Putinův problém s Ukrajinou je jinde než v NATO, říká generál Šedivý. Trump je pro Rusy darem z nebes
Konec války na Ukrajině? Možná bliká malinkaté světýlko na konci tunelu. Podle některých expertů začíná Vladimir Putin sondovat, zda by bylo možné dosáhnout míru, ruský diktátor by dokonce mohl akceptovat Ukrajinu v NATO. Možná jen plané naděje. Tím spíš že do toho mohou hodit vidle USA, pokud by se stal prezidentem Donald Trump. „Mohou se vrátit k politice, že evropské problémy by si měla Evropa řešit především sama,“ říká v rozhovoru pro náš web generál Jiří Šedivý.
Hned dva zdroje blízké Kremlu podle agentury Bloomberg uvedly, že by Vladimir Putin mohl upustit od svého odporu vůči členství Ukrajiny v NATO. Přitom právě tento jeho požadavek byl hlavním důvodem ke „speciální operaci“ a invazi do sousední země. Byl by to konec války na Ukrajině? Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je to však celé absolutní nesmysl a zmíněná tvrzení popřel.
I kdybychom ale na chvíli připustili, že Moskva opravdu nechá Ukrajinu přistoupit do NATO a byla by ochotna vyjednávat o míru, bylo by to zřejmě za velmi tvrdých podmínek, které by Kyjev jen těžko akceptoval. „Souhlas s anexí Krymu a dosavadních obsazených území Ukrajiny,“ vypočítává bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky generál Jiří Šedivý v rozhovoru pro Čtidoma.cz.
Je vůbec teoreticky možné, aby Putin souhlasil se začleněním Ukrajiny do NATO, nepopřel by tím sám sebe, svou invazi?
Myslím, že už to tak není. Putin sice bojuje o to, aby nebyla Ukrajina v NATO, ale už má NATO přímo na svých hranicích v podobě členství Finska. Již dříve do NATO vstoupilo Estonsko a Lotyšsko a koneckonců Rusko má přímé hranice se silným Polskem v kaliningradské enklávě. Problém Ukrajiny je více emoční než reálný.
Jak to myslíte?
Rusko Ukrajinu považuje i nadále za svého vazala a činí si na ni nárok z důvodu historických vazeb. Rusko odvozuje svoji historii mimo jiné od Kyjevské Rusi. Odklon Ukrajiny od Ruska považují vládci současného Ruska za zradu, a protože se Ukrajina nechtěla podřídit, má být potrestána.
Jak velkou hrozbou je případné zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA? Je možné, že by jeho politika přeměnila spojeneckou mapu a že by se USA stáhly i od závazku pomáhat spojencům?
Je to dnes stále více frekventované téma diskusí. Osobně jsem přesvědčen, že Trump by k takovému kroku nepřistoupil. Musíme si uvědomit, že i prezident USA má své limity a nemůže si dělat, co se mu zachce. Co lze předpokládat, je to, že bude mnohem více tlačit na evropské státy, aby se své obraně více věnovaly, a jak již dříve uvedl, alokovaly nejméně 2 % HDP do svých obranných programů. To není za současné doby nic nereálného a Evropané své rozpočty rychle zvyšují.
Politika USA by se tedy neměnila?
To rozhodně neříkám, naopak si myslím, že to možné je v tom smyslu, že se USA vrátí k tomu, že evropské problémy by si měla Evropa řešit především sama. To je mimo jiné problém ruské agrese na Ukrajině. Formálně nebyl žádný ze států NATO Ruskem napaden, a tedy není na stole debata o uplatnění článku 5 Washingtonské smlouvy. Pan Trump může tvrdit, že pomoc Ukrajině by měla být záležitost především evropských států, protože USA mají hodně svých problémů.
Co by to znamenalo?
Mělo by to fatální dopady na schopnost Ukrajiny bránit své území. Již dnes je zřejmé, že omezení pomoci USA Ukrajině dělá značné problémy. USA by se věnovaly svým problémům na jižní hranici, přípravě konfliktu s Čínou nebo opět Střednímu východu. Mimo jiné i NATO by mělo mít scénář velké války v Pacifiku. Pomohly by státy NATO Spojeným státům americkým ve válce proti Číně? To je totiž Trumpův současný argument, tedy že asi ne.
KAM DÁL: Bude Česko financovat Putinovu válku, když vyvlastní ruský majetek? Poslanec Kolář svůj zákon hájí.
