Půjde k zemi? Osud unikátního balonového hangáru v Příbrami je nejasný
Je jediný svého druhu na světě, přesto nad jeho existencí stále visí otazník. Jelikož není veden jako kulturní památka, soukromý vlastník by ho mohl nechat kdykoli zbourat. Stane se to, nebo existuje naděje na záchranu?
Ojedinělý komplex sloužil jako hangár naposledy v roce 1974. Ovšem samozřejmě už ne jako zázemí pro průzkumné balony, ale pro vrtulníky. Ruku v ruce se zrušením útvaru se však z jedinečné budovy stal sklad a autopark. Po revoluci už o prostory armáda neměla zájem a přes několik soukromých vlastníků se dostal až do portfolia společnosti Ravak, kde je i dnes.
Je to na soukromém vlastníkovi
Je tedy otázkou, co s balonový hangárem bude dál. Nikdo by se nemohl divit, kdyby firma celý prostor jednoduše "vyčistila" a použila pro své jiné obchodní aktivity. Z jejich pohledu by bylo celkem logické se zamýšlet nad tím, co dělat s budovou, kterou prakticky nejde předělat na nic, co by se dalo smysluplně použít.
Navíc už dříve se zástupci společnosti nechali slyšet, že žádné muzeum vojenské historie ani nic podobného budovat neplánují. "V tomto prostoru zatím nerozvíjíme žádné aktivity," tvrdí dnes mluvčí Ravaku Jana Šlefrová. Což je samo o sobě zvláštní, protože který úspěšný podnikatel nechá ležet ladem svůj vlastní majetek, aniž by s ním měl nějaké plány na zhodnocení?
"Je to velká ostuda. Ale těžko se zlobit na Ravak, ti chtějí dělat byznys. Postarat se měl především stát. Tenhle hangár doslova mluví o naší minulosti. Nikde jinde nic podobného nenajdete. A oni to nechají dojít do stavu, kdy je to vážně snad jen na zbourání," kroutí hlavou Alois Kolář, jehož koníčkem je historie letectví Československa. Podle něj by měl co nejrychleji zareagovat nejen Středočeský kraj, ale třeba i Vojenské muzeum, ministerstvo kultury nebo město Příbram.
Ostatní budovy ano, hangár prý ne
Tím spíš, že starosta Příbrami je jedním ze spoluakcionářů společnosti Ravak. "Pokud vím, samotný hangár se bourat nemá. Ale pravdou je, že se plánuje odstranění staveb zasažených armádou ve smyslu ekologickém. Pokud vyjde dotace z ministerstva životního prostředí, tak se to stane," vysvětlil Jindřich Vařeka. Ovšem co tedy bude s bývalým hangárem, zřejmě netuší ani on sám. Nebo možná tuší, ale v rámci obchodního tajemství Ravaku říct nemůže či nechce.
Buď jak buď, osud odkazu na naši minulost je velmi nejasný. Mnoho pokusů o záchranu unikátních vojenských staveb se u nás v předchozích letech nesetkalo s valným úspěchem. Budovy se většinou nechají dojít až k tak příšernému stavu, že není jiná možnost, než je poslat k zemi a na pozemcích pak nechat "řádit" developery. Snad podobný osud nestihne i jedinečný hangár.
