Nezvěstných dětí přibývá: Policie pátrá po sestrách. Co dělat, když se vám ztratí dítě?
Asi si nikdo z těch, co teď doma drží své dítě v náručí, nedovede představit, co prožívají rodiče pohřešovaných sester, po kterých pátrá policie. Jde o devítiletou Elišku a šestiletou Moniku z Prahy, které se nevrátily z hřiště. Co udělá rodič špatně, že ke zmizení vůbec dojde? Kdy za to vlastně může a jak jednat v prvním okamžiku, když se dítě ztratí? Poradíme vám...
Od pondělního večera policisté pátrají po dvou sestrách, které jsou ve věku šest a devět let. Pohřešování ohlásil jejich otec s tím, že dívky byly naposledy viděny odpoledne okolo 14. hodiny na dětském hřišti v místě bydliště na Kyselově ulici v Praze 8.
Eliška Krčilová
Elišce je devět let, měří 150 centimetrů, je hubená, má zelené oči a dlouhé plavé vlasy. Dívka na sobě měla pravděpodobně černou mikinu, s sebou bílou koloběžku a růžovou helmu. Hledaná má částečně uražené přední horní zuby a srostlý ukazovák a prostředník na obou nohách.
Monika Krčilová
Monika je mladší, je jí pouze šest let, je tedy zhruba o dvacet až třicet cm menší než její sestra. Má hnědé oči, je hubená a má také dlouhé rovné plavé vlasy. Dívce chybí přední zuby (pravděpodobně trojky). Špatně vyslovuje sykavky a ráčkuje. U sebe měla černomodrou florbalovou hokejku.
Policie řeší v průměru deset případů únosů dětí ročně
Statistické údaje za posledních deset poskytnutá policejním prezidiem varovně ukazují na rok 2006. Policie tehdy řešila 14 trestných činů spojených s únosy dětí. Do černé statistiky se dále neslavně zapsaly také roky 2005, 2007 a 2014. V těchto letech se počet trestných činů řešených jako únos dítěte dostal na dvanáct únosů. Pokud jde o pohřešované děti, těch je za rok tisíce.
Důležité rady pro rodiče. Jak předejít tragédii?
Ministerstvo vnitra na svém webu radí, jak postupovat při zmizení dítěte a jak mu předejít. Komunikujte se svým dítětem, zajímejte se o jeho problémy, naslouchejte mu, vnímejte změny v jeho chování. Mějte vždy přehled o tom, kde a s kým se vaše dítě nachází, mějte přehled o jeho denních aktivitách. Vysvětlete dítěti klidným a přiměřeným způsobem (v závislosti na jeho věku), jaká nebezpečí ho mohou potkat a jak jim může čelit, na koho se může obrátit s žádostí o pomoc.
Učte děti, aby věřily svým vlastním pocitům, ujistěte je, že mají právo říct kdykoliv „NE“, jestliže cítí, že není něco v pořádku. Vždy velmi dobře zvažte, komu své dítě svěřujete, a tyto osoby si náležitě prověřte (např. chůva). Pro případ zmizení dítěte mějte k dispozici (nejlépe vždy při sobě) aktuální fotografii vašeho dítěte.
Pokud přesto dítě zmizí, rychle jednejte
Kontaktujte policii na kterékoliv policejní služebně nebo na lince tísňového volání 158 ihned, jakmile zjistíte, že se vaše dítě ztratilo, vyvarujte se pozdního oznámení, rozhodovat mohou i minuty. V závislosti na věku dítěte prohledejte všechna místa, kde by si dítě mohlo hrát nebo kde by mohlo usnout, uvědomte si, kdy a kde jste jej viděli naposledy, i malé dítě je schopno ujít několik kilometrů. Poskytněte policii detailní popis vašeho dítěte včetně oblečení a zvláštních znamení (jizvy, tetování, mateřská znaménka), předejte policii aktuální fotografii vašeho dítěte v odpovídající kvalitě, informace o jeho zdravotním stavu a užívaných lécích.
- Informujte policii o okolnostech zmizení dítěte, kdy a kde, popřípadě s kým jste jej naposledy viděli.
- Policii uveďte jen pravdivé a nezkreslené informace, v žádném případě informace nezatajujte, i sebemenší detail může být významný pro pátrání včetně změn v chování dítěte před jeho zmizením.
- Zamezte přístupu sousedů, známých a dalších osob mimo rodinu do domu nebo bytu, odkud se dítě ztratilo, do doby, než policie provede šetření na těchto místech.
- Buďte neustále na příjmu, aby vás policie mohla bez problémů kontaktovat. Pohřešování dítěte představuje pro každou rodinu velké psychické trauma, máte proto možnost využít služeb policejního psychologa.
- nebojte se také kontaktovat neziskové organizace pomáhající lidem v obtížných životních situacích či linky důvěry.
Není to jako ve filmech, ALE...
Ve většině případů nejde o žádný připravený únos, tak jako to vidíme v některých detektivních filmech v televizi. Většina dětí se prostě zatoulá sama. Dávejte si proto pozor například na pouti, výstavách, v centru města, prostě na místech, kde jsou davy lidí.
Může to být opravdu vteřina. Dobrým řešením může být identifikační náramek, který je k dostání v mnoha různých typech a barvách. V nouzi stačí obyčejná fixa, kterou napíšete telefonní číslo na ruku dítěte.