Pták velký jako člověk je i v Česku. Zabíjí své sourozence, říká se mu duch z bažin

Pomocí střihacích pohybů čelistmi se člunozobec zbavuje vodních rostlin, které „ulovil“ společně s kořistí
Foto: Profimedia
Zobrazit fotogalerii (2)
Pomocí střihacích pohybů čelistmi se člunozobec zbavuje vodních rostlin, které „ulovil“ společně s kořistí
zajímavost

Může dorůst výšky 1,5 metru a disponuje zobákem dlouhým až 0,3 metru, třetím největším ptačím zobákem na světě. Řeč je o člunozobci africkém, jehož je v Evropě pouhých osm kusů. Z toho rovná polovina žije v Zoo Praha. A jak Čtidoma.cz prozradil kurátor ptáků Antonín Vaidl, jeho chov není vůbec jednoduchý.

reklama

Jeho obří zobák a dlouhé, hubené nohy z něj dělají impozantního predátora. Dokáže stát zcela nehybně, než se vrhne vpřed, aby popadl nic netušící kořist. „Domorodci nazývají člunozobce duchem bažin, což je vzhledem k jejich často strnulému postoji i pohledu výstižné. Při lovu ryb čekají na téměř 100% příležitost, takže vydrží takto postávat i hodiny,“ vysvětlil Čtidoma.cz Antonín Vaidl ze Zoo Praha.

Připomíná prehistorická zvířata

K vidění je dnes pouze ve třech evropských zoologických zahradách, což ale není jediný důvod, proč se na něj přijít podívat. „Bezesporu zaujme svým vzhledem, který připomíná zvířata spíše prehistorická. Nejednou se proto návštěvníci v nadsázce ptali, jestli jsme je nezískali z Jurského parku.“

Studie z roku 2015, zveřejněná v Journal of African Ornithology, uvedla, že nejčastější kořistí člunozobce afrického je sumec, který tvoří 71 % jeho jídelníčku. Pochutná si však i na úhořích, hadech, a dokonce i mláďatech krokodýla. Tito ptáci jsou většinou velcí samotáři, což znamená, že jejich chov je extrémně náročný. „Je těžké sestavit pár, který by spolu fungoval celoročně. Vlastně to pro ně není přirozené,“ potvrdil Vaidl.

Poslední import do Evropy

Podle odborníka má pták také citlivou kůži na nohách, což je pro něj v rámci adaptace pohybu v mokřadech zásadní. „Řešíme to samozavlažováním rostlého povrchu jejich expozice. Dobrou zprávou je, že všichni čtyři naši ptáci, konkrétně dva páry, se těší dobrému zdravotnímu stavu a jsou ve věku, kdy je stále možný jejich chov.“

Člunozobci v Zoo Praha jsou poslední, kteří byli dovezeni do Evropy. „Jednalo se o poslední schválený transport. Museli jsme podniknout dvě cesty k výběru ptáků včetně jejich základního vyšetření, ale i náročného endoskopického vyšetření za účasti českého veterináře, abychom měli co největší jistotu s ohledem na zdravotní stav před transportem,“ dodal pro Čtidoma.cz Antonín Vaidl.

Přežije většinou jen nejsilnější

Chovné páry jsou monogamní a snášejí až tři vejce – ačkoli kvůli rivalitě mezi sourozenci se obvykle dožije dospělosti pouze jedno mládě. Obvykle se jedná o větší prvorozené ptáky, ti konkurenci buď „odstaví“ od jídla, nebo přímo zabijí. Druhé nebo třetí mládě je v podstatě náhradní, slouží jako záloha, pokud první nepřežije. Toto chování bylo zachyceno v dokumentu BBC Davida Attenborougha „Afrika“.

Nejbližšími žijícími příbuznými člunozobce jsou pelikáni. Jeho předci z řádu Pelecaniformes se objevili na konci křídového období (před 145 miliony až 66 miliony let). Pták je uveden na Červeném seznamu Mezinárodní unie pro ochranu přírody, zbývá jen 5 000 až 8 000 jedinců.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Írán se na Ukrajině učí, od Rusů má i zbraně. Generál Šedivý vyřkl nepříjemnou prognózu.

reklama
#zoo Praha #člunozobec #pták #zvířata #Nepolitická publicistika

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

reklama
Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.