Přerovský skanzen se nedávno rozrostl. Nebrání se moderním technologiím

Největší dostavba od založení

Přerovský skanzen byl založen roku 1967 a nedávno tu byla dokončena také doposud nejrozsáhlejší stavební akce. Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem se tedy může pochlubit pěti novými objekty lidové architektury.

„Středočeský kraj má své tradice, zvyky, kroje, lidovou architekturu či slovesnost. A právě skanzeny, jako je tento v Přerově či podobný v Kouřimi, mají za úkol život našich předků ukazovat současníkům a zároveň uchovávat pro budoucnost. Jsem rád, že se v rámci tohoto projektu podařilo zachránit další památkově chráněný objekt, roubenou chalupu z Oskořínku, která by jinak za několik málo let nepochybně zcela zchátrala,“ řekl středočeský hejtman Petera.

Zaměřeno na Nymbursko

Téměř všechny stavby v areálu skanzenu mají předobraz v domech z Nymburska a jeho blízkého okolí. "Cílem je zdokumentovat život lidí ve středním Polabí v horizontu několika staletí a vytvořit co nejrealističtější obraz polabské návsi,“ uvedl radní Zdeněk Štefek.

Co bylo nejnáročnější? Přesun objektu z obce Oskořínka, který je památkově chráněn. Při jeho transportu byla poprvé v Česku použita technika převozu celých bloků zdiva z nepálených cihel. Přáli si to tak památkáři, aby se v maximu zachovala autentičnost chalupy.

Ve skanzenu přibylo několik drobných staveb jako jsou kůlny, chlívky nebo sušárna ovoce. Většími stavbami, které nově přibyly do areálu skanzenu, jsou:

• velká pilířová stodola,
• celoroubená stodola z obce Sovenice,
• kopie kovárny z obce Jíkev,
• kopie zaniklé kapličky, která se nacházela mezi Starým a Novým Přerovem.

Skanzen s moderními technologiemi

V areálu muzea byl nainstalován také nový informačně-orientační systém i s audiovizuálním průvodcem. To není vše! „Byla vytvořena i mobilní aplikace o skanzenu pro chytré telefony a nově je řešeno i osvětlení výstavních prostor ve stávajících objektech, kde jsme klasická světla vyměnili za úsporné LED osvětlení s regulovatelnou intenzitou a barvou světla, které se automaticky aktivuje po vstupu návštěvníků,“ doplnil ředitel Polabského muzea Jan Vinduška.

Doprovodný program tradiční výstavy

19. prosince (sobota)

• práce na kolovrátku a tkalcovském stavu
• práce s ovčím rounem, plstění
• výrobky ze šustí a pergamana
• výroba vitráží
• zdobení perníčků
• výrobky z korálků, filcování
• zpracování a výrobky z vizovického těsta
• výrobky z pediku a drátků
• výrobky ze slámy
• textilní a pletené výrobky
• kovářské řemeslo
• košíkářské řemeslo
• dřevořezbářské řemeslo
• vánoční pečení
• občerstvení

20. prosince (neděle)

• práce na kolovrátku a tkalcovském stavu
• zpracování ovčího rouna
• výrobky ze šustí a pergamana
• zdobení perníčků
• výroba vitráží
• háčkované, pletené a vyšívané výrobky
• vytlačovaný perník
• výrobky ze slámy a vizovického těsta
• výroba dřevěných forem na vytlačovaný perník
• košíkářské řemeslo
• dřevořezbářské a truhlářské řemeslo
• občerstvení