Praha dostane stamiliony na sociální služby. Nechce však velké ústavy, což je někde problém
Ministerstvo práce a sociálních věcí přidělí Praze stovky milionů z evropského operačního fondu na rozvoj sociálních služeb. Radní hlavního města budou v pondělí schvalovat prvních 150 milionů korun. Peníze by měly jít na podporu organizací, které zajišťují pečovatelskou službu přímo v domovech klientů, i na rozvoj pobytových služeb.
Cílem je, aby lidi s postižením nebylo nutné přesouvat do mimopražských domovů, které město provozuje. Nechce ale stavět velká lůžková zařízení. Jedno takové plánovala vybudovat Praha 12. "Dávám radě ke schválení první z projektů zaměřených na posílení kapacit sociálních služeb v Praze tak, aby lidé v ní mohli zůstat a nemuseli odcházet, a ti, kteří se budou chtít vrátit, aby tak mohli učinit," řekla radní Milena Johnová (Praha Sobě).
Audit ukázal pochybení
Radní se v poslední době zaměřila na fungování domovů pro lidi se zdravotním postižením. Těch město provozuje celkem 15, z toho 11 je mimo metropoli. Audit jednoho z nich ve Svojšicích na Kolínsku ukázal významná pochybení, na základě kterých Johnová odvolala ředitele. Město připravuje pět dalších podobných auditů.
Johnová uvedla, že nepovažuje za ideální posílat lidi se zdravotním postižením mimo Prahu a vytrhnout je tak z jejich komunity. Chce proto najít kapacity přímo v metropoli. "Hledáme objekty, ve kterých by bylo možné rozšířit pobytové služby tady v Praze," uvedla radní. "Máme teď několik malých projektů z městských částí, které se týkají hlavně lidí v seniorském věku," dodala.
V Praze 12 narazili
Pobytová zařízení pro lidi s postižením v Praze jsou podle radní většinou určena právě seniorům a lidem trpícím Alzheimerovou chorobou či dalšími typy demence. Pro jiné druhy duševních či tělesných postižení lůžkové kapacity chybí. "Proto se lidé odvážejí do mimopražských zařízení, protože v Praze pro ně vlastně není nic," řekla. Město to chce v budoucnu změnit, a to budováním lůžek ve spolupráci s městskými částmi a jejich organizacemi i soukromými provozovateli. Důležité je podle radní také zmírňovat tlak na pobytová zařízení tím, že se zlepší dostupnost pečovatelské služby přímo v domovech klientů, která by měla být dostupná i večer či o víkendech.
Johnová se nicméně chce vyhnout stavbě velkých lůžkových zařízení. Takové chtěla vybudovat Praha 12. "Projekt máme hotový a v tomto volebním období bychom chtěli postavit první etapu pro 100 osob," sdělil radní městské části Lukáš Findeis (Piráti). S tím nicméně na magistrátu narazili. "Je to obrovské zařízení a my máme v koaličním programu napsáno, že budeme budovat malá, do komunity začleněná zařízení," vysvětlila Johnová s tím, že magistrát radnici peníze na stavbu nedá. Domov pro lidi s Alzheimerem a podobnými typy onemocnění pro asi 30 klientů chce na Proseku postavit i Praha 9.
Někde plány jsou, jinde ne
Z pražských městských částí nyní provozuje lůžkové zařízení například Praha 15, je určeno zejména pacientům s Alzheimerovou chorobou. "Plány na rozšiřování těchto služeb máme, jelikož charakteristickým rysem nejenom v Praze je stárnutí populace," sdělil místostarosta městské části Michal Fischer (ODS). Dva obdobné domovy má také Praha 10, ta však jejich rozšiřování neplánuje.
Podle mluvčího městské části Jana Hamrníka dává radnice na sociální a zdravotní péči téměř 140 milionů korun ročně, což je nejvíce ze všech radnic. "Současné financování sociální oblasti ze strany státu je nedostatečné a navíc velmi nestabilní, což ztěžuje udržení stávající sítě sociálních služeb, natož pak její rozšíření," uvedl. Další městské části na pobytové služby přispívají prostřednictvím dotací, ty větší v rámci svých příspěvkových organizací provozují denní stacionáře a terénní pečovatelské služby.
