Nic zlého ve Zlonicích
Malý městys s více než dvěma tisíci obyvateli najdete blízko Slaného. Podle archeologů byla tato oblast osídlena již v pravěku, ale první písemné zmínky o tvrzi, na které sídlila vrchnost, pocházejí z počátku 14. století.
V 16. století získal Zlonice Václav Valkoun z Adleru a jeho rod je vlastnil až do poloviny 18. století. Právě jeho příslušníci se zasloužili o stavbu renesančního zámku, v 19. století pak přestavěného do klasicistní podoby. V samotném závěru éry Adlerů, v roce 1705, byly Zlonice povýšeny na městečko a o dva roky později zde byla postavena radnice. Poté se ve vlastnictví vystřídalo několik šlechtických rodů, např. Liebštejnští z Kolovrat a Kinští z Volynic a Tetova. Ti významně ovlivnili rozvoj obce až do minulého století.
Městečko barokních památek
Zlonice i okolí jsou poznamenány barokním slohem. V jeho duchu je postaven kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož výstavba začala v roce 1727 a byla ukončena roku 1744, farní budova, významný barokní obytný objekt, dílo architekta K. I. Dientzenhofera i budova špitálu, dnes Památník Antonína Dvořáka.
Dva hudební géniové
Tento slavný rodák z Nelahozevsi se přistěhoval do Zlonic v roce 1853, protože jeho otec zde provozoval hospodu. Na svůj krátký pobyt zde a především na svého učitele hudby Antonína Leihmanna vzpomínal po celý život. Zlonicím věnoval svou 1. Symfonii Zlonické zvony. Městečko přálo hudebním talentům. Zlonice jsou rodištěm významného skladatele chrámové hudby, sbormistra a varhaníka, Karla Douši. Příště vzpomeneme výročí jeho narození a připomeneme jeho slávu současníkům.
