení na ředitele muzea v Jílovém bude napínavé
https://www.ctidoma.cz/clanek/publicistika/muzeum-v-jilovem-oslavilo-novou-expozici-zlata-17197
reklama
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.