Svět pamatuje několik globálních pandemií, které měly na lidstvo devastující účinky. V polovině 14. století to byla černá smrt, která si vyžádala životy desítek milionů lidí, v minulém století pravé neštovice zabily jen v Evropě stovky tisíc lidí, covid-19 máme ještě v živé paměti. Pokračovat bychom mohli bohužel ještě dlouho.

Bakterie vydrží v půdě i několik dekád

Může se něco podobného opakovat? Vyloučeno to není i proto, že prakticky nevíme, co se skrývá v půdě kolem nás. Velmi často se jako možné ohnisko problémů skloňuje Arktida, kde extrémní teploty způsobují odtávání ledu, a také z permafrostu se mohou kdykoli uvolnit více či méně nebezpečné bakterie.

„Některým respiračním virům mráz nevadí a na příkladu viru chřipky se ukázalo, že v permafrostu vydrží v životaschopné formě i desítky let. A také víme, že některé bakterie vydrží v půdě až několik dekád, například původce antraxu,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz epidemiolog Rastislav Maďar.

Za pozornost stojí například rok 2016, kdy v neobvykle horkém létě zabil Bacillus anthracis na Sibiři 2 649 sobů. Tato bakterie se skrývá v půdě po celém světě a způsobuje právě antrax. Také onemocnělo 36 lidí, včetně dvanáctiletého chlapce, který následně zemřel.

Zombie viry jako z hollywoodských filmů

Pokud jde o Arktidu, známý je příběh z roku 1733, kdy se inuitský chlapec a dívka vraceli domů do Grónska z Dánska, kde byli na královské korunovaci. Oba byli velmi nemocní, ona zemřela už na palubě lodi, on později na pevnině. Pravé neštovice se rozšířily po řídce obydleném ostrově a doslova kosily místní obyvatele. Jeden misionář tehdy psal o domech, ve kterých „bydlely pouze mrtvoly“, a popisoval, jak mrtví lidé leželi ve sněhu a neměl je kdo pohřbít.

Vědci se domnívají, že bakterie pravých neštovic od té doby mohla přežít v permafrostu, táním se uvolnit a opět zabíjet. Takové „zombie viry“ možná znáte z hollywoodských filmů, podle všeho se však za určitých podmínek mohou stát realitou. „Co přesně nás v této souvislosti čeká, není možné přesně předpovědět. Mohou se objevit jak nové druhy patogenů, tak i staré, které cirkulovaly v minulosti, ale k jejich šíření teď nedochází,“ uvažuje Rastislav Maďar.

Způsobí katastrofu člověk?

Podle mikrobiologa Franka Aarestrupa je pravděpodobnost, že po staletích hlubokého mrazu z půdy „vyklíčí“ nebezpečný virus podobný pravým neštovicím, není příliš vysoká. „Ale je lepší, když se o tom přesvědčíme,“ má jasno. Navíc samozřejmě nikde není psáno, že i kdyby se nějaká bakterie objevila, musí být zákonitě pro lidstvo pohromou. S tím souhlasí i Rastislav Maďar. „Rozhodně to nemusí znamenat hrozící katastrofu. Ale není dobré to podceňovat nebo ignorovat.“

Objevují se však i názory, že jakékoli průzkumy půdy a „provokování“ nedávají příliš smysl, protože by člověk svojí činností mohl katastrofě nikoli zabránit, ale ve finále ji spíš způsobit. Jakékoli teoretizování ale asi nemá cenu, budoucnost ukáže, co se v zemi skrývá.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Nedostatek penicilinu nahrává odolným bakteriím. Vznikají nové druhy angín a spál.