Podle Putina byl rozpad SSSR katastrofou. Generál Šedivý vysvětluje, o co dnes Rusům jde a jak je to s útokem na Ukrajinu

Zásadní bude udržet nervy na uzdě a nedopustit se nerozvážných kroků, jinak se na hranicích s Ukrajinou může stát prakticky cokoli. Na tom se shoduje většina expertů a generál Jiří Šedivý s nimi souhlasí. „Situace na východním křídle NATO není optimální. Ale nelze vytrhovat z kontextu jednotlivé segmenty situace a opomíjet ty další. Tendence k tomuto stavu byly zřetelné již dlouho. Jen jsme je nechtěli vidět a někdy i naše kroky byly málo uvážené,“ má jasno bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR.

Politici ignorovali bezpečnostní experty

Vladimir Putin se nikdy netajil tím, že by chtěl obnovit vliv Ruska nejen na hranicích bývalého Sovětského svazu. „Podle jeho názoru byl rozpad SSSR největší katastrofou dvacátého století. Svoje odhodlání demonstroval už v roce 2008 v krátké válce s Gruzií, kdy Rusko obsadilo Jižní Osetii a od roku 2014 dobře známou situaci na východní Ukrajině a anexí Krymu. Tendence pro znovurozšíření ruského vlivu byly také dlouho patrné z budování celé sítě zásobování Evropy energetickými surovinami, plynem především,“ vysvětluje souvislosti Šedivý.

Závislost Evropy na ruském plynu a "nekonečné" debaty kolem výstavby plynovodu Nord stream (nyní Nord stream 2) Putinovi také hrály a stále hrají do karet. „Ačkoli bezpečnostní experti neúnavně upozorňovali na tento nebezpečný trend, politická rozhodnutí založená na zcela evidentně špatných analýzách ruských záměrů v prosazování národních zájmů nás přivedly do současného stavu dramatického zvyšování ceny plynu.“

Chce zastavit sbližování Ukrajiny s NATO

V současné době Evropa řeší celou řadu problémů, jako je inflace či boj s pandemií nemoci covid-19 a další. „Putin tak pravděpodobně vyhodnotil, že je to vhodná doba pro posílení moci Ruska. Nejdříve pohybem vojsk v západní části země již poněkolikáté v tomto roce vyděsil Evropu a státy východní Evropy především. Vyprovokoval představitele Ukrajiny nejenom k zbytečně kategorickým výrokům, ale i posilování armády a k vojenským akcím. Mimo jiné už toto výrazně vyčerpává Ukrajinu, která potřebuje naopak klid pro budování společnosti,“ analyzuje Šedivý.

Podle něj jakákoli chyba ukrajinského vedení na východní Ukrajině může vést k opakování scénáře z Gruzie v roce 2008. „V požadavcích, které Putin vznesl na adresu NATO, je jich řada přehnaných. Je zřejmé, že jádrem je striktní požadavek na zastavení rozšiřování Severoatlantické aliance dále na východ, což v zásadě znamená zastavit proces sbližování Ukrajiny s NATO. Druhým zásadním požadavkem je zastavit rozmisťování prostředků americké protiraketové obrany, která by mohla výrazně omezit schopnosti Ruska vybalancovat deficit kvality ruské armády v porovnání s armádou USA, zejména pak jaderných kapacit.“

Útok na Ukrajinu v lednu? To ne

Další požadavky ruského prezidenta už nejsou tak zásadní a mohou být tématem pro debatu v rámci vyjednávání o bezpečnostních zárukách, které Rusko požaduje. „Putinovi určitě jde o jednání, ale v pozici, která by byla mnohem silnější než v minulosti. Demonstrace síly několika vševojskových divizí je pozadím, na kterém se má celá "ruská ruleta" odehrát,“ uvažuje generál.

Pojem "ruská ruleta" podle něj není zase tak mimo realitu. Rusko prý určitě masivně nezaútočí v lednu na Ukrajinu tak, jak to někteří politici, ale i vojáci předávají do sdělovacích prostředků. „K takovým tvrzením chybí řada dalších nutných zjištění. K "masivnímu" útoku na Ukrajinu by muselo již dnes Rusko provést řadu opatření, která by bylo možné ověřit běžnými zpravodajskými cestami. Pokud si ovšem sami některé informace nevymýšlíme nebo nepřeháníme. Například už dnes by musely být předsunovány zásoby potřebné pro vedení delší operace takového množství vojska. Již dnes by určitě neunikla pozornosti veřejnosti příprava teritoria, které by bylo ovlivněno bojovou činností. To se nedá provést během několika týdnů.“

Je třeba využít požadavky k zahájení rozhovorů

Ruku v ruce s vojenskými přípravami by již probíhala také dezinformační kampaň na ukrajinském území, včetně působení na vlastní ruské obyvatelstvo. „Rozsáhlé bojové nasazení by vyžadovalo následné doplňování vojsk o zraněné a zabité vojáky. To by určitě vyvolalo odezvu v ruské společnosti. Nic není známo o přípravě ruského zdravotnictví na příjem velkého množství zraněných vojáků, již dnes by Rusko vytvářelo zvýšené zásoby pohonných hmot, jinými slovy, nedostatek zásobování Evropy ropou by byl výraznější než problém v zásobování plynem,“ přidává další skutečnosti Šedivý.

Faktem však je, že ruský ministr zahraničí Lavrov vyhrožoval, že pokus Ukrajiny vojensky zasáhnout v oblasti separatistických republik by znamenal zničení Ukrajiny. „Je tedy potřeba využít ruského seznamu požadavků k zahájení rozhovorů, při dodržení i našich červených linií podobně, jako to avizuje Putin. Ale dokud se jedná, neválčí se. Jiný problém jsou zmíněné separatistické republiky a vztah Ukrajiny na jedné straně, na straně druhé Ruska. V tomto případě by ale pravděpodobně Rusko použilo podobný scénář jako v roce 2014 a dalších letech.“

Chyba na jedné či druhé straně může vést ke katastrofě

Jaký cíl tedy Putin sleduje? S největší pravděpodobností chce jednat a v duchu velmi složitého globálního bezpečnostního prostředí, za demonstrování vojenských schopností, doufá v dosažení mnohem lepšího výsledku v jednání s NATO a USA.

„Uvědomuje si fiaska, která zažil prezident Gorbačov. Ale právě pro složitost situace a za harašení velkého počtu zbraní může chyba na obou stranách vést ke katastrofě. Snad ale ještě ne dnes. Generálové obou znepřátelených táborů – NATO a Varšavské smlouvy to zvládli i v době studené války, proč by se tato situace nedala zvládnout i dnes.“

KAM DÁL: Úspěch Tálibánu může odstartovat novou vlnu terorismu. Evropa se chytla do vlastní pasti, problémem jsou současní i bývalí migranti.