Putinův sen o obnovení Sovětského svazu je blíž. V sázce je přežití Ukrajiny, ale i pověst USA jako globálního lídra
Vysoká sázka ruského diktátora Vladimira Putina, že se spojenci Volodymyra Zelenského vyčerpají a přestanou napadenou zemi podporovat, je každým dnem reálnější. Znamenalo by to zhmotnění černého scénáře. Nejenže by ukrajinská armáda bez pomoci Západu a USA asi nemohla dlouho vzdorovat, ale Rusové by pak měli otevřenou cestu pro další invaze. Putinův sen o obnovení impéria by byl o něco blíž.
Mrtvé ženy, děti i staří lidé, zničená města a hluboká jizva v srdci Ukrajiny. I to je důsledek invaze ruských vojsk z 24. února 2022 a rozpoutání bezprecedentní války. Po více než roce a půl bojů a intenzivní pomoci zejména ze strany USA a Západu to vypadá, že napadená země zůstane sama. Téměř sedm týdnů poté, co prezident Joe Biden požádal Kongres o 60 miliard dolarů na další balíček pro Kyjev (spolu s dalšími 14 miliardami dolarů pro Izrael), se nestalo vůbec nic.
„Docházejí nám peníze,“ přiznal na tiskové konferenci poradce prezidenta Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan. „Hlasování proti podpoře Ukrajiny je hlasováním pro zlepšení strategické pozice Putina,“ doplnil. I tato vyhrocená rétorika je jasným signálem, že v USA už financování Ukrajiny rozhodně nepůjde snadno.
Se zimou přichází smrt
Ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Oksana Markarová prosila, aby zákonodárci její zemi neopouštěli. „Poté, co jsme tolik získali, teď přece nemůžeme prohrát,“ uvedla pro CNN. „Všichni se modlíme a doufáme v další podporu od amerického lidu.“ Právě americká veřejnost je ale do značné míry proti podpoře její země.
Jestli si někdo ještě nedávno myslel, že USA zůstanou s napadenou zemí tak dlouho, jak to bude potřeba, tak se spletl. Rostoucí pochybnosti o americkém závazku přicházejí s krutou zimou, kdy se očekává, že Rusko znovu zaútočí na ukrajinské civilisty a elektrárny. Pro obyvatelstvo země by to mohlo znamenat katastrofu.
Navíc se objevují další a další náznaky, že Moskva dokázala obnovit své vyčerpané síly i výzbroj a má k dispozici zásobu raket a dronů od spojenců, jako je Severní Korea a Írán. A samozřejmě je tu jedna věc – válka Izraele s Hamásem v posledních týdnech Ukrajinu zastínila, nad čímž se prezident Volodymyr Zelenskyj v posledních dnech veřejně pozastavoval, a varoval před důsledky.
Pověst USA je v ohrožení
V sázce jsou nyní dvě věci. Za prvé samotné přežití Ukrajiny, za druhé pak pověst Spojených států coby globálního lídra a světového „policajta“. Vždyť před pouhými dvěma týdny americký ministr obrany Lloyd Austin v Kyjevě veřejně řekl Zelenskému: „Zůstaneme s vámi tak dlouho, jak bude potřeba.“ Ale mohou USA skutečně dodržet tento slib? Nejde jen o krátkodobé financování Ukrajiny, ale například také o to, že bez šancí na návrat do Bílého domu není Donald Trump, který je k Ukrajině nepřátelský. Naopak se netají sympatiemi k Putinovi.
Myšlenka, že Washington opustí demokratický, suverénní národ bojující proti invazi, kterou začal Kreml, by byla kdysi nemyslitelná. Nejenže by to odnesla Ukrajina, USA by ale také vyslaly jasný vzkaz dalším protivníkům, jako je Čína, že země nedodržuje závazky vůči svým spojencům. Trumpovo heslo „Amerika na prvním místě“ by v konečném důsledku mohlo překreslit mapu zájmů Spojených států. Zřejmě ne k lepšímu.
Putin vyhraje tím, že přežije
Jisté je, že Putin vše bedlivě sleduje, dobře ví, co se v USA děje. A je to voda na jeho mlýn. Pokud by zabral Ukrajinu, cesta k jeho snu o obnovení slávy Sovětského svazu by byla zase o něco blíž, měl by otevřené brány k invazi do dalších států. „Podle jeho názoru byl rozpad SSSR největší katastrofou dvacátého století. Svoje odhodlání demonstroval už v roce 2008 v krátké válce s Gruzií, kdy Rusko obsadilo Jižní Osetii, a od roku 2014 dobře známou situací na východní Ukrajině a anexí Krymu,“ řekl pro Čtidoma.cz bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Jiří Šedivý.
Republikánský senátor Jim Risch z Idaha, který působí ve výborech pro zpravodajství a zahraniční vztahy, minulý měsíc na mezinárodním bezpečnostním fóru v Halifaxu řekl: „Vladimir Putin má důvod věřit, že tuto válku vyhraje tím, že nás přežije. Sledují každé slovo, které je proneseno ve Spojených státech.“
Navíc to nevypadá, že by se situace v dohledné době zlepšila, jako by neexistovalo východisko. Pravicoví republikáni požadují schválení balíčku, který by zásadně změnil imigrační politiku USA výměnou za podporu Ukrajiny. Pro demokraty v Senátu je to ale nepřijatelné. Prezident Joe Biden podle některých komentátorů nijak nemůže uplatnit svůj vliv, protože prakticky žádný nemá. A Putin sedí v Kremlu, dívá se a moc se mu to líbí.
Reálná pomoc Ukrajině je velmi nejistá
Ruský diktátor je ochoten obětovat životy svých vojáků v prakticky neomezené míře, nezáleží mu na nich, jsou jen zboží, věci. Díky tomu je schopen vést opotřebovávací válku, dokud jeho nepřítel nevykrvácí. Nejen na bojišti, ale i obrazně – případné politické změny v USA a Evropě mu budou hrát do karet (nakonec, Slovensko v čele s Robertem Ficem už ukázalo, jak to může v reálu vypadat).
Je třeba si také uvědomit, že Rusko a Ukrajina jsou ve skutečnosti ve válce již více než deset let – od té doby, co Putin v roce 2014 anektoval Krym. Ani jedna strana ale nechce jednat o ukončení konfliktu. Sázky jsou tak vysoké, že to zkrátka nejde. Řešením mohla být nedávná ofenziva ukrajinské armády, ta ale nedopadla podle představ, nepodařilo se Rusy zatlačit tak, aby to mělo zásadní vliv na průběh války. Řada lidí v USA je i proto skeptická a nepřeje si další vyhazování peněz daňových poplatníků do „zamrzlého konfliktu“.
Co se tedy bude dít? Vzhledem k široké podpoře Ukrajiny v americkém Senátu se zdá pravděpodobné, že vznikne nějaký chaotický kompromis. Ale nepředvídatelnost a nestabilita sněmovny kontrolované republikánskou vládou znamenají, že reálná pomoc Ukrajině čelí hluboce nejistému osudu. Zkrátka už neexistují žádné záruky, že americké miliardy do země půjdou. A už vůbec ne „tak dlouho, jak bude potřeba.“
Zdroje: redakce, cnn.com, gen. Jiří Šedivý
KAM DÁL: Pomoc Západu Ukrajině je zoufale pomalá. S letouny F-16 se stala velká chyba, říká generál Šedivý.
