Prasklé kormidlo a skákavé vlny, to zažili na Torpedu z Prahy do Doveru

První část plavby po Labi z Prahy až do Cuxhafenu trvala týden, podle plánu. K prvnímu střídání posádky dochází v Magdeburgu. Prvních 450 km na moři vál příznivý vítr, ale dost často se plulo proti proudu, který zde dosahuje cca 2 kts. 

Výpověď kapitána Pavla Poláka

21. 5.  Litoměřice - komorami jsme proplouvali bez problémů

22. 5. Děčín - a ven z ČR

V řece je málo vody, takže dřeme kýlem o dno a drbli jsme i kormidlem. Vyrazilo to stůl, rozdrobilo polystyren, který držel kýl, a utrhlo provaz, který držel kormidlo. 

23. - 24. 5. Drážďany, Míšeň Magdeburg, Haltensleben, Dessau

Cestou do Magdeburgu řeku lemují lesy a krajina je zajímavá.

V Magdeburgu jsme vyměnili část posádky. Radim a Petr dorazili autem a maminka s Vladimírem odjeli domu. V Haltenslebenu je veliký nákladní přístav a taky sportovní Marina. Zde jsme nabrali vodu a vyměnili provizorní překližkový kýl za pevný. Chtěli jsme použít jeřáb,

ale žádný tu není. Spouštíme ho tedy na lanech do vody a vtahujeme přes kladky ploutvovou skříní dovnitř. Jde to překvapivě dobře a po 2 hodinách je hotovo. Kolem přihlíží pár Němců z mariny a nechápou. Něco takového ještě neviděli.

Vyplouváme asi v 16:00 a do večera jsme před Wolfsburgem. U mola na 256. km je příjemná restaurace, tak jdeme na pivo a pizzu.

Ujeli jsme asi 120 km v nepříjemném chladném a deštivém počasí. Krajina kolem Wittenbergu a Dessau je plochá, nudná a pustá. Zastavujeme ve sportovní marine (wassersportcentrum) u pana Henninga a doplňujeme benzín. S tím je na Labi i na kanálech problém. Na nějaké čerpačky můžete zapomenout. Když zastavíte v nějakém městečku, jdete pro benzín i několik kilometrů.

Pan Henning nám doporučuje vyplout rychle dál, abychom ještě stihli komory za Magdeburgem na mittellandkanal. Po dešti je totiž více vody, ale dost možná půjde dolů. 

Jsme rychlí jako blesk

Průjezd městem byl jako blesk. Normální rychlost je 11 -12 km/h, která v proudu vzroste na 14 -15. V centru Magdeburgu u mostu Stormbrucke jsme frceli 19.

Za odbočkou z Labe do kanálu je vyrovnávací komora a pak dlouhý prováděcí kanál k velké komoře a lodnímu výtahu. Převýšení je zde asi 20 m komora (menší než výtah) je gigantická. Objem vody, který sem musí napustit (aby proslavili jednu malou kocábku), je tak velký, že to natéká asi 30 min. Nahoře se vyvazujeme hned u vjezdu k výtahu a jdeme se podívat na motorem Labe, ve kterém teče Mittellandkanal. Je to pěšky asi 3 km, ale stojí to za to. Dvě řeky nad sebou.

29. 5. Cuxhafen - Vlieland. Záchranná akce

V neděli jsme vypluli z Cuxhavenu s tím, že jedeme nočku. Vítr postupně zesiloval asi na 25 kt a s ním rostly nepříjemné krátké vlny, které jsou zde pro východní směry typické. V 5 hodin ráno praskl po nárazu jedné vlny závěs kormidla a byli jsme neovladatelní. Ve vteřině bylo jasné, že v těchto podmínkách nemáme šanci závěs ani provizorně opravit. Pokusili jsme se vyrobit z dostupného materiálu náhradní kormidlo, ale účinnost byla ve vlnách nulová. Foukalo ke břehu, takže nebylo co řešit. Za 2 - 3 hodiny bychom byli na skále nebo písku. Kromě toho nám nebylo nejlépe od žaludku (dva ze čtyř už krmili ryby). Zavolali jsme PAN PAN a okamžitě se ozvala odpověď, ať nic neděláme a počkáme na ně, že tam budou za 10 min. (zachraňovali zrovna poblíž jinou loď). Fakt za chvíli tam byli. Jeden záchranář skočil po dost složitém přiblížení k nám na loď. Jmenuje se Tijes Van Den Berg. Říká, že rád skáče na lodě, ale teda, žádná sranda. Je to Spiderman velký jak hora. Udělali jsme váhu z nejsilnějšího lana, co jsme našli na lodi a upevnili ji na zadní vinšny. Záchranáři nám hodili tažné lano - síla tak 30, na které jsme ho navázali. Dozadu jsme ještě vypustili vodní kotvu, která měla stabilizovat loď při vlečení. Samotné tažení v těchto podmínkách nebyla žádná sranda. Loď lítala na všechny strany a reálná rychlost proti dnu byla 1 - 1,5 kts. Bylo nám blbě všem včetně Tijese.

Během tažení se lano 2x přetrhlo a váha vodní kotvy téměř předřela. Když jsme byli poblíž pobřeží, vyvázali nás na bok lodi a pak jsme už jeli o něco rychleji. Celá akce trvala 3,5 hodiny a všichni jsme toho měli dost. Záchranáři nás vyvázali na molo a mazali zachraňovat další loď. Neskutečná práce - hluboce smekám. Všichni jsou to dobrovolníci. Dělají to zadarmo a každý má svoji normální práci. Tijes je instruktorem Kite surfingu. Hrozně jsem se mu omlouval, že jsme je museli zavolat. On mi řekl "to je v pohodě, když jdou tyhle vlny, jsou podobné poruchy na denním pořádku. Dobře, že jste volali hned a nepokoušeli se o nějakou nesmyslnou improvizaci. Pak přijedeme k lodi a tam je polomrtvá posádka, která nám nic nepomůže a záchrana je pak o moc těžší". 

Člun KNRM nás odtáhl do přístavu Laewersoog. Tam jsme po zbytek dne opravovali kormidlo. Záchranáři nám řekli, že v této části moře jsou podobná poškození naprosto běžná, protože vlny z východního větru jsou dost devastující. 

6. 6. Překročení kanálu La Manche z Calais do Doveru

V Anglickém kanále byl hodně silný boční proud, který má neuvěřitelnou sílu. Vychýlil nás z ideálního kurzu asi o 10°, který jsme před Doverem bez problémů stáhli zpět. Loď se chová naprosto normálně a přiměřeně své velikosti a tvaru. Z hlediska plachet je spíše přeplachtěná. Používáme menší ze dvou kosatek, které mám, a zmenšenou hlavní plachtu. Většinou jsme jeli na boční a nebo zadoboční kurzy. Od 15 kts větru refujeme. Nejsilnější vítr byl okolo 25 kts a to jsme použili třetí ref na hlavní plachtě a zmenšenou kosatku cca na polovinu. Největší problémy nám dělají krátké skákavé vlny, ve kterých je těžké udržet kurz. Tyto vlny téměř vylučují použití autopilota. Tvoří se v mělkých vodách při směrech větru, kde není za námi "dost dlouhá vodní plocha".

Opatrná plavba se zlomeným závěsem kormidla

Vzhledem k tomu, že se nám při první noční plavbě v těchto podmínkách zlomil závěs kormidla, snažíme se teď jet velmi zvolna a loď zbytečně nepřetěžovat. Takhle opatrně rozhodně nejezdíme ani na Orlíku. Náklon lodě ve větru je mezi 5 - 10°. Mimochodem ten závěs je konstrukční slabina, které si je vědom i výrobce, protože nám rovnou už na první plavbu přidělil zadarmo jeden náhradní navíc. Ten původní držel až do teďka a to jsme ho fakt nešetřili. Ten nový jsme nechali v přístavu Leauwersoog vyztužit žebry, takže bude snad o dost pevnější. Majitel výrobní dílny Olaf odvedl perfektní práci. To měli udělat už v Polsku - je to šlendrián.

Když se loď zatíží více nalevo, motor tolik nevyskakuje

Ve slabém větru jsme použili i spinaker a drifter. Rychlost plavby na jakýkoliv vítr a kurz se pohybuje mezi 6 - 7,5 kts, což je myslím docela dost vzhledem k tomu, že teoretická maximálka dvacetosmičky je asi 6,5. Pevný kýl zatím pracuje dobře a ploutvová skříň se nijak nehýbe. Závěsný motor ve velkých vlnách trochu vyskakuje z vody, ale když se loď zatíží více nalevo, je to v pohodě. Používáme ho stejně jen k zajíždění do přístavů.

Radost mi dělá solární panel, který je schopen celkem dobře pokrýt spotřebu lodě včetně ledničky, autopilota a přístrojů a tabletů, které používáme. I při zatažené obloze jsme v mírném plusu. Naopak překvapivé problémy máme s datovým připojením, které nám moc nefunguje.

Zítra ve 4 ráno pokračujeme na jihozápad směrem na Eastbourne vstříc dalším námořním dobrodružstvím. Má foukat dost málo, tak tam snad dojedeme.