Praha chce být jako Sydney. Nová budova filharmonie se může radikálně prodražit

„Zastupitelé Prahy udělali důležité rozhodnutí pro vznik nového koncertního sálu, který se stane impulsem pro zahájení tolik potřebné proměny zanedbaného území Bubny-Zátory a vznik nové a moderní městské čtvrti na levém břehu Vltavy,” tak v úvodu svého prohlášení hodnotí situaci náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček. Projekt samostatné budovy filharmonie se tak pomaličku rýsuje do konkrétní podoby.

V přípravách je tak jedna z největších mezinárodních architektonických soutěží od doby neúspěšné realizace Národní knihovny, která jak známo nevznikla z vítězného návrhu Jana Kaplického na Letné. Jaké podobné stavby, jež měly stejné ambice, se nakonec městům zásadně prodražily? 

Česká voda mizí v polském dole. Sousední úřady stížnosti zpochybňují, říká Krejčová z Greenpeace

Nová čtvrť, nové město

Budova Vltavské filharmonie v Praze by podle doporučení z analýzy poskytnuté ateliérem Henning Larsen měla mít celkem tři sály: hlavní – koncertní, a to až pro 1 800 diváků; malý sál pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 míst. Hlavní koncertní sál by měl nabídnout světovou úroveň akustiky a zázemí odpovídající standardům 21. století, díky čemuž by se mohl stát kulturním centrem hudebního života v Praze.

Oficiální údaje o plánech a funkci nové dominanty Prahy zní slibně, ale je nutné zmínit i rizika, která takový projekt mohou zásadně ovlivnit. Doposud se o nové filharmonii v oblasti Vltavské na Praze 7 hovoří v košatých a idealistických vizích. Nelze popírat, jak důležitou funkci může tento projekt hrát v mezinárodním měřítku, ale také v regionálním při rozvoji oblasti brownfieldu Bubny-Zátory, kde má vzniknout zcela nová čtvrť kapacitou podobná pražským Vinohradům. 

„Nyní musíme stanovit a vypsat podmínky mezinárodní architektonické soutěže tak, aby byl naplněn cíl projektu – a tím je nový, živý, otevřený a plně využívaný veřejný kulturní prostor pro všechny návštěvníky, a především Pražany,“ sdělil předseda zastupitelského klubu Spojené síly pro Prahu Jiří Pospíšil.

A co peníze? 

Předně je nutné zdůraznit, že vybudovat v současné ekonomické nestabilitě tak významnou kulturní dominantu nemusí být vůbec snadné. Právě podmínky mezinárodní architektonické soutěže pravděpodobně odhalí i finanční možnosti Prahy, aby se z velkých vizí nestala jenom chudá napodobenina snu, který nelze splnit. 

Zvracení, průjem, horečka, ale i smrt: Rotaviry jsou pro kojence nebezpečné, připraví je o tekutiny

Hned dva příklady, ke kterým se chce Praha pravděpodobně přiblížit, ukazují, že vytvořit progresivní a zajímavou architekturu podobného významu vyžaduje dostatečně bezpečný finanční polštář. 

Jedná se o nedávno otevřenou filharmonii v Hamburku, která se radikálně prodražila z původních 8 miliard Kč na neuvěřitelných 24 miliard Kč. Nikdo nepopírá, že dílo basilejské kanceláře Herzog & de Meuron je unikátní, ale jedná se o jednu z výstrah, která může Prahu také potkat. Podobný příběh zažila i dnes ikonická stavba opery v australském hlavním městě Sydney. Původně měla totiž stát 7 milionů australských dolarů a konečný rozpočet se uzavřel na astronomické částce 102 milionů australských dolarů. 

„Projekt pomůže nastartovat nejen revitalizaci území Bubny – Zátory, ale výrazně posílí Prahu v celosvětovém kontextu,“ shrnuje Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Doufejme tak ve jménu veřejných financí, ale také rozvoje hlavního města, že se tato vize naplní a projekt pražské budovy filharmonie se nepromění v nehospodárný projekt, který přinese pouze problémy. Mohla by následně vzniknout dlouhodobá nedůvěra v realizaci takto důležitých městských staveb, jež potřebuje každá zdravě se vyvíjející a prosperující společnost. 

KAM DÁL: Doba plastová. Vědecká studie odhalila, že plastové částice v těle matky se dostanou do plodu dítěte