Nejjedovatější pavouk se přemnožil, útoky hrozí prakticky všude
Pokud jste doteď žili ve sladké nevědomosti, že u nás nemáme jedovaté pavouky, vyvedeme vás z omylu. Jedním z nejnebezpečnějších u nás je zápřednice jedovatá, která se letos přemnožila a útokem vzala i Středočeský kraj, zejména pak Berounsko.
Výskyt tohoto zhruba 1,5 cm velkého pavouka, což je na naše poměry docela slušný macek, nebyl v posledních letech nijak zásadní. Sem tam sice někoho kousnul, ale co do počtu se jich ve Středočeském kraji nevyskytovalo nijak extrémní množství. To se však pomalu mění a letošní rok se dá označit za pavoučí invazi.
Zápřednice jedovatá je původem z jihu Evropy. Doma je však všude v nelesních lokalitách s vysokou trávou. Její hojnější výskyt nejspíš souvisí s oteplováním klimatu, jde totiž o zvíře, které teplo miluje. "Na začátku devadesátých let šlo o vzácný druh, dnes už jde o běžně se vyskytujícího pavouka," potvrzuje vedoucí katedry biologie z Přírodovědné fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Jaromír Hajer.
Nejnebezpečnější je v srpnu, kdy si staví hnízda v trávě. Vyhledává zejména vysoká stébla třtiny křovištní a v květenství této trávy si vytváří zámotek, do kterého se zapřádá. Zámotky často dosahují velikosti holubího vejce, takže jsou nápadné. Letos byla zápřednice spatřena dokonce i v lidských obydlích, což dříve nebývalo zvykem. Osídlila oba břehy Berounky, pozorována byla i v hlavním městě. Z toho je zřejmé, že spoléhat se na to, že se s ní nesetkáme, už nejde.
Kousnutí zápřednice naštěstí není životu nebezpečné, lépe řečeno nemělo by být. Přirovnáváno je spíš k bodnutí včelou nebo sršněm. Zasažené místo může brnět, u citlivějších lidí může vyvolávat otoky a nevolnost. Pozor by si tak měli dávat hlavně děti a alergici. Zejména u nich se však nedá s jistotou předpovědět, jaká bude reakce na případné kousnutí.
Prokousnout kůži člověka nedělá zápřednici jedovaté problém. Svými ostrými chelicerami projede až do masa jako nůž máslem. Okolí místa zásahu může dočasně ochrnout, u někoho se objeví i horečka. Příznaky však do čtyřiadvaceti hodin zmizí. Ovšem je to stále jen předpoklad.
I když dosud nebyl zaznamenán žádný případ úmrtí ani vážnějších následků, ani odborníci to nemohou stoprocentně vyloučit. Jejich umění přizpůsobovat se a vytvářet si stále účinnější obranu je na velmi vysoké úrovni. Na druhou stranu, nebezpečí číhá všude. Třeba i na přívozu...
