Poslední, co v životě vidí, je sekačka. Tisíce srnek ročně přijde o život při senoseči. Ale už se jim blýská na lepší časy
Období od května do poloviny července je čas, kdy srny kladou mláďata do vysoké trávy na lukách, aby k nim matčin pach nepřilákal predátory. Srna je chodí jen několikrát denně krmit. Čerstvě narozená mláďata neumí chodit, a když se k nim přiblíží sekací stroj, mládě se jen instinktivně přikrčí a není schopno utéci. Ročně tak podle odhadu ochránců přírody zemře kolem 60 tisíc malých srnčat.
Jde o desetitisíce nemohoucích nádherných mláďat ročně. Zvířata je nutno najít a přemístit do bezpečí a je také třeba zjistit, kdy se kde chystá senoseč. Pomáhají myslivci i drony s termovizí. O srny a jejich záchranu se stará také spolek Zachraň srnče před sekačkou. Čtidoma.cz vyzpovídalo jeho předsedkyni Irenu Křesákovou.
Dobrovolníci i drony s termovizí
Kolik srnčat přijde ročně o život?
Statistiky udávají kolem 60 000 mláďat ročně. Při podrobnějších výpočtech bohužel možná i více.
Kolik jste během své činnosti zachránili živočichů?
Odhadem 600 včetně letošní sezóny, která končí.
Vychází vám vstříc státní orgány?
Obávám se, že legislativa, co se týče ochrany zvěře, je velmi nedostatečná. Zákony existují, ale nejsou jasně dané a nikdo nekontroluje jejich plnění nebo efektivitu.
Spolupracujete s myslivci?
Ano, většinou mají zájem o spolupráci a občas se k nám při akcích přidají. Někdy velmi aktivně, někdy méně, podle počtu myslivců v MS a času.
Jak zjišťujete, kde bude probíhat senoseč?
Máme dohodu o hlášení zemědělci, kteří hlásí mysliveckým spolkům, kde se pole nachází (zároveň honitba). Někdy nám to hlásí až myslivci, kterým to právě volal zemědělec.
Jak by vám mohla veřejnost pomoci?
Určitě tím, že si budou lidé všímat, jak v jejich okolí ochrana a prevence úmrtí mláďat při sečení probíhají, nebo se budou ptát zemědělců i myslivců a odkazovat je třeba na nejbližší skupinku, která je v jejich okolí, nebo se sami aktivně zapojí tím, že skupinku založí nebo se nabídnou jako dobrovolníci myslivcům nebo právě skupinkám (najdou je na mapě na našich stránkách www.zachransrnce.cz). Nyní sháníme často i piloty s licencí k dronům s termovizí.
Pomáhají dobrovolníci i firmy
Jednou ze společností, které spolku pomáhají, je i Farmíto, spolupráci Čtidoma.cz popsal Tomáš Grmela: „Naše společnost již druhým rokem spolupracuje s dobrovolnickým spolkem Zachraň srnče před sekačkou z.s. Kromě finančních darů jsme letos zakoupili a poskytli plně vybavený dron, který dobrovolníci každý den využívají při záchranných akcích. Dále pomáháme i s celkovou propagací této iniciativy a při náboru nových dobrovolníků. Právě nábor je jednou z priorit a jedná se zejména o piloty dronů. Záchranné akce vždy probíhají v koordinaci s myslivci i samotnými zemědělci.“
Dotace na senzorové lišty
K ochraně srnčat se hlásí i samotné ministerstvo zemědělství, jeho mluvčí Čtidoma.cz řekl: „Ministerstvo zemědělství loni zavedlo pro zemědělce dotaci na senzorové lišty, které upozorní obsluhu žacího stroje na zvíře v porostu. Dále na nákup dronů včetně termokamery, které umožní zvíře v porostu odhalit. Na nákup senzorových lišt i dronů budou moci zemědělci požádat i letos, příjem žádostí proběhne předběžně v říjnu. K ochraně srnčat přispívají i dotace na plochu.
Ministerstvo zemědělství ví o různých občanských iniciativách. Oceňujeme práci dobrovolníků, kteří spolupracují se zemědělci i s myslivci a srnčata v porostech vyhledávají. Je potřeba komunikovat ze strany zemědělců směrem k myslivcům, aby včas znali termín sečení, a mohli tak s dostatečným předstihem zajistit ochranná opatření. Samo ministerstvo tak také při různých příležitostech (jednání, konference, semináře, výstavy atd.) činí, a to i cestou orgánů státní správy myslivosti, tedy cestou krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, a veřejnost o této věci informuje.“
Pozadu nezůstávají ani myslivci
Na názor myslivecké veřejnosti se Čtidoma.cz zeptalo i České myslivecké jednoty, jež nám zprostředkovala pohled pana Radka Podhoreckého, který je nejen myslivcem, ale i zemědělcem. „Je třeba zdůraznit, že donedávna se jednalo o velmi přehlížené téma, ačkoliv zákon o myslivosti ukládá zemědělcům i myslivcům povinnosti při ochraně mláďat při senosečích. Proč přehlížené téma? Protože z mnoha stran i médií je slyšet, že zvěř, včetně srnčí, je přemnožená, a jedná se bezmála o třídního nepřítele číslo jedna. Není to tak horké, a v případě srnčí zvěře je to dokonce vyloučené, s ohledem na její etologii a ekologii!
Pokud je mi známo, činnost různých spolků, které se v této věci angažují, není podporována státem, ale naopak je podporována občanskou společností, což jasně ukazuje, zda veřejnost vnímá zvěř jako, ‚škůdce‘, nebo jako významnou přírodní hodnotu. Z toho vyplývá, že v zásadních hodnotách, což je zachování zvěře v naší kulturní krajině, je veřejnost spolu s myslivci ‚na jedné lodi‘, i když to tak někdy na první pohled nevypadá.
Vnímáme dobrovolnické spolky jako vítané partnery pro myslivce, jak v záchraně mláďat, tak v zastání se existence zvěře v naší přírodě.“
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Tajemství Stínadel. Rychlým šípům je osmdesát
