Nemocnice udělala chybu: Kdy má pacient právo žádat odškodnění a kolik na to má času?
Pacienti, které poškodil postup nemocnice či lékařů, mají na získání odškodnění jen tři roky. Právě to je promlčecí doba u škody na zdraví podle nového občanského zákoníku. Klienti mají právo na více než jen na bolestné. Odškodnění by mělo odrážet také psychickou újmu a především případné snížení společenského uplatnění.
Aktuální případ otravy ve frýdlantské nemocnici oživil téma odškodnění kvůli pochybení lékařů nebo zdravotnických zařízení. "Pokud šetření prokáže, že zdravotní potíže pacientů způsobila chyba ze strany lékařů, mají poškození právo na odškodnění. To může v závislosti na tom, jak špatné jsou následky, dosáhnout až stovek tisíc korun," říká Tomáš Beck ze společnosti Vindicia, která pro klienty pomáhá dosáhnout odškodění.
Nejde jen o bolestné, ve hře jsou další tisíce korun
Lidé často nevědí, že mají právo na víc než jen bolestné. "Vždy je třeba posoudit hned několik faktorů. Bolestné, ošetřovné, cestovné, ušlou mzdu, psychickou újmu a snížení společenského uplatnění. Díky tomu se může odškodné vyšplhat až na statisícové částky," vypočítává Beck.
Jako příklad uvádí situaci, kdy byla pacientce předepsána antibiotika obsahující penicilin, ačkoliv lékaře upozornila, že má na lék alergii. Následkem byla velmi silná alergická reakce, kvůli které žena skončila na jednotce intenzivní péče. Vinou prudké reakce má natolik přecitlivělé ruce, že se jen zřídka obejde bez rukavic. I trvalé následky se podepsaly na částce odškodného, která se vyšplhala na 90 tisíc korun.
Co čeká pacienty ve Frýdlantu
Pokud se prokáže pochybení frýdlantské nemocnice, může být celý proces odškodnění relativně jednoduchý. "Pacientům postačí najmout schopného advokáta na medicínské právo a dobrého soudního znalce, který stanoví a vyčíslí újmu jednotlivých klientů. Zcela určitě je v zájmu samotné nemocnice vyrovnat se s poškozenými mimosoudně. Jinak se jí náklady zvýší ještě o soudní řízení," odhaduje Beck. Konkrétní výše odškodnění může být pro každého pacienta jiná. Bude záviset na průběhu otravy, případných komplikacích, době léčby i na případných následcích, které si klienti ponesou.
"Pacienti si musí dávat pozor na promlčecí dobu, která je u škod na zdraví obecně tříletá. Začne běžet ve chvíli, kdy se ví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Po uplynutí tří let nelze škodu směřovat k soudnímu vymáhání. Proto doporučujeme začít proces s nemocnicí co nejdříve a v dostatečné časové rezervě, když se mimosoudně nic nevymůže, případ směřovat k soudu," varuje Beck.
Pečlivý postup zvyšuje šanci na odškodnění
Platí, že by měli pacienti kvůli výši odškodného shromažďovat všechny dostupné materiály. "Nejde jen o lékařské zprávy a všechny účty za léky a zdravotní pomůcky. Odškodné zahrne i cesty příbuzných za pacientem do nemocnice, cesty na další vyšetření a kontroly. Důležité je vyčíslit plat, o který pacient kvůli zdravotní komplikaci přišel. Týká se to také partnera, který například musel zůstat doma a starat se o nemocného."
Jakmile se stav poškozeného ustálí, je také třeba určit, jaké důsledky má lékařské pochybení na jeho další život. Pacient by si měl v klidu vyhodnotit, jak konkrétně se na jeho životě problémy odrazily. „Pokud se například jednalo o aktivního sportovce, jehož pohyb je nově hodně omezený, na výši odškodného se to významně podepíše,“ zdůrazňuje Beck.
