Navštivte Rožmitál - místo, odkud pochází první česká královna
Malebné město Rožmitál pod Třemšínem je přirozeným centrem jihovýchodní části Brd. Je vzdáleno 80 kilometrů jihozápadně od Prahy a 17 kilometrů od Příbrami. Ale to ještě není důvod, proč byste tam měli jezdit. Čtěte dále a dozvíte se, co všechno je zde k vidění.
Ve Starém Rožmitále stojí od nepaměti farní kostel Povýšení sv. Kříže s unikátními varhanami z roku 1750, na něž v letech 1788 - 1815 hrával Jakub Jan Ryba. Zde roku 1796 zazněla poprvé jeho slavná Česká mše vánoční Hej mistře. Městu vévodí renesanční zámek, v minulosti majetek slavných Lvů z Rožmitála. Bohužel zámek chátrá a jak radnice, tak i obyvatelé se snaží o nápravu.
Z Rožmitálu pochází česká královna Johanka
První zmínka pochází z roku 1265. Roku 1349 byla obec povýšena na městečko, od roku 1850 na město. Místní renesanční zámek vznikl přestavbou staršího gotického hradu. Před rokem 1948 byl majetkem Arcibiskupství pražského, po únorovém převratu byl zestátněn. V roce 1990 byl zámek vrácen Arcibiskupství pražskému, jež však nemělo prostředky na jeho opravu.
Zámek se v roce 2001 stal majetkem společnosti Trinity Coop, v níž je většinovým vlastníkem americký podnikatel Roderick Marshall, dvacet procent drželo Arcibiskupství pražské. Zámek měl být společností opraven. Postavila tedy správcovský domek a dokončila opravy věže, dál se ale neangažuje a zámek nechává chátrat. V říjnu 2014 se zřítila část střechy nad neudržovaným zadním křídlem zámku - bývalým pivovarem.
Zámek vlastnil významný rod Buziců
První zmínky o osídlení pocházejí z části města Starý Rožmitál podél říčky Vlčava. Původní hrad v Rožmitále vlastnil významný rod Buziců s uťatou kančí hlavou v erbu. Ta byla později převzata do znaku města. Potomci Buziců vlastnili Rožmitál až do poloviny 16. století. Roku 1347 věnoval část panství Sezema z Rožmitálu s polovinou hradu arcibiskupství pražskému. Církev držela tento majetek do roku 1436, kdy jej král Zikmund zastavil Janovi a Václavovi Zmrzlíkům ze Svojšína. Druhá polovina stále patřila pánům z Rožmitálu. Panství se znovu spojilo v roce 1545.
Johanka z Rožmitálu se stala v roce 1458 druhou manželkou krále Jiřího z Poděbrad a alej vedoucí podél Podzámeckého rybníka dodnes nese její jméno. Z rožmitálských pánů se stal známým její bratr Jaroslav Lev z Rožmitálu a Blatné, který někdy v letech 1425 až 1480 podnikl ve službách krále diplomatickou cestu po zemích západní Evropy.
Syn Jaroslava Lva Zdeněk pak byl nejvyšším sudím Království českého a také vynikajícím státníkem, jenže natolik zadlužil rožmitálské panství, že ho pak museli jeho synové Adam a Zdeněk prodat. Jediným pánem Rožmitálu se pak v roce 1550 stal šlechtic Florián Gryspek z Gryspachu. Za jeho vlády byl hrad přestavěn na zámek a ten zvelebovali až do roku 1623, kdy jim bylo za účast v protihabsburském povstání zkonfiskován.
Rozsáhlé panství tak získalo Arcibiskupství pražské. Na zámku bydleli správci panství a při svých cestách na Rožmitálsko i pražští arcibiskupové. Po znárodnění v roce 1948 byly v zámku zřízeny byty pro zaměstnance lesního závodu a také kanceláře.
V současnosti patří také mezi význačné pamětihodnosti Rožmitálu pod Třemšínem kostel sv. Jana Nepomuckého na náměstí a spolu s historickým jádrem města je městskou památkovou zónou.
Rožmitál proslavilo mnoho osobností
Kromě již zmíněného Jaroslava Lva či královny Johanky a Jakuba Jana Ryby patří mezi význačné osobnosti města také Rudolf Hofmeister (1868–1934), spisovatel a popularizátor vědy, Miloš Nedbal (1906–1982), herec a divadelní pedagog či kardinál Miloslav Vlk (1932–2017), který zde působil jako kněz v letech 1972–1978. Pochází odsud i houslový virtuos Václav Hudeček či hokejista Josef Černý nebo vědkyně a lékařka Eva Syková.
Najdete zde Cvokařské muzeum
Rožmitál je z pohledu turistů nástupním místem pro návštěvu jižních i středních Brd. Turisté tu také najdou krásné Podbrdské muzeum, kde se dokonale seznámí s historií města i mikroregionu nebo mohou navštívit Cvokařské muzeum ve Starém Rožmitále.
Muzeum tvoří dvě místnosti, přičemž obě mají samostatný vstup z ulice. V menší místnosti je zachovalý veřtat, neboli cvokařská dílna, která vypadá, jako by z ní cvokaři před chvílí odešli od práce. V dílně je navíc umístěna vzorkovnice hřebíků a předměty, které cvokařské rodiny používaly na začátku 20. století. Expozici doplňují staré fotografie a pohlednice kdysi samostatné obce Starý Rožmitál. Cvoky, nebo také cvočky se používaly do bot, aby déle vyržely.
