Napětí na Blízkém východě: Svět už pochopil, že bez války to nepůjde, říká expert

Írán plánuje útok na Izrael, proběhlo v posledních dnech všemi světovými médii. Teherán nešetří silnými slovy. Podle pozorovatelů se útok blíží a odehraje se každým dnem. „Írán učinil významné přípravné kroky ve svých raketových a bezpilotních jednotkách, podobné těm, které podnikl před dubnovým útokem na Izrael, říkají izraelští a američtí představitelé. Zdůrazňují však, že Izrael a USA neznají přesné načasování útoku,“ napsal si na Twitter izraelský novinář Barak Ravid, který disponuje zpravodajskými informacemi. Útok tak vypadá velmi pravděpodobně.

USA posílají lodě a zbraně

Svou přítomnost v oblasti posilují i Spojené státy. Írán se chce Izraeli pomstít za smrt Ismáíla Haníji, kterého zabila v jeho domě raketa. O té se Írán domnívá, že ji poslal právě Izrael, židovský stát se však k útoku nepřihlásil. Izrael Haníju zlikvidoval jako odvetu za masivní teroristické útoky z minulého října, při kterých v Izraeli zemřelo na 1200 lidí a další stovky byly odvlečeny do zajetí.

Írán a USA by mohly být spojenci

Situace v regionu tak zůstává velmi napjatá. „Nejsem si úplně jistý, jestli vůbec někdo v tom regionu, od Íránu po Ameriku, tuší, co se bude dít, jak bude tahle situace pokračovat,“ říká pro Čtidoma politolog Jan Charvát z Univerzity Karlovy. „Pro USA je Írán jedním z dlouhodobých a největších nepřátel, ne tak velkým jako Čína, ale regionálně zcela jednoznačně. Zároveň v Americe existuje spousta lidí, kteří upozorňují na to, že Írán je vlastně kulturně Spojeným státům relativně blízko. Byl by pro ně ideálním partnerem v případě, že by tam neexistoval ten teokratický režim. Byl by určitě lepším partnerem než Saúdská Arábie a podobně,“ vysvětluje politolog s tím, že se současným režimem je prostě situace jiná. Pro Ameriku tak podle něj může být výhodné, aby byla u případného rozpadu íránského islamistického zřízení, s jeho nástupcem by totiž mohla paradoxně rozvinout přátelské vztahy.

Nikdo nezná další krok

„S tím, jak jsou rozdané karty, představuje současné íránské vedení pro Ameriku velký problém. Írán je mimo jiné i spojencem Ruska. To jsou všechno věci, které se v situaci odrážejí, a zároveň samozřejmě celá ta situace vyeskalovala íránskou podporou Palestiny ve válce v Gaze,“ uvádí Charvát s tím, že věci v regionu jdou částečně samospádem. „Obávám se, že svou roli v tom sehrává velmi úporná snaha Netanyahua (izraelský premiér, pozn. red.) udržet se u moci za každou cenu. Celá řada politiků totiž dělá raději věci, které jsou důležité pro ně a ne tak už pro světový mír,“  doplňuje politolog.

Smířlivá politika nikdy nepomohla

„Vzhledem k tomu, kolik hráčů tam je, tam teď USA posílají zbraně a techniku s tím, že jsou připraveny zasáhnout, když to bude nutné. Protože zároveň Amerika nemá moc prostoru pro to, aby ukázala nějakou slabost. Podobně jako situace na Ukrajině to ukazuje, že politika postavená na ustupování nemusí vždycky dopadnout dobře. Historie nás naučila, že když se snažíte deeskalovat a ustupovat, nakonec to vždycky skončí konfliktem,“ uzavírá Jan Charvát s tím, že se liší jen pozice, ze kterého do konfliktu vstupujeme. 

Osud Blízkého východu je tak zatím značně nejistý a dá se předpokládat, že nás v brzké době čekají v regionu velké změny.

KAM DÁL: Mocní muži odcházejí od demokratů k Trumpovi. Může mu to ale sebrat voliče.